Scéna.cz 

Filmové tipy 49. týden

Komici na jedničku - Oldřich Nový
Petr Nárožný tentokrát ve společnosti herecké hvězdy první republiky, elegána a celoživotního džentlmena Oldřicha Nového (2012). Dále účinkují: K. Fialová, O. Suchý a M. Pavlata. Režie A. Sirotková. "Jen pro ten dnešní den stojí za to žít. Jen klid svůj tichý mít, víc po ničem netoužit!“ Kdo by neznal text písně z filmu Kristián v podání slavného filmového milovníka. Oldřich Albín Nový byl český filmový a divadelní herec, režisér, skladatel, dramaturg a zpěvák. I když prošel řadou divadelních angažmá a vlastnil také své Nové divadlo, do srdcí většiny diváků se Oldřich Nový zapsal svým filmovým herectvím. Zůstane navždy spjat s nestárnoucími komediemi meziválečného období a protektorátu. Asi nejpopulárnější z nich je komedie Martina Friče Kristián, nicméně nelze opomenout ani další filmy ve spolupráci s Fričem, jako je Eva tropí hlouposti, Roztomilý člověk, Advokátka Věra nebo Hotel Modrá hvězda. Kariéra Oldřicha Nového pokračovala i po válce, nicméně s novými poměry v kinematografii šlo již spíše o role vedlejší a méně výrazné. Jeho poslední rolí před kamerou byla postava pana Koníčka v seriálu Taková normální rodinka. Krédem Oldřicha Nového bylo, že smích je kořením života a dokud se člověk dovede smát, je živ. Připomeňme si tedy životní příběh tohoto legendárního českého herce spolu s Petrem Nárožným a jeho hosty.
Vysílání: 03.12., 22.40 hod., ČT1
Opakování: 09.12., ČT1

Most u Remagenu
Legendární boj o poslední most přes Rýn, jehož dobytí by zkrátilo druhou světovou válku... Americký válečný velkofilm, natáčený u Prahy (1969). Hrají: G. Segal, B. Gazzara, R. Vaughn, B. Dillman, V. Olmer, R. Jelínek, R. Kalina, J. Schánilec a další. Režie John Guillermin. Je březen 1945 a válka v Evropě se už pomalu chýlí ke svému konci. Spojenecká vojska při dobývání německých pozic potřebují získat důležitou kótu. Nezničený most u Remagenu jako poslední umožňuje vojskům obou nepřátelských stran dostat se přes řeku Rýn. Jeho dobytí může významně napomoci zcela ochromit německou armádu a porazit nacistickou hrůzovládu Adolfa Hitlera. Zatímco spojenci postupují vpřed malými, ale účinnými útoky, Němci mají připravený sebevražedný plán. Pod vedením majora Paula Krugera chtějí most zničit, i když představuje poslední ústupovou cestu pro obyvatele z města. Zvláštní jednotka pod velením nadporučíka Phila Hartmana dostává rozkaz dobýt most bez jeho poškození. Vše tak závisí na hrdinství několikačlenné skupiny amerických vojáků... Režisér John Guillermin svůj film natáčel v někdejším Československu (jednak na Barrandově, v Davli u Prahy, částečně v lokalitách města Mostu určených k destrukci) a po násilných politických událostech v roce 1968 a invazi vojsk Varšavské smlouvy jej dokončil v zahraničí. Úlohu důstojníka Phila Hartmana v jeho příběhu ztvárnil americký herec George Segal, známý z filmů Loď bláznů, Král Krysa, Kdo se bojí Virginie Woolfové?, Kdo zabíjí nejlepší evropské šéfkuchaře? a Na úrovni. Pro našince je též zajímavé, že se v mezinárodním obsazení setkáme s řadou českých herců (Vít Olmer, Jan Schánilec, Pavel Prokop, Rudolf Kalina, Rudolf Jelínek). Vedle přesvědčivých hereckých výkonů dodnes zůstávají působivé bitevní scény, které místy vytvářejí dojem dokumentární autenticity. Hudbu k Mostu u Remagenu napsal známý a vyhledávaný filmový skladatel Elmer Bernstein.
Vysílání: 03.12., 23.35 hod., ČT1

Měsíc s dýmkou
Říkává se, že mrtvý už neublíží, živých se máme bát. A přece se v tomto detektivním příběhu mrtvý objeví, aby způsobil smrt... Scénář napsala podle svého stejnojmenného románu H. Prošková, od jejíhož narození nedávno uplynulo 100 let (1967). Hrají: V. Voska, M. Macháček, M. Drahokoupilová, J. Holý, V. Ráž, D. Syslová, F. Krůta, Z. Procházková, V. Bouška a další. Kamera A. Nožička. Režie Z. Kubeček. Televizní film z roku 1967 vznikl podle první detektivní povídky Hany Proškové. V ní se v české detektivní literatuře poprvé objevila dvojice – kriminalista Vašátko a jeho přítel malíř Horác. Detektivní povídky české autorky se staly doslova pojmem. Přinášejí vtipné zápletky a překvapivá řešení. Podívejme se dnes tedy na ten první příběh, kterým to všechno začalo. Na dovolené v horské chatě kdesi v pohraničí je zavražděn Horácův známý, malíř Štěpán. Kdo však mohl mít k činu motiv? Komu byl muž natolik nepohodlný, že jej musel odstranit? Tajemství se možná skrývá v obraze, který je vyvěšen v hospodském výčepu. A je výjev na obraze skutečně tím, čím se zdá být na první pohled? V chatě se Horác (V. Voska) sešel nejen se Štěpánem, ale i jeho bývalou láskou Emkou (M. Drahokoupilová) a jejím současným mužem (V. Ráž), malování se věnuje i hostinský Šíma (F. Krůta) a podezřelá je i manželská dvojice výletníků (Z. Procházková a V. Bouška)...
Vysílání: 07.12., 14.40 hod., ČT1
Opakování: 08.12., ČT1

Alexandr Veliký
Narodil se jako bůh a pro věčnou slávu se nebál dobýt celý známý svět. Richard Burton v hlavní roli amerického historického velkofilmu (1956). Dále hrají: F. March, D. Darrieuxová, C. Bloomová, B. Jones, H. Andrews, S. Baker, N. MacGinnis, P. Cushing a další. Režie Robert Rossen. Roku 356 př. n. l. se Filipovi II. Makedonskému (F. March) a královně Olympiadě (D. Darrieuxová) narodil syn Alexandr (R. Burton), jehož doprovázelo proroctví, že se narodil jako bůh. Chlapec vyrůstal, sílil a učil se u samotného Aristotela, zatímco si Filip podmaňoval další řecká města během svých dlouhých tažení. Kvůli tomu pověří mladého Alexandra prvním velkým úkolem, aby se stal regentem Makedonie a vládl v Pelle, kde má proti němu královna osnovat spiknutí. Filip se po nějaké době vrací a hodlá po boku Alexandra porazit svého největšího rivala Athény. Čím více však přibývá Alexandrových úspěchů, tím více se stále paranoidnější Filip obává svého syna. Rozhodne se také k odvážnému kroku, vydat se na tažení do Perské říše. Když však Filip náhle umírá rukama zrádce, Alexandr převezme otcovu korunu a vydává se dobýt nejen Perskou říši, ale celý známý svět...
Vysílání: 07.12., 20.00 hod., ČT2

Na špatné cestě
Čtyři povídky z válkou rozvráceného Donbasu zachycují trauma rozpadu společnosti v sérii napjatých a osudových setkání cizích lidí. Ukrajinský film (2020). Hrají: O. Čerkašynová, I. Koltovskij, O. Voroninová, Z. Baranovska, M. Klimova a další. Režie Natalija Vorožbytová (V ukrajinském a ruském znění s titulky). Na cestách křižujících Donbas neexistují bezpečná místa – jen neuralgické body palčivých setkání, která nemají vítěze či poražené, kladné a záporné hrdiny. Film režisérky, dramatičky a scenáristky Natalije Vorožbytové žádné válečné scény neobsahuje, přesto se tomuto ukrajinskému kandidátovi na Oscara daří věrně zobrazit rozvrat a utrpení, které válka přináší. Nejde zde tolik o zničenou krajinu či padlé vojáky – autorka se v adaptaci své stejnojmenné divadelní hry zaměřuje na devastující vliv války na lidskou duši, do které v horším případě zaseje zlo, v tom lepším „jen“ úzkost, osamělost a prázdnotu.
Vysílání: 02.12., 23.35 hod., ČT art

Francouzská nová vlna – filmová revoluce
Truffaut, Godard, Rohmer, Chabrol, Rivette a další aneb skupina, která výrazně zasáhla do dějin kinematografie. Francouzský dokument. Tento film je ponořením do odvážného dobrodružství francouzské kinematografie: nové vlny. Během deseti let, tedy v období mezi roky 1958 až 1968 vytvořila hrstka filmařů jedinečnou estetiku, která dodnes vyvolává vášnivé diskuse a o níž se vydávají knihy. Šlo o generaci umělců a intelektuálů, kteří cítili jistou spřízněnost s velkými hollywoodskými mistry v čele s Hitchcockem a Hawksem, s italskými neorealisty a s několika režiséry francouzskými. Většina tvůrců nové vlny vzešla z filmového časopisu Cahiers du cinéma a za své guru považovali slovutné teoretiky a historiky André Bazina a Henriho Langloise.
Vysílání: 04.12., 22.05 hod., ČT art
Opakování: 05.12., ČT art

Leni Riefenstahlová – konec mýtu
Nejkontroverznější filmařka všech dob dala svůj velký talent k dispozici čirému zlu. Německý dokument. Zarputilá, tvrdohlavá, ale také geniální, multitalentovaná: to vše jsou přívlastky, jimiž byla za svého dlouhého života označovaná Leni Riefenstahlová. Přesto se o ní nejčastěji mluví i píše jako o „kontroverzní". Jedna z nejvýraznějších osobností historie filmu totiž položila svůj talent na oltář nacismu. Své o tom ví i dokumentaristka a spisovatelka Nina Gladitzová, s níž se Riefenstahlová dokonce soudila. Jádrem sporu bylo Gladitzové tvrzení (které, jak se ukázalo, se zakládalo na pravdě), že jako komparz do filmu Nížina použila Romy z koncentračních táborů. Riefenstahlová, někdejší baletka a herečka (mimochodem, patřila mezi nejkrásnější Němky své doby) se do povědomí diváků zapsala především svými dokumenty Olympia a Triumf vůle, vytvořenými na zakázku pro Hitlera. Po válce ji za to pochopitelně čekal trest: ještě těžší než věznění pro ni byl zákaz práce. Do nečinnosti neupadla: fotografovala a natáčela v Africe, kde zdokumentovala civilizační změny v kdysi přírodním a primitivním kmeni Núbů, v poměrně vysokém věku se pak začala věnovat také potápění a podmořské fotografii. Snímky o Africe a o podmořském světě se jí ovšem podařilo dokončit až ve věku neuvěřitelných sta let. Zdálo se, že stará dáma má před sebou druhou kariéru. Tu však přerušila smrt, která rozporuplnou ženu navštívila 9. září 2003.
Vysílání: 04.12., 23.15 hod., ČT art
Opakování: 10.12., ČT art

Hvězdy stříbrného plátna: Alain Delon
Okouzloval celý svět, byl sex symbolem, ale také výjimečným hercem. Britský dokument. Patřil k hercům, jejichž tvář se v myslích diváků zachovala v mladé podobě. V podobě Zorra, Manu z Dobrodruhů či charismatických policajtů. Debutoval v roce 1957 a jeho hvězda se naplno rozzářila prakticky ihned. Kamery ho milovaly stejně jako ženy. Už v roce 1960 hrál hlavní roli ve filmu Luchina Viscontiho Rocco a jeho bratři. A ještě v roce 2008 si sám ze sebe dělal legraci v roli Caesara v Asterixovi a olympijských hrách. Když přestal hrát a plodit potomky, velmi rád a hojně se vyjadřoval k politice. Na veřejnosti se objevoval minimálně, jednou z posledních příležitostí ho spatřit byl pohřeb jeho kamaráda a zároveň rivala Belmonda. Sám zemřel v srpnu tohoto roku.
Vysílání: 07.12., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 11.12., ČT art., 13.12., ČT art

Bláznivý Petříček
Jean-Paul Belmondo, nová vlna a volná variace na téma láska, život, literatura a gangsteři. Francouzský film (1965). Dále hrají: A. Karinová, D. Sanders a další. Scénář a režie Jean-Luc Godard (Ve francouzském znění s titulky). Příklon k existencialismu, pocitová platforma 60. let, hledání východisek – jsou zdroje, z kterých vyvěrá příběh Ferdinanda, jenž přišel o práci a v bezútěšné situaci s pocitem zbytečnosti nachází útěchu ve vztahu k Marianne. Tento motiv je zakomponovaný do gangsterského podhoubí. Ferdinand se celou dobu domnívá, že Marianne je sestrou gangstera, když zjistí, že je ve skutečnosti jeho milenkou, neunese takové rozčarování. Godardova svoboda vyjadřování vytváří osobitý styl díla, v kterém se slučuje subjektivizující proud se cinéma-vérité a ústí do podoby pestré koláže. Svérázný, nekonvenční Belmondo využívá prostor na improvizaci, jeho projev osciluje mezi něžnými, humornými a vážnými polohami. Film je variací na známá godardovská témata: na lásku, která přináší smrt, hledání svobody, problém jazyka a komunikace, na romantickou představu o možnosti návratu k přírodě a deziluzi ze zklamání. Drama nebo komedie o lhostejnosti, pocitu marnosti a cynismu moderní doby, co kdo chce.
Vysílání: 07.12., 23.35 hod., ČT art