zvláštní poděkování
Volný.cz

1918–2018 toto století: 1968

13. komnata Mileny Vostřákové

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

13. komnata Mileny Vostřákové
Známá a populární hlasatelka přišla o milovanou práci kvůli jedné větě, související s okupací Československa v srpnu 1968 (2008). Připravili: Z. Burešová, J. Řeháček a P. Obdržálek. Milena Vostřáková patřila k populárním televizním hlasatelkám 60. let. Byla nejen úspěšná a krásná, ale také se stala stejně jako její kolegyně ženským ideálem. Divačky se tehdy podle hlasatelek líčily, česaly i oblékaly. Paní Milena byla zvána na různé společenské akce, uváděla řadu prestižních televizních pořadů – např. koncerty pro Intervizi a Eurovizi. Šťastné chvíle prožívala i s manželem, režisérem Miloslavem Zachatou, se kterým měla dceru Annu. Procházka růžovým sadem (tak by se dal do té doby nazvat život paní Mileny) skončila v roce 1969, kdy na obrazovce vyslovila památnou větu po vítězném hokejovém zápase našich hokejistů s mužstvem Sovětského svazu: “Normálně piji urologický čaj – ale dnes připíjím na zdraví našich hokejistů, protože jde o vítězství nejen sportovní, ale i morální.“ Důsledky se dostavily v plné krutosti a nemilosrdnosti. Milena dostala totální zákaz vystupovat nejen v televizi, ale i kdekoliv jinde. Nesměla uvést ani ples ve venkovské sokolovně. Ve stejné době jí těžce onemocněl manžel a brzy zemřel. Zůstala sama s malou dcerou, bez peněz a bez milované práce. Sáhla si skutečně na dno. Ze známé a populární televizní hvězdy se stala asistentka scény, která hercům vařila kafe, sháněla pro ně ramínka na šaty, chodila pro účinkující do vrátnice atd. Mnozí se od ní odvrátili – báli se pomáhat někomu, kdo je na listině nežádoucích osob. A to ještě nebylo všechno zlé, co ji potkalo. Milena zažila tři těžké autohavárie, při jedné z nich byla těžce zraněna a strávila tři měsíce v Kladrubech a rok a půl byla upoutána na lůžko. Pro matku samoživitelku to bylo opravdu krušné období. Nakonec se však všechno pomalu začalo obracet k lepšímu. Milena začala konferovat program Milana Chladila, později se znovu provdala. Po roce 1989 se vrátila na obrazovku jako programová hlasatelka. Jako v pohádce se šťastným koncem. Ale tak jednoduché jako v pohádce to opravdu nebylo. Průvodkyni 13. komnatou Mileny Vostřákové je redaktorka Zuzana Burešová. Pořad uvádíme v cyklu 13. komnat věnovaných významným osobnostem, jejich životy ovlivnily pohnuté srpnové události roku 1968, od nichž v těchto dnech uplyne 50 let.
Vysílání: 20.8., 17.00 hod., ČT1

Dubček
Poslední cesta mezi Bratislavou a Prahou je pro jednoho ze strůjců „pražského jara 68“ rekapitulací jeho nadějí i vzpomínkou na zoufalý boj s představiteli sovětské komunistické moci. Dubček je portrétem muže, který věřil, že se v roce 1968 napraví chyby minulosti a tehdejší Československo se změní v demokratickou zemi. Premiéra koprodukčního snímku ČT. Hrají: A. Jastraban, T. Radeva, J. Jánošik, S. Potoňák, M. Ochránek, S. Král, Z. Bureš, R. Šopík a další. Scénář V. Klimáček a Ľ. Jurík. Kamera P. Kelíšek. Režie L. Halama. Příběh filmu se odvíjí ve třech rozhodujících fázích života A. Dubčeka (A. Jastraban), a on sám je na své poslední cestě z Bratislavy do Prahy jejich vypravěčem. Je to období jara a léta 1968, v čase nadějí a následné okupace vojsky „spřátelených armád“, období, kdy byl Dubček s ostatními členy vlády zadržovaný v Moskvě a kdy se rozhoduje o podepsání tzv. moskevských protokolů, a pak další období vykreslující život ve společenské izolaci, atmosféru špehování a ponížení. Film o Dubčekovi je historický videofilm realizovaný digitální filmovou technologií, kombinující dokument s hranými pasážemi. „Bez idealizovania je akousi historickou milosrdnosťou, v ľudsky presvedčivom portréte človeka, ktorý uveril v možnosť demokratizácie totalitného režimu a tak ho nevyhnutne musel stretnúť osud Ikara svojej doby“, říká o svém filmu režisér Laco Halama. Tragická a nikdy neobjasněná Dubčekova autohavárie jako by byla i koncem utopistické iluze o společnosti s lidskou tváří. Film uvádíme v den, kdy si připomínáme 50 let od okupace sovětskými vojsky.
Vysílání: 21.8., 20.00 hod., ČT1

Dnes před 50 lety
Originální zpravodajský pořad přiblíží dění zlomového dne, který změnil životy všech Čechoslováků. Jakub Železný vás provede událostmi 21. srpna 1968, jako by se odehrávaly právě dnes. Přenesli jste se v čase, díváte se na večerní zprávy a sledujete, jak naši zemi obsazují vojska pěti „bratrských“ států. Před padesáti lety obsadily Československo armády pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Vpád vojsk zadusil demokratizační proces a znamenal konec nadějí na svobodnější život. Na šokované občany mířily ze dne na den kulomety „bratrských“ armád. Přesto se odhodlali k nebývale silnému odporu, který stál mnohé z nich život. Originální pořad nabízí divákům možnost přenést se v den 50. výročí do dramatických událostí prvního dne sovětské invaze. Je koncipován jako aktuální zpravodajské shrnutí dne, přičemž padesát let staré události, které ovlivnily životy všech Čechů a Slováků i další směřování státu, rekonstruuje soudobými zpravodajskými prostředky. Reportéři budou informovat z míst, kde se odehrávaly klíčové události, reportáže sestavené z archivních záběrů, pamětníci a odborníci pomohou analyzovat pozadí okupace. Divák tak dostává možnost přenést se v čase a vnořit se do dění, jako by jej prožíval přímo ten den. Jaká byla Brežněvova strategie a jakou roli sehráli českoslovenští politici? Jak temný okamžik našich dějin prožívali obyčejní lidé a jakou cenu za své protesty zaplatili?
Vysílání: 21.8., 21.30 hod., ČT1

13. komnata Kamily Moučkové
Známá moderátorka musela kvůli účasti na utajeném vysílání televize během srpnových událostí roku 1968 opustit televizní obrazovku (2006). Připravili J. Lacina a O. Sommerová. Kamila Moučková (*8. 4. 1928) se nejprve prosadila jako rozhlasová moderátorka. Od počátku vysílání Československé televize se však dostala do povědomí národa jako populární hlasatelka, později tvář televizního zpravodajství. Její profese pro ni hodně znamenala a do jisté míry ustupovala do pozadí i její rodina. S prvním manželem se rozvedla poměrně brzy, po narození prvního dítěte. Ve druhém manželství měla další dvě děti. Pak ji manžel opustil. S dalším partnerem, Jiřím Zahajským, prožila těžké životní období. Nemohla vystupovat v médiích a nesehnala žádnou odpovídající práci. Důvodem byla účast na vysílání televize během srpnových událostí roku 1968, které se snažilo za cenu neustálých přesunů a úkrytů udržet objektivní informování o situaci a zamezit její eskalaci. Několik měsíců poté bylo rozhodnuto o zákazu vystupování Kamily Moučkové na obrazovce a zvláště po podpisu Charty 77 zmizela z veřejného života. Žila mnoho let v ústraní, lepila pytlíky a pomáhala šířit zakázanou literaturu, byla odhodlaná věnovat tento čas vytváření zázemí milovanému muži. Po mnoha letech skončil rozchodem i vztah s hercem Jiřím Zahajským. Ke své práci v rozhlase a televizi se Kamila Moučková mohla vrátit až po roce 1989 ve svých dvaašedesáti letech. Její životní příběh, úzce propojený s politickým vývojem Československa, zaujme v kontrapunktu s osudem jejího otce, známého komunistického funkcionáře Viléma Nového. Průvodcem jejím životním příběhem je novinář Jan Lacina. Pořad uvádíme v cyklu 13. komnat věnovaných významným osobnostem, jejich životy ovlivnily pohnuté srpnové události roku 1968, od nichž v těchto dnech uplynulo 50 let.
Vysílání: 22.8., 17.00 hod., ČT1

13. komnata Lídy Rakušanové
Proslulá komentátorka Rádia Svobodná Evropa přišla emigrací v roce 1968 o československé státní občanství a po návratu do Čech zažila de facto druhou emigraci (2015). Připravili: B. Procházková, O. Špátová a O. Sommerová. Lída Rakušanová, komentátorka Rádia Svobodná Evropa, laureátka ceny Žena Evropy, Ceny česko-německého porozumění a Ceny Jana Palacha působila v osmdesátých letech v mnichovské redakci Rádia Svobodná Evropa. To bylo jedním z mála zdrojů pravdivých informací, vysílaných do zemí nesvobody, jakou bylo po čtyřicet let i komunistické Československo. Její hlas se pro občany naší země stal synonymem svobody. Narodila se jako Ludmila Malá, po adopci druhým matčiným manželem dostala jméno Horská. Vystudovala na Filozofické fakultě v Praze bohemistiku, jihoslovanské jazyky a estetiku, ale v roce 1968, ještě během studií se kvůli sovětské okupaci s manželem rozhodli odejít z Československa. Nejdřív do Frankfurtu a poté do Mnichova, kde pokračovala v univerzitním studiu a složila překladatelské a tlumočnické zkoušky z němčiny. Přijala práci ve Svobodné Evropě, protože se chtěla podílet na odhalování lživého totalitního režimu v Československu. V nepřítomnosti byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Zároveň přišla o československé státní občanství, což postihlo na celém světě jen 400 emigrantů. Byli to ti, kteří aktivně vystupovali proti komunistickému režimu. Nesměla se vrátit do Československa, nemohla přijet v roce 1980 na pohřeb maminky. Maminčina nemoc a nemožnost péče o ni byla největší bolestí, kterou jí emigrace přinesla. Průvodcem jejím životním příběhem je novinářka Bára Procházková. Pořad uvádíme v cyklu 13. komnat věnovaných významným osobnostem, jejich životy ovlivnily pohnuté srpnové události roku 1968, od nichž v těchto dnech uplynulo 50 let.
Vysílání: 23.8., 17.00 hod., ČT1

Cesta do Vídně
Dokumentární film mapující situaci československých občanů, kteří po srpnu 1968 zvolili emigraci do Vídně. Jak se k této emigrantské vlně zachovala rakouská vláda? Jakou jim nabídla budoucnost? Ve filmu vzpomínají doživotní i bývalí emigranti na své zkušenosti z pobytu v Rakousku (2008). Režie V. Olmer. Rakousko bylo jednou ze zemí, kam odcházeli Češi a Slováci bezprostředně po srpnové okupaci Československa v roce 1968. Vídeň byla pro některé jen přestupní stanicí na cestě do světa, ale pro mnohé se stala novým domovem. Z filmu Cesta do Vídně režiséra Víta Olmera se dozvíme, jak vypadala přímá pomoc uprchlíkům v Rakousku i jak se k invazi stavěla oficiální rakouská místa – s tím například souviselo i vydávání víz pro československé občany na rakouském konzulátě v Praze. V dokumentu vzpomínají na dramatické začátky v nové zemi známí i neznámí emigranti, například Pavel Landovský, kníže Šternberk, Ivan Medek a další. Olmerův film je zároveň příspěvkem k lepšímu poznání česko-rakouských vztahů ve 20. století, protože pro mnohé zůstávají stále na úrovni kverulanta Švejka nebo problémů s Temelínem.
Vysílání: 20.8., 17.15 hod., ČT2

Okupace očima okupantů (1/5). Poslední mise generála Jermakova. Road movie s generálem Jermakovem a jeho přáteli o cestě z Oděsy přes Kyjev, Minsk a Moskvu do Prahy, 50 let poté, co v srpnu 1968 obsadili letiště v Ruzyni. Režie Jevdokia Moskvina (Premiéra). Lev Gorelov je starý 93 let a pochází z Oděsy. V srpnu 1968 nařídil své jednotce obsadit pražské letiště. Hlavní hrdina pátrá po zbytku jednotky, aby splnil jejich poslední společnou „vojenskou“ misi. Sní o tom, že ve filmu spojí všechny bývalé přátele, kteří zasahovali v Československu. Možná právě toto je jeho poslední mise. Jak si vzpomínají na společnou minulost?
Vysílání: 20.8., 18.15 hod., ČT2
Opakování: 22.8., ČT2

Ostravské jaro 1968
V moravskoslezské metropoli skončila slibná šedesátá léta v bídě brutální normalizace. Připravili M. Červenka a A. Koudela (Premiéra). Když získali v naší zemi moc komunisté, stala se Ostrava obrovskou sociální laboratoří. Město vyrostlo v „ocelové srdce republiky“, kde se v duchu dobových představ měl zrodit nový typ socialistického člověka. Ten měl být uvědomělý a naprosto oddaný politice komunistické strany. Ale stísněné poměry padesátých let vedly k tomu, že také obyvatelé moravskoslezské metropole cítili potřebu po svobodnějším projevu. A tak se ve stínu těžních věží a v záři planoucích hutí začala měnit i Ostrava. Nositelem změny byli mladí divadelníci, novináři, spisovatelé, redaktoři. Nedlouho poté na řadu z nich dopadne exemplární trest v podobě normalizace, která Ostravu promění v pověstnou tvrz stalinismu.
Vysílání: 20.8., 20.00 hod., ČT2
Opakování: 23.8., ČT2

České století: Musíme se dohodnout (1968)
Televizní film z unikátní série, která rozkrývá tabu klíčových událostí našich moderních dějin. Pražské jaro roku 1968 je definitivně zadušeno a naši představitelé odjíždějí na potupná jednání do Moskvy (2014). Hrají: E. Horváth, J. Gallovič, O. Ignatusha, J. Greššo, J. Vondráček, J. Zapletal ml. a další. Scénář P. Kosatík. Kamera M. Krejčí. Režie R. Sedláček. Je noc z 20. na 21. srpna 1968. Intervence pěti armád Varšavské smlouvy definitivně dusí pražské jaro. Už 21. 8. 1968 jsou internováni a odvezeni na sovětské území čelní představitelé státu A. Dubček, J. Smrkovský, O. Černík, F. Kriegel, J. Špaček, B. Šimon. Po pár dnech strachu, nadějí i zmatků odjíždí československá delegace v čele s prezidentem republiky na jednání do Moskvy. Prezident Svoboda, generální tajemník komunistické strany Dubček, předseda vlády Černík, šéf parlamentu Smrkovský, ale i Husák a další, smutní i záporní hrdinové této tragické chvíle stojí před nejtěžším rozhodnutím svého života. Jak se k němu postaví? Jak se propracují k tomu, o čem tuší, že je nemine? Jak vypadá jejich cesta od statečného a čestného odmítnutí drsných sovětských požadavků až k podpisu takzvaných Moskevských protokolů? Různí lidé, různé charaktery, všichni mají své naděje a iluze – ale všichni, až na jednu výjimku, Františka Kriegla, nakonec podlehnou tlaku sovětské strany a neúprosné logice dějin, v nichž silnější rozhoduje a vítězí, bez ohledu na čest, pravdu či právo. Tento příběh se pokouší zrekonstruovat to, co se odehrávalo v kremelských sálech oněch dnů, pokouší se nalézt vnitřní motivy jednání vítězů i poražených. Jedno je divákům tohoto příběhu naprosto jasné – totiž jak skončí. Obsazením československé republiky sovětskými vojsky na víc než dvacet let.
Vysílání: 20.8., 21.55 hod., ČT2

13.8.2018 14:08:00 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 38 - rubriky

Archiv čísel

reklama

MDP

Články v rubrice - Z éteru

GEN – Helena Třeštíková

Helena Třeštíková

Helena Třeštíková
Filmová dokumentaristka, jejíž jméno je spojeno s metodou časosběrného dokumentu. Režie J ...celý článek


Kino art: Gabin a Cruzová

Příběh mého syna

Nesahejte na prachy
Měla to být poslední akce před odchodem z podsvětí. Jean Gabin volí mezi přátelstvím a ...celý článek


České filmy 39. týden

Milan Šteindler (Roznese tě na kopytech)

Roznese tě na kopytech
Jiří Dvořák a Milan Šteindler v televizním filmu podle slavného bestselleru Simony M ...celý článek


Velikáni filmu... Johnny Depp

Johnny Depp (Rumový deník)

Cry-Baby
Spořádaná dívka z dobré rodiny se zamiluje do ostrého hocha v podání Johnnyho Deppa. Americký muzi ...celý článek


Ladislav Fuks pohledem Vladimíra Drhy

Ladislav Fuks

Ladislav Fuks pohledem Vladimíra Drhy
Portrét jednoho z nejoriginálnějších českých prozaiků, který by se v ...celý článek


Jan Schmid a Jan Lukeš (Třistatřicettři)

Třistatřicettři

Třistatřicettři
Jak se naše stoletá minulost otiskuje do našich duší? Moderátoři Jan Lukeš a Jan Schmid o t ...celý článek


Filmové tipy 39. týden

Jake Gyllenhaal (Slídil)

Nakládačka
Paul Newman v roli trenéra hokejového mužstva z nižší zámořské soutěže, které se prosadí svou br ...celý článek


Marlon Brando – herec ze stanice Touha

Marlon Brando

Marlon Brando – herec ze stanice Touha
Portrét legendárního amerického herce. Francouzský dokument. M ...celý článek


Příběh paladia

Příběh paladia

Příběh paládia
Jak jsme získali, ztráceli a opět nalézali jednu z nejcennějších kulturních památek, která j ...celý článek


Výtvarné tipy 39. týden

Zašlapané projekty: Osud restaurátora Makeše

Zašlapané projekty: Osud restaurátora Makeše
Husákův režim vypudil věhlasného odborníka až do komnat králov ...celý článek


Průvan - Film a poezie

Průvan
Dnes na téma Film a poezie. Filmový magazín s rozhovory a ukázkami tvorby studentů filmových škol a ...celý článek


Literární adaptace na obrazovce

Páni kluci

Páni kluci
Uličnické příhody Tomáše, Huberta a Jožky v českém filmu plném humoru a pohody na motivy románu ...celý článek


Dokument Celník Rousseau

Dokument Celník Rousseau

Celník Rousseau
Portrét samouka, kterého obdivovali velikáni moderního umění. Francouzský dokument. Ateliér ...celý článek


Stopy fakta: Smrt Malého prince

Smrt Malého prince

Stopy, fakta, tajemství: Smrt Malého prince
Jaký byl poslední let spisovatele Antoine de Saint-Exupéryho? R ...celý článek


Most mezi kýčem a mystikou

Most mezi kýčem a mystikou

Most mezi kýčem a mystikou
Karlův most náleží k nejvýznamnějším architektonickým odkazům panovnické éry řím ...celý článek


Životy slavných - Joan Crawfordová

Drahá maminko
Faye Dunawayová jako hollywooská hvězda Joan Crawfordová v americkém životopisném filmu (1981 ...celý článek



Časopis 38 - sekce