zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Nejslavnější divadelní lovestory ve Zlíně

Kateřina Liďáková (Julie)

autor: archiv divadla   

Shakespearův příběh hraný tak, aby napínal, i když naprosto každý divák zná jeho tragické rozuzlení, je oříšek i pro soubor MDZ. Hostující režisérka Katharina Schmidt nechala text (překlad-Jiří Josek) působit jen s herci. K vidění je téměř prázdná scéna, minimum rekvizit, dobově neutrální, ale významově přesné kostýmy. A taky různorodé herecké prostředky od figurální stylizovanosti, až k srdervoucím žhavým dialogům, které dokázaly diváky strhnout svou naléhavostí. Kompaktní inscenace v sobě nesla jasný, aktuální výklad. Snaha o neotřelý způsob ztvárnění vypjatých situací však místy působila nechtěně komicky. Jakkoli smích a pláč jsou spojené nádoby, při dvojsmyslném vtipu s žaludem je smíchová odezva z publika na místě. Zvlášť při školních představeních. Když umírá Julie s hlavou v kýblu, kam se odplazí od těla svého Romea, míjí se to účinkem. My to už viděli a víme, že chůva podlahu po každém mokrém mordu scénu pečlivě vytře v kostýmu s úzkou sukní a rozparkem

Detailně pohybově propracované jevištní akce neztrácejí na dynamičnosti a vycházejí z nezbytných daností textu, který se přelévá od úst k ústům. Důsledné dodržování určitých symbolů a jevištních zkratek však celou tu poutavě vyklenutou mašinérii nedorozumění a časových „smyček“ zbytečně drtí a hrotí do trochu absurdní roviny. Ústřední dvojice podává soustředěný výkon (Kateřina Liďáková a Josef Koller) a vnáší do nesnášenlivé Verony opravdovost své upřímné mladé lásky. Pozoruhodné a výrazné jsou i další postavy, pro spád děje obětovaný text je zajímavě nahrazen úspornými a efektními mimoslovními prostředky. Především výstižnou pohybovou složkou (např. rvačky). Napětí není jen ve slovech, každé gesto, postoj těla, vyjadřuje postoj postavy k situaci. Zlínská moderní verze klasického dramatu po milionté úspěšně prověřila kvalitu hry a rozehrála na této velké scéně intimní a citové nálady nesnadnou cestou. Pro zdejší publikum novým stylem, a současným, bytostně divadelním jazykem zahrané představení vneslo do repertoáru divadla svěží, odvážný vítr, jehož sklizeň nás asi teprve čeká.

17.3.2008 14:03:54 Daniela Krautschneiderová | rubrika - Recenze

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Recenze

Mefisto: bezvýznamná rozhodnutí s kořeny zla

Robert Mikluš (Mefisto)

Činohra Národního divadla Praha se vrací do Státní opery. Pod vedením režiséra Mariána Amslera vstupuje na jev ...celý článek


Zlatovláska: jevištní adaptaci obohacuje filmový střih

Šimon Obdržálek a Oldřich Kříž (Zlatovláska)

Hudební divadlo Karlín uvádí na Malé scéně klasickou pohádku Karla Jaromíra Erbena ZLATOVLÁSKA v úpravě Jana P ...celý článek


Nejbližší: přijmout změny vyžaduje odvahu

M. Dancingerová,  A. Rusevová, J. Burýšek a V. Zavadil

Činoherní klub Praha uvádí v české premiéře divadelní hru NEJBLIŽŠÍ amerického dramatika Joshuy Harmona. Tato ...celý článek



Časopis 18 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Festival umění a kreativity ve vzdělávání

Festival umění a kreativity ve vzdělávání

Už počtvrté se pedagogové, rodiče, odborná i širší veřejnost či profesionálové z oblasti kultury a umění mohou celý článek

další články...