zvláštní poděkování
Quantcom.cz

21. srpen 1968 na obrazovce

Pavel Landovský  (Psí dostihy)

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

13. komnata Kamily Moučkové
Známá moderátorka musela po roce 1968 odejít od své práce v televizi. Do veřejného života se po letech zase vrátila (2006). Připravili J. Lacina a O. Sommerová. Kamila Moučková byla známá rozhlasová moderátorka. Od počátku vysílání Československé televize také populární hlasatelka, později tvář televizního zpravodajství. Její profese pro ni hodně znamenala a do jisté míry ustupovala do pozadí i její rodina. S prvním manželem se rozvedla poměrně brzy, po narození prvního dítěte. Ve druhém manželství měla další dvě děti. Pak ji manžel opustil. S dalším partnerem, Jiřím Zahajským, prožila těžké životní období. Nemohla vystupovat v médiích a nesehnala žádnou odpovídající práci. Po roce 1968 a především po podpisu Charty 77 musela zmizet z veřejného života. Žila mnoho let v ústraní, lepila pytlíky a pomáhala šířit zakázanou literaturu a byla odhodlaná věnovat tento čas vytváření zázemí milovanému muži. Po mnoha letech skončil rozchodem i vztah s hercem Jiřím Zahajským. Ke své práci v rozhlase a televizi se Kamila Moučková mohla vrátit až po roce 1989 ve svých dvaašedesáti letech. Její životní příběh, úzce propojený s politickým vývojem Československa, zaujme v kontrapunktu s osudem jejího otce, známého komunistického novináře Viléma Nového.
Vysílání: 21.8., 14.10 hod., ČT1

13. komnata Jaroslavy Panýrkové
Známá televizní hlasatelka, ve své době jedna z nejpopulárnějších a nejpůvabnějších, dostala z práce v roce 1974 hodinovou výpověď z kádrových důvodů. Musela se vyrovnat s nespravedlností i existenční nejistotou (2012). Připravili: Š. Volemanová, A. Vebrová, J. Nekvasil a A.Derzsiová. Otec byl úředník, maminka živnostnice. Ke konci války byl jejich obchod vybombardován a na obnovu padly všechny úspory. V roce 1948 byl znárodněn. Rodina musela žít hodně skromně. Po čase se na ni usmálo štěstí. Ve škole potkala Ladislava Ulmana, který hledal nové filmové talenty. V konkurzu uspěla a získala hlavní roli ve snímku Štěňata. Několik let točila, později se stala hlasatelkou v Československé televizi. Kvůli druhému sňatku s architektem Jindřichem Santarem, který v roce 1968 vystoupil z KSČ, se zařadila mezi "nepohodlné". V televizi dostala hodinovou výpověď. Oficiálním důvodem byl styk "s nepřáteli socialistického zřízení". Čtyři roky nedostala nikde práci, pak pracovala jako účetní. Na počátku devadesátých let se konečně dočkala rehabilitace. V roce 1990 dostala nabídku moderovat rozhlasové vysílání Občanského fóra a záhy se jako průvodkyně pořadu Nedělní ráno vrátila i na televizní obrazovku. Příběhem ženy, která se nenechala zlomit nepřízní osudu a s noblesou se nakonec dočkala pocitu satisfakce, rehabilitace a zadostiučinění, provází Šárka Volemanová.
Vysílání: 24.8., 14.05 hod., ČT1

Vyloženě rodinná historie
Příběh jedné obyčejné rodiny, který nenechá nikoho na pochybách, že z prostoru privátního míří k obrazu společenskému, k absurditám doby, ovládané totalitní mocí... (1969). Hrají: B. Záhorský, V. Menšík, J. Tříska, P. Haničinec, L. Křiváček, S. Budínová, K. Jerneková a M. Myslíková. Scénář O. Zelenka. Kamera A. Navara. Režie J. Dudek. Satirická komedie zobrazuje situaci jedné rodiny po imaginární válce, dobu, kdy dosavadní hodnoty věcné i morální byly otřeseny. Na půdorysu obyčejné rodiny autor O. Zelenka satiricky portrétuje situaci společnosti, kde se ujímá moci násilí a mazanost. Televizní komedie vznikla brzy po sovětské okupaci. Rychle byla napsána, rychle natočena režisérem J. Dudkem (který by se letos dožil 85 let), jenž opřel svou koncepci o skvělé výkony předních herců – B. Záhorského, V. Menšíka, J. Třísky, P. Haničince (7. listopadu uplyne 10 let od jeho úmrtí), L. Křiváčka, M. Myslíkové, S. Budínové (od jejíhož úmrtí uplynulo v červenci 15 let) a K. Jernekové. Televizní premiéru měla mít v dubnu 1969, byla ale zakázána. Měla ovšem i štěstí, nebyla natočena na magnetický záznam, ale na film, takže příkaz vymazání ji minul. Skutečné premiéry se dočkala až po více než dvaceti letech v roce 1990. Věříme, že i dnešní repríza Vyloženě rodinné historie vás zaujme.
Vysílání: 26.8., 14.45 hod., ČT1
Opakování: 27.8., ČT1

Televize v srpnu 1968
Statečnost i velká vynalézavost pracovníků Československé televize rozčilovala při srpnové invazi i Leonida Brežněva. Vzpomínky těch, kteří byli tenkrát u toho (1990). Kamera M. Fojtík. Scénář a režie J. Látal. Československá televize vykonala v týdnu po invazi vojsk Varšavské smlouvy roku 1968 výjimečnou službu společnosti. Díky nasazení a odvaze pracovníků neustále informovala uprostřed zmatku a chaosu své diváky. Televizní vysíláno mělo nepopíratelný význam, jelikož snahou zpřehledňovat situaci a zachovávat chladnou hlavu výrazně napomohlo tomu, aby se přítomnost vojsk cizích armád nezměnila v krveprolití. Pro velení okupantů však bylo stěžejním cílem jakékoliv vysílání na území Československa zastavit. Zajistit neustálé televizní vysílání v obklíčené Praze a navzdory hlídaným komunikacím po celé republice tak představovalo velmi obtížný úkol, který vyžadoval notnou dávku odvahy, drzosti, důvtipu a okamžité improvizace. Hlavní televizní budovy byly brzy obsazeny, a proto byli pracovníci televize nuceni se tajně přesouvat včetně nezbytného technického vybavení. Vysílalo se tak každou chvíli z jiného místa – jako provizorní studia posloužily vysílače i budova výzkumného ústavu. Okupantům se nepodařilo televizní pracovníky vypátrat a zastavit, nakonec tak vysílání dočasně skončilo až přijetím Moskevského protokolu československou vládou. Napínavé příběhy z dramatického týdne v dokumentárním pořadu z roku 1990 vyprávějí sami aktéři, z nichž mnozí museli v následujících letech Československou televizi opustit. Kamila Moučková, Otka Bednářová, Olga Čuříková, Vladimír Škutina či Jiří Kantůrek společně s dalšími redaktory a neuvěřitelně vynalézavými techniky patří mezi hrdiny těžkých časů, které pro ně netrvaly pouze jeden srpnový týden. V den, kdy si události tohoto těžkého období připomínáme, je nám ctí tímto pořadem jejich dobrodružné činy připomenout.
Vysílání: 21.8., 15.05 hod., ČT2

Polibek Alexandra Dubčeka
Učnice z Tesly Hloubětín políbila prvního muže Pražského jara a dostala se na titulní stranu časopisu. Dva lidé – dva osudy – jeden chvíli na výsluní, druhá v davu. Co je spojovalo a co rozdělovalo? (2007). Nedávná historie v nevšedním paralelním portrétu M. Dolenského. V dějinách naší země najdeme mnoho událostí, které zásadním způsobem poznamenaly chod celé společnosti. Do popředí v nich vystupují významné osobnosti, především politici. Jsou hvězdami médií, jsou jich plné noviny. Fotoaparáty a kamery však zachytí i množství dalších tváří, které se do záběru dostanou možná náhodou, možná shodou okolností nebo záměrně. Pokusíme se právě jednu z těch neznámých tváří vypátrat. Historie totiž nezasahuje jen do životů slavných, ale i do životů obyčejných, do životů nás všech. Co se stalo 11. října 1968, kdy vznikla fotografie Alexandra Dubčeka a dívky, která ho právě políbila? Jak se dále vyvíjely osudy obou protagonistů?
Vysílání: 21.8., 16.20 hod., ČT2

Cesta do Vídně
Dokumentární film mapující situaci československých občanů, kteří po srpnu 1968 zvolili emigraci do Vídně. Jak se k této emigrantské vlně zachovala rakouská vláda? Jakou jim nabídla budoucnost? Ve filmu vzpomínají doživotní i bývalí emigranti na své zkušenosti z pobytu v Rakousku (2008). Režie V. Olmer. Rakousko bylo jednou ze zemí, kam odcházeli Češi a Slováci bezprostředně po srpnové okupaci Československa v roce 1968. Vídeň byla pro některé jen přestupní stanicí na cestě do světa, ale pro mnohé se stala novým domovem. Z filmu Cesta do Vídně režiséra Víta Olmera se dozvíme, jak vypadala přímá pomoc uprchlíkům v Rakousku i jak se k invazi stavěla oficiální rakouská místa – s tím například souviselo i vydávání víz pro československé občany na rakouském konzulátě v Praze. V dokumentu vzpomínají na dramatické začátky v nové zemi známí i neznámí emigranti, například Pavel Landovský, kníže Šternberk, Ivan Medek a další. Olmerův film je zároveň příspěvkem k lepšímu poznání česko-rakouských vztahů ve 20. století, protože pro mnohé zůstávají stále na úrovni kverulanta Švejka nebo problémů s Temelínem.
Vysílání: 21.8., 17.15 hod., ČT2

Skryté zločiny osmašedesátého
Stovky zraněných, desítky mrtvých – tragická bilance prvních dnů okupace spřátelených armád (2008). Dlouho ukryté tajné dokumenty byly po čtyřiceti letech poprvé odhaleny v dokumentu Š. Horákové a J. Nováka. Dokument odhaluje fakta o zvěrstvech, která dlouhou dobu ležela ukryta na kriminální policii a později v soukromém archivu. Ta spatřila světlo světa po čtyřiceti letech. Na začátku byl unikátní soubor materiálů, které měly být dávno skartovány. Bývalý příslušník kriminální policie městské správy VB v Praze jej uchovával v šanonech odloženého případu a nakonec jej po roce 1988 přemístil k sobě domů, když od policie odcházel. Strohé policejní svodky obsahují hlášení ze srpna 1968. Minutu po minutě je zaznamenán průběh dramatických střetů civilního obyvatelstva se spřátelenými ozbrojenými silami. Jen v Praze bylo v prvních dnech okupace usmrceno 25 lidí a zraněno téměř 400, na řadě dalších míst byly spáchány rozličné další zločiny. Devět různých svědků těchto událostí hovoří o své vlastní zkušenosti.
Vysílání: 21.8., 21.05 hod., ČT2
Opakování: 24.8., ČT2

Psí dostihy
Pavel Landovský a Josef Charvát v hlavních rolích tragikomedie o životě českých emigrantů (1983). Režie Bernard Šafařík. Malíř Rek se protlouká v Basileji jako příležitostný autor plakátů a portrétista čtyřnohých miláčků; ponižující práce v nepřátelsky naladěném prostředí ho skličuje, ale nezbavuje ho sebeúcty a vědomí hodnot. Rekovým protipólem je jeho kamarád Láďa Lapák, věčný organizátor a obratný pragmatik, který je sice bezpochyby úspěšnější, ale vede prázdný a bezduchý život, je to právě on, kdo čas od času obstará Rekovi nějaký kšeft (např. práci šoféra ve své firmě pro odvoz opilců z večírků vlastními auty až domů). Exil je pro zneuznaného výtvarníka krušný, návštěva bývalých přátel, kteří si na Západ vyrazili na dovolenou, ho však utvrzuje v tom, že doma by bylo ještě hůř. Hraný celovečerní debut Bernarda Šafaříka pojednává s tragikomickou nadsázkou o životě českých emigrantů ve Švýcarsku. V hlavní roli excelují režisérův přítel Pavel Landovský a český emigrant žijící v Německu Josef Charvát. Film byl vyznamenán na mezinárodních festivalech v Mannheimu, Saarbrückenu a Amiensu a promítal se mimo jiné i na prestižních přehlídkách v Torontu, San Sebastianu a Locarnu. V Československu měl premiéru až v roce 1990. Šafařík sám na jaře roku 1968 odešel do Švýcarska, kde získal politický azyl. Studoval na univerzitě v Bazileji dějiny, literární vědu a filozofii, ale postupně jej upoutával film. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let natočil několik desítek experimentálních krátkých filmů z oblasti moderního umění. Po Psích dnech z roku 1983 se tématu emigrace věnoval ještě v nadcházející dramatické romanci Chladný ráj, uvedené o tři roky později. Oba snímky realizoval ve vlastní produkci a z podstatné části za své vlastní finance.
Vysílání: 21.8., 20.20 hod., ČT art
Opakování: 26.8., ČT art

14.8.2017 22:08:03 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 13 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bílá voda (MdB)

Články v rubrice - Z éteru

Filmové tipy 12. týden

Andělské oči

Teroristka
Iva Janžurová v titulní roli černé komedie o tom, že westernoví hrdinové ještě nevymřeli. Koprod ...celý článek


Leni Riefenstahlová – konec mýtu

Leni Riefenstahlová

Leni Riefenstahlová – konec mýtu
Nejkontroverznější filmařka všech dob dala svůj velký talent k dispo ...celý článek


Výtvarné tipy 13. týden

Za zvukem valašského dřeva

Velechrám v Ulmu – nejvyšší kostel světa
Staleté osudy a současný život výjimečné gotické stavby. Něm ...celý článek


Oceňovaný film Paříž, 13. obvod

Paříž, 13. obvod

Paříž, 13. obvod
Život mladých Pařížanů bojujících o své místo na slunci. Francouzský film oceněný Zlatou p ...celý článek


Výtvarné tipy 12. týden

Jaroslav Plesl (Skryté skvosty II. )

Skryté skvosty II. (3/10) - Zlatá Koruna
Herec Jaroslav Plesl prozradí, co se návštěvník obyčejně nedozví a ...celý článek


Literární tipy 12. týden

Příběhy rukopisů: Bídníci Victora Huga

Úsměvy Bohumila Hrabala
Jaromír Hanzlík skrze filmové ukázky připomíná osobnost a tvorbu spisovatele Bohumi ...celý článek


Bohumil Hrabal legendární spisovatel

Hrabalova chata
Legendární chata slavného spisovatele prochází rekonstrukcí. Středočeský kraj koupil chatu ...celý článek


Velikáni filmu... Franco Zeffirelli

Ch. Gainsbourgová (Jana Eyrová)

Jana Eyrová
Chtěli z ní vychovat poslušnou ovci. Vyrostla v sebevědomou mladou ženu. Britský koprodukční fi ...celý článek


Filmové tipy 13. týden

Poslední závod

Poslední závod
Krkonoše, 1913. Schyluje se k lyžařskému závodu na 50 kilometrů, v němž se Češi poprvé utkaj ...celý článek


Filmový portrét Anny Kareninové

Anna Kareninová (Je nalezena tím, koho hledá)

Je nalezena tím, koho hledá
Filmový portrét ceněné české překladatelky Anny Kareninové, která zítra slaví s ...celý článek



Časopis 13 - sekce