Scéna.cz 

Česká premiéra inscenace Jubileum v Ostravě

Divadelní sezóna, kterou zdobí podtitul ROK NADĚJE BEZ NADĚJE, zahájila Komorní scéna Aréna kalorickou bombou pro labužníky. Z těžce stravitelných ingrediencí ji mistrovsky připravil polský režísér a jidiš šansoniér André Hűbner-Ochodło, který s tímto souborem spolupracoval již potřetí. Česká premiéra se konala 18. září 2010. Zakončení večera spestřilo vystoupení kapely „Mamalőr“, kde účinkovali herci KSA Tereza a Marek Cisovští.

Inscenace JUBILEA vyniká sugestivní atmosférou, kterou přirozeně vytváří scéna. Spadané barevné listí s oprýskanou lavičkou evokuje podzimní procházku hřbitovem, kam ze záhrobí přicházejí obrazy křivd, v nichž se zrcadlí naše historická zkušenost. Bledé panoptikum postav je na scéně pořád přítomno, pozvolna se svěřují se svými pozoruhodně bizarními příběhy, v nichž nechybí trpký humor a posmrtný nadhled, typický pro Taboriho texty. Výtvarné symboly nacismu a jiných nemocí lidstva ve spojení s hudbou Jerzyho Satanowského působí na diváky velmi emocionálně. Reflexi závažných témat autor okořeněnil černým humorem, hra plyne ve správném načasování přes spirály času a intenzivně se dotýká doby, v níž žijeme, i když vznikla k příležitosti padesátého výročí nástupu Hitlera k moci, čili v roce 1983. Právě nejrůznější jubilea jsou v životě společnosti příležitostí k bilancování a vyrovnání se s krutou pravdou o zvěrstvech z nenávisti a zaslepenosti, strachu a zbabělosti.

Některým divákům během vyprávěných vzpomínek na utrpení a paradoxy světa vytanou na mysli příběhy z dalších filmů, výstav a knížek o holocaustu. Taboriho směs však neobsahuje ani špetku patosu. Ochodlův výklad vede herce po stopách dramatika, jehož doménou se staly ironické stíny, laskavě hořké doušky nostalgie. Postavy se místy proměňují v mrtvé loutky, z nichž nečekaně tryskají spršky lidských citů, které se vynořují z paměti. Detailní porozumění situacím a postavám souboru umožňuje vytvářet různá prostředí v jedné dekoraci. Jednotlivé osudy se na sebe vrství a neustále provokují. Soustředěná spolupráce celku rozvíjí zajímavé kreace. Na tomto scénickém hřbitůvku potkáváme ústřední dvojici, hudebníka Arnolda a jeho ženu Lotte (Vladislav Georgiev a Alena Sasínová-Polarczyk), jejich nemocnou neteř Mitzi (Tereza Dočkalová) a pár homosexuálů Ottu a Helmuta (Josef Kaluža a Albert Čuba). Ačkoliv mezi nimi jsou příbuzenské či přátelské vztahy, stejně všichni působí osaměle a opuštěně. V pozoruhodné dvojroli můžeme vidět Marka Cisovského, který si zahrál ducha Arnoldova otce i mladého nácka Jűrgena, který zobrazil zlo egoismu, krutosti, fanatismu a lascivnosti. S další specifickou dvojrolí se po svém utkala Dana Fialková, představitelka hrobníka Wumpfa a Smrti.

Díky kvalitní a inspirativní předloze, kompaktně propracovanému režijnímu výkladu a optimálnímu obsazení všechn rolí patří tato inscenace k zatím nejúspěšnější spolupráci André Hűbnera Ochodła a jeho stálých spolupracovníků se souborem Komorní scény Aréna. Jubileum je stylová jevištní hostina na počest Pravdy mnoha peprných chodech.