Scéna.cz 

Výtvarné tipy 17. týden

Příběhy domů: Slavonická Besídka
Dům, který probudil ospalé pohraniční městečko ze sna (2008). Režie O. M. Schmidt. Na konci osmdesátých let byly Slavonice smutným, zapomenutým místem na dohled od drátů střežících státní hranici. Dnes v městečku na česko-moravsko-rakouském pomezí panuje čilý turistický ruch a cestu si sem nacházejí kumštýři ze všech koutů Evropy. Velký podíl na novém geniu loci má dům zvaný Besídka, jedna z nejkrásnějších a nejstarších staveb celých Slavonic. Během období komunistické nadvlády se dům ocitnul na pokraji zkázy, zachránilo ho až osm herců pražského divadla Sklep, kteří si chátrající budovu koupili v roce 1988. Nazvali ji podle vlastního divadelního představení a vdechli jí tvůrčího a hravého ducha, který dodnes do města přitahuje další umělce a spřízněné duše. Ve stejném duchu se nese i dokumentární film, který o Besídce natočil bývalý herec divadla Sklep Otakáro Maria Schmidt.
Vysílání: 26.4., 19.20 hod., ČT2

Design (9/17)
Lampa Arco, stylové osvětlení. Dílo bratrů Castiglioniových, které nezestárlo. Francouzský dokumentární cyklus. Stojací lampu Arco navrhli bratři Castiglioniové už v roce 1962. Přečkala desítky let, aniž by se stala staromódní. Její typický oblouk, bílá mramorová základna a hliníkové stínidlo ve tvaru koule z ní udělaly právoplatný objekt moderního designu. Inspiraci při tvorbě lampy bratři čerpali z konstrukcí pouličních lamp s vysokým sloupem a obloukovým ramenem. Lampa tak díky své konstrukci osvítí relativně velký prostor. Z důvodu zachování elegantního designu schovali Castiglioniové kabel do ocelového oblouku. Základna, i přes svou váhu, je díky důmyslným doplňkům dobře ovladatelná. Díky promyšlenému a krásnému designu lampa Arco oslovila už mnoho lidí a je zřejmé, že tomu tak bude i nadále.
Vysílání: 29.4., 16.00 hod., ČT2
Opakování: 02.5., ČT2., 03.5., ČT2

Kus dřeva ze stromu (16/26)
S výtvarníkem Martinem Patřičným o kráse dřeva a práci s ním (2008). Připravil B. Ludvík. Dřevina s nazelenalou barvou. Dřevo je houževnaté, tvrdé, trvanlivé skoro jako dub. Na akátu nehnízdí ptáci, ale jeho květy milují včely. Pokácení akátu s Jirkou. Pár slov o sekyrách. Dva druhy sekyr – úzká na osekávání, tlustá na štípání. Sekyra teslice. Jak si naštípat dřevo. Prostřený stůl s řezy a odbočujícími větvemi. Řezy akátovými boulemi. Mísa z akátu. Zbytek špalku z akátu. Topůrko z akátu. Akátové šperky. Zelená barva dřeva v řezech. Stroj na měření pevnosti dřeva. Modřín nevydržel, švestka nevydržela, akát vydržel! Rozloučení Jitřní promluvou ke stromu jménem Green od Bertolda Brechta.
Vysílání: 30.4., 14.00 hod., ČT2
Opakování: 05.5., ČT2

Příběhy domů: Dům U sedmi lomenic
Roubená chalupa ve Vrchlabí přežila několik generací i svůj plánovaný konec a stále se hlásí k životu (2008). Režie A. Culková. Už jen umístění roubené chalupy je pozoruhodné: stojí pár kroků od hlavního náměstí a mezi moderní městskou zástavbou vypadá jako dřevěná maketa, kterou tu někdo na chvilku odložil. Dům U sedmi lomenic, nejstarší stavení krkonošského Vrchlabí, má též pozoruhodnou historii: prolíná se v ní starý ševcovský rod, italští hledači pokladů i poválečný odsun vrchlabských Němců. A koneckonců, pozoruhodné je i to, že lomenic – tedy štítů – zde najdeme jen šest. Staletí staré příběhy i současné dění v domě přibližuje dokument režisérky Andrey Culkové.
Vysílání: 30.4., 19.20 hod., ČT2

Dílo Josipa Plečnika – Mezi Lublaní a Prahou
Miroslav Táborský představuje mimořádné architektonické realizace slavného slovinského architekta v Praze a Lublani, jež se ucházejí o zápis do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO (2017). Režie J. D. Novák. Slovinský architekt a urbanista Josip Plečnik se narodil v roce 1872 v Lublani do rodiny truhláře a podle tradice měl pokračovat v otcových šlépějích. Provinční Lublaň druhé poloviny 19. století však mladému Josipovi brzy přestala stačit. Osudovým se pro něj stalo přátelství se slavným českým architektem Janem Kotěrou, pozvání do Prahy a setkání s tehdejším československým prezidentem T. G. Masarykem, který Plečnika pověřil úpravami Pražského hradu. Plečnik však současně přednášel na lublaňské univerzitě, práce řídil na dálku a do Čech dojížděl jen o prázdninách. Souběžné působení v obou zemích se ale po kreativní stránce ukázalo jako přínosné pro obě metropole – v unikátní architektuře propojující středomořskou a středoevropskou kulturu, mentalitu i vize.
Vysílání: 02.5., 18.15 hod., ČT2

Emoce v umění: Melancholie (16/24)
Katalánský znalec umění, spisovatel a moderátor Ramón Gener se bude zabývat smutnými osudy malířů Vincenta van Gogha, Johna Constabla a dánského prince Hamleta (Premiéra). Španělský hudebník, pianista, humanista, zpěvák, píšící a moderující všeuměl Ramón Gener, jehož seriál To je opera (This is opera) jste měli možnost nedávno sledovat na televizních obrazovkách, vytvořil na přelomu let 2017–2018 čtyřiadvacetidílný cyklus This is art, který jsme česky nazvali Emoce v umění. V úvodu každé části mj. říká: „Mám rád ty, kteří se dokáží vyjádřit skrze umění, aby sdíleli to nejuniverzálnější: emoce! Obraz, socha nebo píseň mě inspirují, vyvolají ve mně vzdor, lásku nebo dojetí. Miluji umění! V kontaktu s ním se sami proměňujeme v cosi jedinečného.“ Melancholie je hluboký, poklidný přetrvávající smutek, který způsobuje, že ten, kdo jím trpí, v ničem nenachází potěšení ani zábavu. Ramón Gener se zabývá uměleckými životy nizozemského malíře Vincenta van Gogha a britského výtvarníka Johna Constabla, které byly touto emocí prostoupeny. Ovšem nemůžeme hovořit o melancholii, aniž bychom nezmínili Hamleta. Shakespearův hrdina pochopitelně upadne do hlubokého zármutku poté, co mu otce zavraždí strýc. Melancholie, kterou pociťuje, je tak silná, že nejenže mu znemožňuje pomstít se, jak by si přál, ale k tragickému konci přivede i Ofélii, nejmilovanějšího člověka. Její smrt inspirovala mnoho umělců 19. století, například Johna Everetta Millaise, o jehož obraze se Gener také zmiňuje.
Vysílání: 26.4., 23.15 hod., ČT art
Opakování: 29.4., ČT art

Velikáni umění: Rembrandt
Pozdní dílo malířského génia. Britský cyklus dokumentů. Titulní malíř je bezpochyby jedním z největších umělců, kteří kdy vzali do ruky štětec. A jako mnozí jiní významní umělci, právě ke konci života vytvořil svá nejlepší díla. Jako kdyby umělec v určitém věku najednou dokázal spojit zkušenost a uměleckou svobodu a vytvořit dílo podle svého přesvědčení, bez ohledu na požadavky ostatních. Výsledkem je obrovská tvůrčí síla a nový přístup. Filmový portrét rekapituluje život Rembrandta, umělce, který je dodnes zdrojem inspirace.
Vysílání: 28.4., 23.05 hod., ČT art
Opakování: 02.5., ČT art