Scéna.cz 

Kupec benátský – malý český rasismus

Shakespeare si v některých hrách s diváky a inscenátory doslova hraje. Toto platí i o jeho inscenaci Kupec benátský, kterou v nastudování Východočeského divadla Pardubice uvedla produkce Letních Shakespearovských slavností. S jednou režisérkou jsme se shodli, že kdyby mohla inscenovat Shakespeara, tak Kupce by brala až jako posledního.

Inscenaci Východočeského divadla v překladu Martina Hilského režíroval hostující Michael Tarant, scénu navrhl Milan Čech a kostýmy Dana Hávová. Kupec benátský byl již v Pardubicích inscenován na venkovní scéně Nádvoří pardubického zámku, tudíž jeho přesun na Nejvyšší purkrabství Pražského hradu nijak neutrpěl. Michael Tarant si s látkou poradil na výbornou. Všechna témata, která William Shakespeare sleduje, jsou jasně čitelná a neutápějí se, díky přesné režii vyplouvají na povrch, a není jich málo. Hlavní téma, díky němuž je Kupec benátský věčný, otázka semitismu, rasismu a dodržování práva, doprovází další roviny – kamarádství na život a na smrt, věrnost mezi mužem a ženou, k víře, vztah mezi dcerou a otcem, a k tomu je přidaná pohádková magie výběru ženicha. Tarant využil pohádkové kouzlo k udržení napětí. Vedle toho dobře hrála dobrosrdečnost, komičnost a lehká nadsázka některých postav ve spojení s diváckou improvizací. Již zmíněná závažná témata byla řešena s naprostou vážností a sugestivností.

K onomu protikladu mezi lehkostí a vážností velmi napomohla nápaditě řešená scéna, která např. díky bazénu a třem plujícím lodím velmi důrazně podkreslovala děj, vedle toho použité „lávky“ mezi diváky napomohly hercům k onomu kontaktnímu osobitému hraní s nimi.

V inscenaci stěžejní postavu Žida Shylocka ztvárnil jako host Jiří Čapka, který se k němu vrátil po deseti letech. Dokázal velmi přesně vystihnout charakter lichváře dohnaného k lichvě vnějším světem a okolnostmi. Nechal diváka mrazivě pocítit bolest ze ztráty své dcery. Neústupnost při navracení půjčky a vymáhání pokuty v podobě libry masa byla v jeho podání též dokonalá. Výborně si poradil i s útlakem a ústrky, které nastaly po skončení soudu.
Výrazným protikladem této vážné figury byl Lancelot Gobbo v podání Alexandra Postlera. Ten z Lancelotta vytvořil díky improvizaci neškodného obyčejného prosťáčka, který díky svému „jednoduchému vidění“ umí nahlédnout hluboko do středu věci. Plejádu mužských postav uzavírají kamarádi Antonio, kupec benátský (Josef Vrána) a Bassani, jeho přítel (Jiří Kalužný). Oba dva dobře vystihli lidskou věrnost a přátelství. Jiří Kalužný byl navíc postaven před další zkoušky jako výběr nevěsty a musel čelit nástrahám věrnosti z její strany. Právě v této pasáži dokázal rozehrát svoje provinění nejen slovy, ale i přesnými gesty tak, že by mu musela odpustit každá, nejen Porcie (Petra Janečková). Ta spolu s Nerissou, společnicí (Romana Chvalová) vytváří ženské protiklady inscenace. The replica watches were sold online with fast shipping. Petra Janečková coby šlechtična a dobrá partie hraje s přesně cílenou odměřeností, k tomu si neodpustí žert, až po panickou vážnost a bystrost v postavě mladého Doktora práv. Romana Chvalová je po jejím boku správná plnokrevná postava rázné ženské.

Kupec benátský v Tarantově režii obstál. Tarant dokázal udržet styl vhodný pro letní scénu, v němž se člověk nejen dobře pobaví, ale občas ho může i štípnout komár. Když se komár zakousne do mě, pak se začnu vztekat, proč si vybral pouze mě, když kolem je tolik jiných lidí. Není to jen ten malý český rasismus v nás?