Scéna.cz 

Bretaň Jana Zrzavého

Ve Veletržním paláci, v Grafickém kabinetě, můžete ještě do 21. září zhlédnout výstavu Bretaň Jana Zrzavého.

Jan Zrzavý se do Bretaně poprvé podíval v roce 1923. Návštěva jej hluboce zasáhla a od té doby sem jezdil po několik let pravidelně a její drsnou a větrnou krásu zachycoval na svých kresbách a obrazech. Zrzavého oblíbenými místy, s nimiž se setkáváme i v jeho tvorbě, byl přístav Camaret, ostrov Ile de Sein, staré městečko Locronan a kamenité bretaňské pobřeží s bárkami pohupujícími se na vlnách přílivu či ležícími na mokrém písčitém břehu v době odlivu. Kabinet představí řadu dosud nevystavených kreseb z grafické sbírky Národní galerie v Praze.

Jan Zrzavý se narodil 5. listopadu 1890 v okrouhlické základní škole v rodině řídícího učitele Jana "Hanuše" Zrzavého jako 6. dítě. Tady chodil do školy a seznamoval se s uměním skrze pohádky, loutková představení, barvotiskové reprodukce slavných maleb či staré kalendáře s Alšovými ilustracemi a také při nedělních mších se seznámil s náboženským uměním a jeho mystikou.

Jan studoval na gymnáziu v Havlíčkově Brodě, poté na reálce v Kutné Hoře a nakonec dokončil měšťanskou školu v Přibyslavi a Havlíčkově Brodě. Na podzim 1907 vstupuje Jan Zrzavý na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze do oddělení profesora Emanuela Dítěte. Po dvouletém studiu na Uměleckoprůmyslové škole byl na konci školního roku vyloučen.

Během první světové války vznikla díla Posedlost, Milosrdný Samaritán I., Hoře, Utrpení, Dáma se závojem, Kokota, Toaleta, Andělé, Podobizna paní D. Zrzavý se sblížil s Josefem Čapkem a jeho prostřednictvím s V. Špálou, V. Hofmanem, později O. Marvánkem a R. Kremličkou, setkávají se v kavárně Obecního domu a začínají formovat novou skupinu, která roku 1918 vystoupí jako Tvrdošíjní.