Scéna.cz 

* Vážený Tomáši, vítáme Vás u internetového rozhovoru a děkujeme, že jste přijal naše pozvání. Můžete přiblížit, jaký byl Váš dnešní den. Či co Vás ještě čeká. Redakce

Dobrý den.Jezdím teď mezi Horáckým divadlem v Jihlavě, kde jsem nyní zaměstnán jako stage manager,případně i choreograf a Prahou,kd finišujeme s Pržským komorním baletem.Včera Tedy zkouška v Praze dnes pracovní den v divadle v Jihlavě.

* Jaké byly vaše taneční začátky? Milena

Moje taneční začátky byly zajímavé. Od 5 let jsem do svých 16 hrál lední hokej. Když jsem přestal, začal mi chybět pohyb. Začal jsem jezdit na kolečkových bruslích, líbilo se mi pouliční umění. V té době jsem viděl americký taneční film Breakdance, který čerpal právě z umění ulice. Toužil jsem se naučit také tak hýbat a tancovat. Začal jsem chodit do amatérského tanečního kroužku. Po maturitě na Manažerské akademii jsem se pak v 18ti pokusil dostat na taneční konzervatoř. Nejdříve to vyšlo do Hradce Králové odkud jsem pak přestoupil do Prahy. Nastoupil jsem na milost do rozběhnutého pětiletého oboru moderní a lidový tanec. Nic jsem samozřejmě neuměl a musel jsem hodně makat a pracovat na sobě. Něco jsem už pochopitelně nedohnal (jako třeba vytříbenou klasickou techniku), ale zase jsem i díky ní objevil v sobě nové možnosti a směry, kterými jsem se pak převážně zabýval. No, nakonec to vyšlo. Po absolvování konzervatoře jsem nastoupil do Pražského komorního baletu a po 3 sezónách pak do baletu Národního divadla v Praze.

* Jak vznikl nápad vytvořit taneční projekt Rekviem za nekonečno? Aneta

Hlavním podmětem bylo samozřejmě oslovení vedení Pražského komorního baletu. Zadání na vytvoření nové choreografie bylo pouze takové, že by soubor dál pokračoval v uvádění tanečních představení spojených s hudbou českých autorů. Takové navázání na tradici Pavla Šmoka. Ze začátku jsem se probíral hudbou Leoše Janáčka, kterého mám rád. Další inspirací poté byl Antonín Dvořák. Dostal jsem se až k jeho Rekviem. Zpočátku mi to přišlo hodně složité a dlouhé. Musel jsem odebrat některé jeho části – zhudebněné liturgické texty, které normálně součástí Rekviem nebývají. Vznikla tak kratší forma a najednou mi to začalo zapadat. Na tématu jsem poté pracoval s uměleckým šéfem a režisérem Horáckého divadla v Jihlavě Pavlem Šimákem, kde teď působím.

* Jak jste se dostal ke spolupráci s Pražským komorním baletem? Radek

Dostal jsem nabídku od vedení Pražského komorního baletu na vytvoření nové choreografie pro soubor. Ta anabáze má ale hlubší kořeny. Po vystudování Taneční konzervatoře v Praze jsem v roce 2000 nastoupil do svého prvního angažmá právě do Pražského komorního baletu. Byl jsem zde 3 sezóny. Kdo kdy v PKB byl, ví, že to je láska, která Vás jen tak neopustí. Troufám si říct, že téměř každý, kdo prošel tímto souborem, zůstává s ním nějak vnitřně spjatý. To je i můj případ. Se souborem jsem již spolupracoval dříve při choreografii Nevyřčené ticho na hudbu Leoše Janáčka. Ta shodou okolností bude v rámci večera Rekviem za nekonečno uvedena v obnovené premiéře.

* Vzpomeneš si na svůj první honorář za choreografii? Luděk

Už si úplně přesně nevzpomínám. Tuším však, že to bylo ještě na konzervatoři při jedné z mých prvotin. Tenkrát jsem choreografie dělal s Davidem Stránským a protože jsme byli dva, museli jsme se rozdělit. Tak si myslím, že vzhledem k tomu, že jsme byli studenti, mohli jsme si přijít každý tak na 500 Kč.

* Tomáši máš nějaký svůj choreografický vzor? Lukáš, Pha4

Těch vzorů je samozřejmě mnoho. Choreografických přístupů a inspirací nespočetně. Za všechny zmíním tedy choreografa pouze jednoho. Je to Jiří Kylián. Nejen kvůli jeho genialitě a neustále se vyvíjející invenci. Ale hlavně kvůli jeho myšlenkám, jeho přístupu k tanečníkům, který je neuvěřitelně lidský a vřelý. Nikdy jsem v životě nepotkal někoho jako je on. Jsem vděčný, že jsem měl tu možnost se s ním setkat jako s člověkem a byla pro mě čest několikrát tancovat v jeho choreografiích.

* Tančíš rád i doma? :) Marcela

Abych řekl pravdu tak ne. Když přijdu domů rád „vypnu“ a dělám jiné věci.

* Vzpomenete si ještě na Vaše vůbec první taneční vystoupení? Kateřina

Ano chodil jsem do amatérského tanečního kroužku v Jihlavě a měli jsme nějaké vystoupení na Madonnu. Bylo mi 17 a strašně jsem se styděl.

* V jakém duchu je vaše choreografie Rekviem za nekonečno vedena? Samuel, Praha 4

Řekněme, že se jedná o taneční příběh, který se dotýká otázek, které leží mezi koncem a začátkem života, možná i dál. V duchovním prostoru Dvořákova Rekviem se snažíme o vyprávění děje konkrétního lidského osudu, který se prodírá napříč časem. Důležité je vyjádření víry, že životní energie nemůže jednoduše zmizet, pouze se proměňuje a je předávána dál. A tak jako například tanec, může mít nekonečně mnoho podob.

* Viděla jsem nádherné představení Metamorphic, ráda se zajdu podívat na Rekviem za nekonečno. Na co se můžu těšit? Martina, Prosek

V rámci večera uvidíte obnovenou premiéru mojí choreografie Nevyřčené ticho na hudbu Leoše Janáčka. Scénu dělal Milan Cais/zpěvák TataBojs/ a výraznou věcí je i světelný design Daniela Tesaře. Druhou částí je Chvilka POEzie od Marka Svobodníka a největší plocha večera je pak moje nová premiéra Rekviem za nekonečno, o kterém jsem podrobněji psal již výše.

* Představení Rekviem za nekonečno má premiéru v Divadle na Vinohradech, bude se hrát jen tam? Petr

Určitě ne. Druhá premiéra je v Mostě, jednou z dalších štací je pak Jihlava atd. Jedná se o „přenosné“ představení a Pražský komorní balet s ním rozhodně chce cestovat.

* Moc Vám fandím. Divadelním hercům se výjimečně stane, že mají „okno“ a vypadne jim text. Může podobné „okno“ nastat i v tanci? Stalo se to i vám? Libuše M.

Děkuji.Jsme všichni jenom lidi a okno se stane snad každému. Mně nevyjímaje. Tanečníci obvykle hodně zkouší, takže se jim choreografie obvykle rychle nahodí.Tanečníci pak mají takové pořekadlo:"Když nevíš, tak toč."

* Dobré odpoledne, kdo byl vaším učitelem a vzorem? Jana

Těch učitelů a profesorů bylo mnoho a já bych teď v rychlosti nerad někoho opomněl.Každopádně jim patří velký dík za trpělivost, kterou se mnou měli.Začal jsem velmi pozdě a musel jsem toho moc dohánět.Ale měl jsem vytrvalost, chuť a píli.A ono se to nakonec vyplatilo.Takže jim dodatečně všem moc děkuji. A vzor?Těch vzorů je samozřejmě mnoho. Choreografických přístupů a inspirací nespočetně. Za všechny zmíním tedy choreografa pouze jednoho. Je to Jiří Kylián. Nejen kvůli jeho genialitě a neustále se vyvíjející invenci. Ale hlavně kvůli jeho myšlenkám, jeho přístupu k tanečníkům, který je neuvěřitelně lidský a vřelý. Nikdy jsem v životě nepotkal někoho jako je on. Jsem vděčný, že jsem měl tu možnost se s ním setkat jako s člověkem a byla pro mě čest několikrát tancovat v jeho choreografiích.

* Co si myslíš, že je pro tanec nejdůležitější? Helena

Těch věcí může být mnoho. Každý může preferovat něco jiného. Pro někoho je nejdůležitější technika, pro někoho třeba výraz. Já mám nejraději, když tanečník přemýšlí. Když jak se říká „má hlavu“. Potom se to v tanci samozřejmě projeví a technika a další věci se pak stávají pro mě druhotné.

* Jak nacházíte inspiraci pro své taneční projekty? Marie, Brno

Inspirace je zajímavá věc. Přichází nečekaně a má mnoho podob. Mojí častou inspirací byla často hudba. Někdy stačila třeba i jedna písnička nebo i text skladby k vytvoření celého díla. Někdy je to třeba film, činoherní představení, nebo třeba i jediný citát. Samozřejmě člověk rád nahlíží i do sebe, či kolem sebe a inspirací je pak život. Vím, že častokrát pro mě byla inspirací samotná touha pobavit lidi. V současnosti je mou největší inspirací má přítelkyně.

* Který taneční projekt ti dal nejvíce zabrat? Honza, Dejvice

Mně dá zabrat skoro každý. Někdy se tvoří lépe někdy to dá více zabrat. Záleží na mnoha okolnostech. Jedna z nejintenzivnějších prací byla na projektu AIRGROUND pro Cirk la Putyku. Zkoušelo se velmi dlouho a často. Představení mělo 2 předpremiéry, kde se každá z nich totálně měnila od výsledku, tedy poslední verze. I ta se ještě v průběhu uvádění malinko proměnila. Na tom už měly zásluhu hlavně členové Cirku la Putyky. Nemůžu opomenout neuvěřitelnou výdrž a energii performerek.

* Tomáši jak samotná choreografie vzniká? Lena

Je to složitý proces. Někdy si něco připravuji sám na sále, potom to třeba ladím s tanečníky. Někdy třeba tvořím přímo na místě s tanečníky. Obojí má svoje. Mám rád i použití různě řízených improvizací. Vzniká spoustu zajímavého materiálu, který se pak upravuje a různě se sním dál pracuje. Záleží také na čem se zrovna pracuje a s kým.

* Dokud jsi tančil trpěl jsi trémou? .) Hedvika

Ano měl jsem trému. Ale ne nějak velkou. Myslím, že mít „zdravou“ trému je v pořádku. Pro mě to vlastně byla spíš forma určité koncentrace. Dost to záleželo na konkrétním představení a jeho náročnosti.Jinak ještě stále tančím a budu.I když už méně.Ale ta tréma je se mnou pořád,i když je pravda,že s věkem a zkušenostmi už to má dnes jiný průběh.

* Je tanečník zhmotněním hudby? Ladislav

Těch přístupů, jak hudba souvisí s tancem je několik. Někdo uznává vyjádření tance hudbou, někdo jde proti hudbě, někdo ji má jako doplněk. Já se snažím pracovat někdy mezi těmito přístupy. Někdy je hudba tak silná, že ji prostě tancem nedoženete a musíte se pak snažit vytvořit klíč k tomu, jak s choreografií a hudbou pracovat. Je to třeba i v případě mé premiéry na Dvořákovo Rekviem. Představte si velký pěvecký sbor, celý orchestr a pak třeba proti tomu jen jednu křehkou tanečnici. Jsou ale samozřejmě pasáže, kdy se tanečník stává zhmotněním hudby. Mam proto rád hledání vzájemného balancu, aby se to nějak zajímavě doplňovalo a obměňovalo. Tanečník zhmotňující hudbu by po chvilce mohl být dosti nudný.

* Tvoří se dobře choreografie na hudbu Janáčka, Dvořáka? Gábina

Pokud jde o Janáčka, záleží asi na tom, o jaké se jedná skladby. Obecně je Janáčkova hudba považována za tu těžší, ne-li pak za jednu z nejtěžších. Na jeho klavírní sonáty se mně třeba tvoří nádherně. S Dvořákem jsem se setkal poprvé a chvíli mi to trvalo, jak s jeho Rekviem pracovat. Je to silná,emotivní,duchovní záležitost a já ho tancem nechtěl přebíjet.Teda nechtěl, ono to ani nejde.Jak se to vzájemně podařilo, to teprve uvidíte.

* Mistr Pavel Šmok věnoval choreografii všechny svoje síly. Říkával že tanečník by měl ovládat i folklor. Využíváte pro své choreografie i něco z folkloru? Co pro vás znamenal Pavel Šmok? Patrik, Brno

Protože jsem vystudoval na konzervatoři obor moderní a lidový tanec, tak je ve mně folklor rozhodně zakořeněný. Musím zde zmínit skvělé profesory bratry Muchkovi, které nás úžasným způsobem k folkloru přimknuli. Určitě jsem svých znalostí již mnohokrát využil. Co pro mě znamenal Pavel Šmok?Byl u začátku mé kariéry, takže to byl hlavně velký učitel. Učitel, který jasně definoval pojem "divadlo".Ve své době to byl velmi progresivní divadelník a choreograf.O něco podobného jsem se pak snažil i já.O určitou formu progresu. Ne vždy se to však v dnešní rychlé době povedlo.

* Přijde vám tuzemská taneční scéna otevřená novým myšlenkám? Denis

Určitě ano.Bohužel spíš vidím problém v určité nepřipravenosti českého diváka.

* Jak je pro vás důležitý světelný design, používáte i videoprojekce? Alex od Plzně

Světelný design je pro mě velmi důležitý a často jsem pracoval i s projekcí či jinými technologiemi. Nová premiéra je bez projekce.

* Kdybys měl vybrat jednu jedinou choreografii, které jsi věnoval nejvíce času a je podle tebe nejlepší, která by to byla? Aleš

Na to se velmi těžko odpovídá. Každé choreografii člověk věnuje spoustu času.I když musím přiznat,že v době DEKKADANCERS jsme s Viktorem Konvalinkou vytvořili choreografii za 2 hodiny a na čas se stala jednou z nejúspěšnejších a oběla skoro celý svět. Já osobně nemohu říct,která je má nejlepší.Tak třeba zmíním jednu poměrně úspěšnou a moji oblíbenou, což je Nedokončený kus.

* Pověz nám Tome, prosím, o nějakém nezapomenutelném tanečním představení, který jsi viděl? Sandra

Těch představení je moc. Řadu jich má na svědomí choreograf Jiří Kylián. Další třeba pak Mats Ek nebo Pina Bausch. To jsou choreografie, které mě neomrzí a nejsem schopen je ani jmenovat, protože mezi nimi nejsou slabá místa a je jich prostě moc. Zmíním ale představení, které pro mě bylo obrovským zážitkem, byť není přímo taneční. S pohybem je ale víc než úzce spjato. Jedná se o představení Rosti Nováka Black Black Woods, uváděné pod křídly Cirku la Putyky. Je to neskutečná cca. pětihodinová smršť, která mě strašně dostala. Chci ji rozhodně vidět znova projít temnými lesy s Rosťou mladším i starším znova. Doporučuji! Je to velký divadelní zážitek.

* Panuje v tanci rivalita? Jitka

Určitě ano.Myslím však panuje především ve velkých souborech s velkým počtem tanečníků.V těch menších a komornějších pak panuje naopak velká soudržnost a vzájemná podpora.

* Tomáši chystáte v nejbližší době nějaký nový velký projekt na který se těšíte? Dana

Těch projektů je několik a na všechny se moc těším. Zmíním 3 nejbližší. V každém z nich mám jiné pole působnosti. Jako tanečník budu vystupovat v dubnu v tanečním projektu Fitting rooms Denisy Musilové, který bude mít premiéru v New Yorku a já doufám, že ho přivezeme i do České republiky. Dalším projektem, kde vystupuju jako spolutvůrce či choreograf je Barber shop, na kterém dělám s Pavlem Šimákem a bude mít premiéru pravděpodobně v květnu v Horáckém divadle v Jihlavě. Bude se jednat o dokumentární drama, jehož téma ještě nebudu prozrazovat. A třetí, asi největší projekt má charakter pedagogický. V Horáckém divadle v Jihlavě se nyní buduje nová víceúčelová zkušebna. Na sklonku roku by měla být otevřena a nebude sloužit pouze pro herce divadla, ale chystáme se otevřít zkušebnu pro veřejnost od ještě nenarozených dětí až po důchodový věk. Kurzy budou zahrnovat různé formy dramatického, hudebního a pohybového rázu, přes dílny kreativního umění, jako je třeba tvorba kostýmů, dekorací a podobně.

* Myslíš, že je tanec pro diváky atraktivní? Dá se někam ještě posouvat? Nebo je vše už vyčerpáno. .) Zuzna, Pha10

Začnu odzadu.v tanci není zdaleka všechno vyčerpáno.Choreografických vizí a přístupů je nekonečně mnoho.S tim souvisí i odpověď na druhou otázku.Tanec má mnoho podob a stále se má kam posouvat.Myslím,že tanec je pro diváky velmi atraktivní a vsoučasné době se hodně mísí i s dalšími divadelními i nedivadelními obory, což je pro mě v současné době asi to nejzajímavější a vždy jsem rád různé obory více či méně snažil v choreografiích ruzně propojovat,vzajemně je slučovat a navzájem se obohacovat.Pak může vzniknout "velké divadlo".Atraktivita tance je však velmi hodně spojena s určitou výchovou a připraveností diváka.

* Tomáši co na vaše rozhodnutí věnovat se tanci říkali vaši rodiče, neklepali si vaši blízcí na čelo? :D) Pavel

Samozřejmě, že si na čelo klepali.Nejdřív hokej, pak ekonomická škola a já se rozhodl pro tanec, který mi ze začátku rozhodně nešel.Byl jsem ale vytrvalý a tvrdohlavý a pomalu,ale jistě jsem šel za svým snem.

* Vážený Tomáši, mnohokrát děkujeme za příjemné odpoledne, které jsme mohli spolu s Vámi strávit u Internetu. Vaše slovo závěrem? Redakce

Já děkuji za otázky a všechny srdečně zvu na moji novou premiéru Pražského komorního baletu "Rekviem za nekonečno", která se odehraje 22.října v 19:00 ve Vinohradském divadle v Praze.