Scéna.cz 

Výtvarné tipy 29. týden

Vesnice Plzně
Bolevec, Koterov, Černice – unikátní středověké osady, kterými prošla gotika, renesance i klasicismus (2011). Pořadem vás provede Lumír Tuček. Pod pojmem "lidová architektura" si představíme jihočeské statky nebo malebné roubenky. Jen málokdo by ale s tímto pojmem spojoval Plzeň. Přitom na okrajích západočeské metropole se dochovala řada vesnic s pozoruhodnými soubory lidového stavitelství! Plzeňské vesnice se v minulosti těšily zvláštnímu postavení. Většinu jich od středověku vlastnilo přímo město Plzeň. Vesnice tak tvořily přirozené hospodářské zázemí bohatého města, které jim poskytovalo odbytiště a ochranu, venkov zase životně důležité zemědělské produkty. Ze všech plzeňských vesnic je bezesporu nejzachovalejší, nejcennější a také nejznámější Koterov. Řadu pozoruhodných lidových staveb nalezneme i v Božkově. K dalším význačným vesnicím patří Černice, Lobzy, Křimice se zámkem a řadou sochařských děl, Hradiště se železářským hamrem. Mnoho zajímavých staveb mohou nabídnout i Radčice, Radobyčice, Litice, Doudlevce, Újezd, Bukovec nebo Červený Hrádek.
Vysílání: 21.7., 12.05 hod., ČT2
Opakování: 22.7., ČT2

Rozluštěné poklady II: Busta královny Nefertiti
Magicky krásná soška přitahuje každoročně miliony návštěvníků berlínského Nového muzea. Cyklus dokumentů BBC. Titulní busta vytvořila z téměř zapomenuté ženy celosvětový symbol krásy. Pohled do jejích očí je nezapomenutelný zážitek! Mluvíme o Nefertiti. Reformátorce, egyptské královně a svého času nejmocnější ženě na Zemi. Má tvář hollywoodské hvězdy. Ale co když je její současná pověst založená na lži? Nejsou okolnosti jejího nálezu až příliš dokonalé na to, aby mohly být pravdivé? Soška, vykopaná ze země před sto lety, je dnes pojištěná na čtyři sta milionů dolarů! Není busta Nefertiti dokonalý padělek? Odborníci zjistili, že se jedná stoprocentně o starověký originál. Žila před více než třemi tisíciletími. Busta je obrazem dokonalé krásy a současně vypráví i příběh neobyčejné královny, manželky legendárního faraona Achnatona, jedné z nejpozoruhodnějších žen starověku.
Vysílání: 23.7., 10.20 hod., ČT2
Opakování: 25.7., ČT2., 27.7., ČT2

České stopy: Muž z obrazu
Po stopách českého cestovatele Vladimíra Kozáka z Bystřice pod Hostýnem do brazilského státu Paraná a s jeho následovníkem etnologem Mnislavem Atapanou Zeleným k indiánům v Matto Grosso (2016). Scénář a režie V. Šimek. Na radnici v moravském městečku Bystřice pod Hostýnem visí velmi nezvyklý obraz – starý muž a bělovlasá paní obklopeni polonahými indiány s pomalovanými obličeji a oštěpy. Kde se tam vzal? V roce 1976 ho namaloval slavný Zdeněk Burian na zakázku jistého Vladimíra Kozáka (*1897 Bystřice pod Hostýnem – †1979 Curitiba).
Tento etnograf a malíř spolu se svou sestrou Karlou přes 30 let dokumentoval brazilské indiány. Navzdory mimořádné badatelské, dokumentaristické i umělecké činnosti je u nás stále téměř neznámý. Přitom natočil tisíce metrů filmového pásu, nafotografoval desítky tisíc fotografií, na něž zachytil zvyky a obřady vymírajících kmenů. Na magnetofon zaznamenal vyprávění indiánských pověstí. Byl prvním a zároveň i posledním bílým člověkem, který indiány kmene Héta viděl vyrábět a používat kamenné sekery. Dokumentaci, která se stala světovým unikátem, později publikoval v prestižním časopisu Natural History a v roce 1958 byl za film o životě indiánského kmene Héta vyznamenán zlatou medailí brazilské antropologické společnosti. Největší část Kozákovy pozůstalosti je dnes uložena v Brazílii v Muzeu Paranaense a čítá téměř 40 000 položek. Dokumentární film Vladimíra Šimka z exotického prostředí brazilských indiánů vypráví jak životní příběh Vladimíra Kozáka skrze jeho archivní filmové záběry i citace z česky psaných deníků, tak současného etnografa Mnislava Zeleného, jenž se vydává na dobrodružnou výpravu k indiánům Yawalapiti, kteří ho před 26 lety adoptovali a dali mu nové jméno Atapana.
Vysílání: 25.7., 13.00 hod., ČT2

Civilizace: Bůh a umění (4/9)
Civilizace vznikají a zanikají. Zanechávají po sobě umění, základní projev lidství. Hledání duchovního smyslu skrze umění lidstvo nepřestává dojímat a uchvacovat. Dokumentární cyklus BBC nahlíží dějiny lidstva optikou různých uměleckých přístupů (Premiéra). Sošky bytostí, které jsou napůl zvíře, napůl člověk, byly nalezeny na řadě míst, která kdysi obývali naši nejstarší předkové. Vypovídají o vznikající kultuře i o sílícím vnímání duchovních sfér. Když lidé opustili jeskyně doby kamenné a začali hospodařit, rozrostly se některé mytické hybridní postavy na celé panteony bohů. V období zemědělských společností se pak vytvořila velmi úzká vazba mezi uměním a smrtí. Od Evropy mladší doby kamenné přes velké pohřebiště Ur v Mezopotámii až po starověký Egypt sloužilo umění ve velké míře k uchovávání vzpomínek na předky a snad i k zachování duše po smrti. Dnes některá náboženství považují znázorňování lidí a zvířat za zpochybňování Boží nadřazenosti nad stvořením, zatímco jiná vnímají umění jako oslavu a projev vyššího poslání. Podívejme se, jak různé jsou chrámy, které člověk vystavěl na oslavu vyššího principu či božství – Stonehenge, řecká Akropolis, staroindické jeskynní chrámy v Adžantě či původně hinduistický a později buddhistický Ankor Vat, římská bazilika San Vitale, která připomíná vítězství křesťanů nad pohanským Římem, anebo mešita Sancaklar, v níž jediným výtvarným dílem je nádherná kaligrafie – citace z Koránu.
Vysílání: 20.7., 22.00 hod., ČT art
Opakování: 21.7., ČT art

Versailles za kulisami
Nejkrásnější zámek světa a jeho odkrytá tajemství. Francouzský dokument. Filmaři měli možnost jeden rok sledovat, co se děje kolem, ale také uvnitř Versailles. Patří sem nádherné zahrady. Šestnáct tisíc květin k zasázení. Například o Slavnosti fontán se stará devět lidí. Jezírka a fontány se zaplní vodou, tryskající v rytmu klasické hudby. Každý rok ve stejnou dobu, těsně před vypletím záhonů, zahradníci Trianonu vyberou květiny, které budou zahrady zdobit příští sezónu. Přitom je to jen kapka v moři práce na zámku Versailles.
Vysílání: 25.7., 22.25 hod., ČT art
Opakování: 26.7., ČT art., 30.7., ČT art