Scéna.cz 

Když se o legendě zpívá

Legenda o nešťastné lásce mladých lidí Romea a Julie měla štěstí. Vedle ústního tradování se tématu chopil dramatik William Shakespeare. Tím se nesmazatelně zapsala do dějin světového dramatu a další jeho dílo mohlo být uvedeno na českou muzikálovou scénu. Vedle Hamleta Janka Ledeckého zazněl příběh Romeo a Julie z pera Jiřího Bareše v premiéře v Divadle Spirála v pátek 21. září 2001.
Do arény muzikálové scény byl vydán svému osudu na pospas další muzikál. Realizace se sice chopil osvědčený tým muzikálu Jesus Christ Superstar, ale ani ten i přes dobré reference z prvého projektu nemohl zabránit šíření nedůvěry. Hlavní příčinu lze spatřit v přesycenosti českého muzikálového kolbiště.

Mladý pár turistů si přichází v italské Veroně prohlédnout symbolický náhrobek Shakespearových hrdinů... Muzikálový příběh začíná. Provázejí ho souboje dvou nejstarších rodů Kapuletů a Monteků. Hlavní hrdinové jako Julie z rodu Kapuletů; Romeo z rodu Monteků; otec Lorenzo; Vévoda Montek, vládce města; Merkucio, přítel Romea; Juliina Chůva; Tybalt, bratranec Juliin a další rozehrávají dramatický příběh.
Ke cti Jiřího Bareše patří, že se mu podařilo při dodržení muzikálových konvencí, zachovat příběh, který postupně graduje a respektuje Shakespearovu předlohu. Byť například setkání rodů na maškarním plese je dost nevěrohodné. Text není postaven na laciném a naivním verši. Poněkud podivné, byť neškodné, se zdá být užití koření ze Snu noci Svatojánské. Bareš pravděpodobně z potřeby uplatnit company připsal pasáže s mýtickou královnou noci Mab, jejíž doprovod se na scéně vyskytuje několikrát. V některých případech ho můžeme považovat za domácí zvířectvo, pes, kočka, papoušek.
V premiéře si sólové party zazpívali Romeo (Václav Jelínek) a Julie (Kateřina Nováčková). Václav jelínek, byť ostřílen z produkce Lunetiků, přeci jen měl s daným partem plné ruce práce. Jeho nejistota se projevila v nedostatečné intonační čistotě i herecké nevýraznosti. Škoda jen, že do titulní role nebyl obsazen Martin Sochor (Benvolio), jehož výkon v jeho krátkém partu dával tušit o jeho větších schopnostech. Kateřina Nováčková coby Julie byla o poznání lepší než Romeo. Ovšem daleko větší zkušenosti pro tuto roli bezesporu má například Dita Hořínková.
K nejvýraznějším pěveckým osobnostem celého muzikálu bezesporu a se vší úctou patří Naďa Urbánková, její návrat na hudební scénu je par excelence. Kvalitní výkon podal též Jiří Schoenbauer (otec Lorenzio). Škoda, že se skladatel netrefil do jeho hlasového rejstříku. Rovněž Vévoda v podání Josefa Štágra vynikal dostatečným zpěvem a hereckým projevem. Naprosto odlišné hodnocení musím použít k Pavlu Vítkovi. Není jasné zda jeho pěvecký výkon a předváděné pohyby ve stylu „starého pavouka“ jsou výsledkem choreografa nebo jeho samého. Vlažně v rozsahu Kněžny z nejmenovaného muzikálu působila Miluška Voborníková. Tragický byl krátký pěvecký výstup Jiřího Krejčího.
Po hudební stránce svědčí muzikálu zejména druhá půle. Rocková poloha, sólové elektrické kytary, bicí až po soulové romantické pasáže, kdy hrála panova flétna. Nelze se ubránit shodě některých motivů s Drákulou, ale to je již odvěký boj mezi podobností a inspirací. Nelze opomenout ozvučení divadla, zvukový design na výbornou. Jímaly mě obavy, když jsem zjistil, že jsem vedle reproduktorů, ale zvuk naprosto v pohodě. Falešnými a nesourodé jsou zvuky sboru. Opět běžná praxe u českých muzikálů. Pravděpodobně není dostatek mikroportů nebo dobrých pěvců v company. Bohužel pouhé tančení na zpěv sboru vypadá neuměle, řekl bych, že tento „podvod“ může diváky až urážet.
Scéna v podobě patnáctimetrového průčelí domu, klasická aréna se zajímavou dlažbou a výpravné kostýmy dotvářejí a doplňují scénické nápady režiséra Petra Novotného, kterému asistoval Martin Novotný. Dále se na představení podílel Michail Tchernaev, autor výpravy; Vlastimil Červ, choreografie, šermy a zbraně Petr Nůsek a další. Ke cti Petra Novotného a Vlastimila Červa patří vypořádání se sprostorem. Klobouk dolů, protože některé skupinové scény se odehrávají na opravdu malé ploše. Malé nedostatky se projevují v již zmíněných hereckých akcích na danou stopáž hudby. Například scéna, kdy Chůva (N. Urbánková) jde budit Julii a k tomu si přihne snaps, opravdu není na místě.
„Ach, Romeo, proč jsi Romeo?“, zpívá Julie v divadle Spirála. Shakespeare ani český divák se zlobit nebude. Muzikál Romeo a Julie nabízí romantiku, které je dnes jak šafránu. Když budete mít štěstí a v hledišti nebudou sedět neukáznění diváci, kteří si dovolí nejen hercům, ale i vám blýskat fotoaparátem do očí, tak můžete prožít zajímavý večer. V konkurenci jiných muzikálů se tento určitě neřadí na poslední místo. Vedle baletu a k četným filmovým zpracováním přibyl i český muzikál. Co tomu říkáte, Romeo a Julie?