Scéna.cz 

Horkýže Slíže slaví dvacetiny

Čtyřka nitranských chalanů, kterým není cizí žádná neřest a svatá žádná ctnost, se rozhodla oslavit svoje dvacetiny ve velkém stylu. S ironií, humorem a nadhledem nad sebou a světem vůkol, slovy nehledanými a s nápřahem hodným česko-slovenské punkovo-hardcorovo-parodistické legendy se Horkýže Slíže pustili do svého čtrnáctého alba, které nese nepříliš jinotajný název ST. MARY HUANA GANJA. Přesně v duchu mystifikace, ležérnosti a anarchie se kapela rozhodla své početné fanoušky o novince informovat až skoro měsíc poté, co se deska objevila na pultech…

Ve třinácti písničkách se muzikanti svými osvědčenými hudebními prostředky a přímočarým jazykem, kterému by se u nás dalo říci „huba nevymáchaná“, trefují do rozličných terčů jejich svérázné poetiky. Nechybí církev, konzum, jiné skupiny a žánry, ale ani kapela sama. Hudebníkům na nové nahrávce pomáhá zdatně řada zajímavých hostí, zcela ve shodě se svým archetypem si v písni Povalači zarapuje a zanotuje Bolek Polívka a ve vtipné písni-hříčce Playmate se opět příhodně k frontmanovi Kukovi připojí Tomáš Klus (aniž by o tom sám, chudák, věděl).

A co hoši na nové, v pořadí desáté řadové nahrávce servírují? Za Intro by kapelu lehce pokáral asi i odvolaný liberální arcibiskup Bezák, zatímco SN, TO, MI, LM, BA je minimálně levobočkem, ne-li přímým potomkem Svěrákových a Mládkových Zkratek, s lehkou příměsí genů Vodičkova Řidiče, co má tvrdej chleba. Terárium je černohumornou apoteózou oběma našimi národy milovaných nákupních center.
Velké dlhé „A“ s dvojma bodkami opět paroduje německý tvrdý rock v čele s Rammstein, v songu Láskyplní zazní citlivé a něžné verše „Len sa najedz, len sa najedz, pokazených kindervajec. V Amsterdame vo vyklade, vo vyklade, sedí pani dožví z kade...“ Jednoznačná hitovka Mám v p..i na lehátku již měla šanci zaujmout dříve coby video na YouTube - a 4,5 milionů zhlédnutí svědčí o tom, že fanoušci potenciál songu brzy odhalili.

Kapela Horkýže Slíže vznikla před 20 lety v podhoubí nitranského punku. Během krátké doby zaujal její recesistický koncept a přímočarý projev publikum na Slovensku i v českých zemích natolik, že se Slíže stali hvězdou festivalových pódií i vyprodaných klubů a sálů v obou státech. Jejich vnitřní propojení a souzvuk přežily spolehlivě i politické rozdělení, které proběhlo zhruba v době, kdy kapela začínala. Je ostatně jisté, že pro členy kapely nejsou dejme tomu Ivan Mládek nebo mytický génius Jára Cimrman nesrozumitelnými cizinci.
V posledních letech se sestava souboru stabilizovala ve složení: Peter Kuko Hrivňák (zpěv, basová kytara), Mário Sabotér Sabo (kytara), Juraj Doktor Štefánik (kytara) a Marek Vandel Viršík (bicí). Dvacet let života skupiny komentuje s typickým nadhledem frontman Kuko: “Charakteristika textov sa menila vekom. Alkoholické nápoje prešli z piva cez tvrdý alkohol až po dnešné víno..“ Se stejným espritem komentuje i širší kontexty slovenské hudební scény (které lze jistě bez větších zádrhelů aplikovat i pro naše končiny): „Hudobná scéna na Slovensku sa nemení, iba každý chvíľku, ťahá pilku. Všetko tu bolo, je a bude, iba v inom pomere a v inej kvalite.“