Scéna.cz 

Divadelní tipy 3. týden

Všechny bitvy Zdeňka Štěpánka
Na jednoho z největších českých herců vzpomínají všichni jeho potomci a mnozí další (2006). Režie P. Kotek. Byl označován za nástupce legendárního Vojana, začínal v kočovných společnostech, jen málokdy byl ochoten hovořit o svých legionářských zážitcích i o svém vztahu k Jaroslavu Haškovi. Dnešní pamětníci si jej vybavují jako jednu z nejvýraznějších osobností vinohradského a později Národního divadla, kde působil až do své smrti. V dokumentu je výrazné místo věnováno i jeho filmové slávě a spolupráci s rozhlasem i televizí, i osudové mezníky vytýčené oběma válkami a společensko-politickým vývojem až do roku 1968. Dokument o Zdeňku Štěpánkovi staví na vzpomínkách přátel a kolegů zasazených do prostředí, která se vztahují k tématu a obrazově jsou podpořené fotografiemi. Výrazně se uplatňují ukázky z archivu České televize, Státního fondu pro podporu České kinematografie a Národního filmového archivu, stejně jako fotodokumentace Divadelního ústavu, ČT a audiovizuální archivy rodiny, účinkujících a přátel. Na svého otce vzpomínají Jana, Martin a Petr Štěpánkovi i nejmladší dcera Kristina Taberyová, vedle nich pak O. Vávra, R. Lukavský, L. Skořepová, J. Hanzlík, P. Taussig, F. Černý a další.
Vysílání: 16.1., 10.35 hod., ČT1

Písničky Vinohradských
Zpívají herci Divadla na Vinohradech: J. Hanzlík, P. Haničinec, M. Stropnický, G. Vránová a H. Maciuchová (1988). Kamera J. Lebeda. Režie I. Paukert. Ve čtvrthodinovém pásmu melodií z konce osmdesátých let minulého století uslyšíte v podání předních herců Vinohradského divadla písničky Představení končí skladatele Jiřího Zmožka a textaře Pavla Kopty (zpívá Jaromír Hanzlík), Song Henriety – Dopis na text Oldřicha Daňka a komponisty Jana Franka Fischera ze současného představení Vinohradského divadla (Hana Maciuchová), populární melodii Ezop a mravenec z tvůrčí dílny Jaroslava Ježka, Jiřího Voskovce a Jana Wericha (Martin Stropnický), Parádní svět v přebásnění Ivo Fischera (v originále What‘s a Wonderful World píseň proslavil Louis Armstrong, zde zpívá Petr Haničinec), a na závěr slovenskou lidovou Orešia, Orešia v podání Gabriely Vránové. V prostředí Vinohradského divadla si každý interpret svou píseň sám uvede.
Vysílání: 16.1., 14.00 hod., ČT1

Úsměvy Josefa Kemra
Vzpomínka na vynikajícího českého herce, od jehož úmrtí uplynulo 30 let (2007). Režie P. Vantuch. V dnešních Úsměvech vzpomeneme na vynikajícího českého herce a svérázného člověka Josefa Kemra. Jeho herecká cesta má milníky přímo čítankové – od kočující společnosti přes několikero kamenných divadel až do Zlaté kapličky. Filmaři si povšimli Kemrova talentu, již když byl mládencem. Také televize měla pro Josefa Kemra množství příležitostí – menších i velkých. Herečka Táňa Medvecká, Kemrova kolegyně z Národního divadla, vzpomene na hercovo jevištní kouzlo, na jeho poutavé historky, ale i na jeho mimořádné sociální cítění. Pořad uvádíme jako vzpomínku na tohoto herce, který nás opustil před 30 lety.
Vysílání: 18.1., 09.35 hod., ČT1 Opakování: 24.1., ČT1

Braunova socha loutkou
Barokní sochy Bernarda Matyáše Brauna se staly inspirací pro výrobu originálních marionet, které oživují již několik sezón magické prostředí Kuksu i místní Galerii loutek Jiřího Nachlingera. Připravil M. Kučera. Autor filmu se zaměřil na výrobu originálních marionet podle soch Neřestí a Ctností Matyáše Brauna a jejich využití v inscenaci souboru Geisslers Hofcomoedianten, který se na obnově areálu Kuksu a zdejších kulturních aktivitách již po řadu sezón výrazně podílí. Nejde ovšem o typ jednorázového díla, jaké po premiéře inscenace rychle zastarává. Režisér v něm totiž zároveň akcentuje půvab unikátního místa, krásu barokních soch i mistrovství řezbářů, kteří podle nich loutky vyrobili. Kromě aktivit divadelního souboru se proto režisér Kučera soustředí na řezbářské umění, kterému je věnována místní Galerie loutek Jiřího Nachlingera.
Vysílání: 16.1., 23.45 hod., ČT art

Legendární inscenace: Kytice
Básník, textař, spisovatel, klaun, herec, filmař, zpěvák, skladatel, hudebník Jiří Suchý vzpomíná na muzikál podle předlohy K. J. Erbena, který měl v Semaforu premiéru před více než půl stoletím (2012). Dále účinkují: H. Zagorová, M. Prokop, J. Molavcová, J. Datel Novotný, V. Křesadlová a další. Kamera P. Brynych. Režie A. Sirotková. Klasik národního obrození Karel Jaromír Erben se pro Jiřího Suchého stal inspirací, kterou s láskou zpracoval do nového tvaru. Přebásnil pět jeho balad a jednu sám vytvořil, a tak za zhudebnění Ferdinanda Havlíka a přispění režiséra Jiřího Císlera vznikla kultovní inscenace divadla Semafor. Vznikla v roce 1972, v nejtěžších dobách „temna", chtělo by se napsat, v době počínající normalizace, po smrti Jiřího Šlitra v roce 1969, a byla radostná a po všech stránkách vydařená. Byla to naprostá divadelní „bomba", kterou bohužel tehdejší Československá televize, která Suchému nepřála, nezaznamenala. A tak ožívá jen ve vzpomínkách účastníků a sem tam nekvalitním záznamu průmyslové kamery... Dokument Adély Sirotkové historii tohoto nejslavnějšího muzikálu divadla Semafor zaznamenává.
Vysílání: 19.1., 22.05 hod., ČT art
Opakování: 22.1., ČT art