Scéna.cz 

Hudební televizní tipy – 37. týden

Zalistuje-li člověk pozorně v programu České televize, najde tu poměrně širokou nabídku hudebních pořadů napříč celým spektrem žánrů. Tady je několik tipů:
Hledači času: Zapomenutý skladatel (9.září od 17.00 hodin na ČT2)
Hudebník Robert Hugo se věnuje barokní hudbě. V poslední době jej zaujal zapomenutý barokní komponista Gunther Jacob (1685–1734). Gunther Jacob byl nejznámějším pražským skladatelem první poloviny 18. století. Dnes jej ale nikdo nezná. V dějinách české hudby je jeho jméno zpravidla uváděno jen jako jedno z dlouhé řady osobností, které v té době v Čechách působily. Hudební baroko pro nás zpravidla reprezentuje Jan Dismas Zelenka, který měl to štěstí, že se notové zápisy jeho skladeb zachovaly v drážďanském archivu.. Naproti tomu dílo Gunthera Jacoba bylo roztroušeno po mnohých klášterních archivech, které většinou vzaly za své za Josefa II. v době rušení klášterů. Dnes se pátrání, identifikace a rekonstrukce komponistových notových zápisů dá nazvat hudební archeologií.

Písničky Divadla na Provázku (10.září od 11.05 hodin na ČT1)
V letošním roce si připomínáme 40 let od doby, kdy se hnutí Husa na provázku poprvé představilo v Procházkově síni Domu umění veřejnosti. Záštitu nad vznikajícím souborem převzal Dům umění a především jeho ředitel A. Kroupa a prvním uměleckým vedoucím byl pedagog a dramaturg Bořivoj Srba. K autorskému týmu pak patřili přední osobnosti brněnského kulturního života L. Kundera, P. Oslzlý, P. Scherhaufer, E. Tálská a M. Štědroň. V počátcích soubor tvořili posluchači Janáčkovy akademie v Brně, v roce 1972 bylo divadlo profesionalizováno a Provázek, jak se lidově označuje, získává postupně na popularitě, účastní se i zahraničních festivalů a vstupuje do mezinárodního hnutí alternativních divadel. Tvůrci pořadu Písničky Divadla na Provázku vybírali většinou z představení, uváděných v 80. letech, a tak uvidíte ještě velmi mladé tváře M. Donutila, J. Pechy, I. Kelarové, M. Maděriče, M. Havelky, P. Zatloukala a dalších.

Na moll (11.září od 23.55 hodin na ČT1)
Festival Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou patří k nejvýraznějším přehlídkám nadnárodně chápaného folku. Díky hranice přesahujícímu renomé se daří dramaturgii festivalu každoročně získávat zajímavé zahraniční hosty z oblasti world-music, které zdařile kombinuje se špičkami české folkové scény. Z festivalového dění štáb ČT zachytil koncert skupiny Jablkoň, ve kterém zazněla řada zbrusu nových písní. Pohled na irskou písničkářskou scénu zprostředkuje hudba Marka Gearyho a Brendana O´Shea, jejichž hudba vychází z melodických vzorců, které mohou evokovat slavné písničkáře 60. let, i současnou tvorbu jejich souputníka Glena Hansarda. Dotyk s latinsko-americkou atmosférou umožnil koncert kolumbijské zpěvačky Lucia Pulido, která již mnoho let spolupracuje s písničkářkou Martou Töpferovou. Marta pochází z české republiky, ale žije a skládá v New Yorku a patří k nemnoha původem českým muzikantům, kteří se v cizině prosadili s vlastní autorskou tvorbou. Folkové prázdniny jsou zároveň patrně největším festivalem dílen a workshopů u nás a také touto přívětivou stránkou Náměště bude listovat moderátorka Barbora Černošková.

Dlouhý půst Marty Kubišové (11.září od 20.00 hodin na ČT 2)
Dokumenty, které jsou vždy inspirovány fotografií z jedné významné události, na které je známý a charismatický člověk při náhodném setkání. Takový byl dokument ostravského televizního studia nazvaný Polibek Alexandra Dubčeka a takový je i Dlouhý půst Marty Kubišové, který na něj volně navazuje. Film sleduje osudy aktérů dotyčného snímku, jak se do jejich života promítla jejich umělecká či politická angažovanost a jakou kariéru naopak udělal ten "neznámý partner" z fotografie. Pro dokument Dlouhý půst M. Kubišové byla hlavním inspiračním podnětem fotografie Marty s jejím nově ustanoveným fanklubem po udělení Zlatého slavíka za r. 1968. Slavnostní vyhlašování se konalo v březnu 1969, kdy už se nad Martou stahovaly mraky, a tak podobné projevy sympatií a organizování fanklubu se rovnaly riziku, že tito lidé budou mít následně problémy.

Queen: Live at Hammersmith Odeon (12. září od 21.25 hodin na ČT2)
Kořeny hudební inspirace skupiny Queen vycházejí ze stylu Led Zeppelin, s níž mají společné preferování vokálů a sólové kytary při vytváření kompozice hutného soundu. Postupně se Queeni propracovali k osobitému hudebnímu projevu, když s potřebným vkusem spojili hardrockové tiffy s komerčními melodiemi, nad nimiž dominoval velký hlas Freddie Mercuryho. Záznam. v němž kromě Mercuryho vyniká svými sóly elektrický kytarista Brian May, uvede mimo jiné písně: Oggre Battle, Killer Queen a Bohemian Rhapsody.