zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Křest knihy o Zoře Šemberové

Zora Šemberová

autor: archiv divadla   

Významné životní jubileum – 95. narozeniny vynikající české tanečnice, choreografky a pedagožky, paní Zory Šemberové si připomeneme 13. března 2008. Do dějin baletu se zapsala jako první Julie v rámci světové premiéry slavného Prokofjevova baletu Romeo a Julie v choreografii I. V. Psoty (30. prosince 1938). Své zkušenosti v tanci získala u pedagogů J. Hladíka, T. Pavlovské, O. Preobraženské, B. d´Alessandri-Valdine, T. Gzovské, R. Chladek, H. Vojáčkové či M. Marceaua a E. Jaroszewiczové.
V den narozenin, 13. března 2008 ve 14:00 h bude paní Zora Šemberová přítomna přímo v Národním divadle a to u příležitosti křtu její autobiografie. Kniha nese název Na šťastné planetě a je osobní výpovědí Zory Šemberové, člověka, který zasvětil celý svůj život pohybovému umění. Autorka nás provází svými životními osudy; můžeme s ní prožívat první taneční krůčky a role v Brně, vrchol její taneční kariéry v Praze v éře Saši Machova, spolupráci s režiséry Hrdličkou a Radokem a posléze dráhu tanečního pedagoga na pražské konzervatoři. Seznamuje nás se svými „osudovými muži“, rodinnými radostmi i starostmi, „jejími dětmi“, tj. jejími žáky a nesnadnými začátky pedagogické činnosti v oboru tance a pantomimy v Austrálii, jež byla nakonec odměněna čestným doktorátem. Kniha je psána velmi čtivě, skrze řádky k nám promlouvá nezdolný temperament a odvaha žít a tvořit.
V rámci slavnostního setkání bude paní Šemberové udělena ministrem kultury Václavem Jehličkou medaile Artis Bohemiae Amicis za šíření dobrého jména české kultury.

Tančila jako sólistka v Národních divadlech v Brně (1922–1928, 1932–1941) i v Praze (1928–1930, 1943–1959), v pražském Novém německém divadle (1942–1943) nebo v pařížském Gaumont Palace (1931–1932). Zora Šemberová patřila k nejvýznamnějším interpretačním osobnostem českého tanečního umění. Ztvárnila na 30 jevištních postav, do kterých vložila hluboký prožitek a silný emociální náboj. Jmenujme například, Kalliopé v Apollón musagète, Krasavici v Marnotratném synovi, Mariken v opeře Hry o Marii, Tao-Choa v Rudém máku, Smrt v Signorině Gioventù, Mlynářku v Třírohém klobouku, Zobeidu v Šeherezádě, Zošu v Cagliostrovi ve Varšavě, Rosavu ve Švandovi dudákovi ad. Jednou z nejvýznamnějších byla hlavní role ve Vostřákově Viktorce (30. června 1950). Mimo jiné, vytvořila řadu choreografií pro opery, činohry, film a absolventská představení Taneční konzervatoře. V letech 1946–1968 působila jako pedagožka na pražské Taneční konzervatoři, kde vychovala a ovlivnila řadu osobností (J. Kyliána, P. Šmoka, L. Fialku, V. Harapese). V roce 1968 emigrovala, nejprve vyučovala v Kambodži a poté natrvalo v Austrálii na Flanders University v Adelaide. V roce 1975 založila a vedla pantomimický soubor Australian Mime Theatre. V roce 1999 jí byla udělena Cena Thálie za celoživotní mistrovství, v roce 2005 cena Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí a ocenění Významná česká žena v zahraničí roku 2007.

3.3.2008 22:03:43 Redakce | rubrika - Ze zlaté kapličky

Časopis 21 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bastard (Městské divadlo Brno)

Časopis 21 - sekce

DIVADLO

Na jevišti se objeví Věštkyně

Věštkyně

Na jeviště Divadla Na Fidlovačce přichází hostující inscenace Věštkyně. V hlavních rolích bláznivé komedie div celý článek

další články...

OPERA/ TANEC

Do programu ZUŠ Open se letos zapojí 444 škol

Magdalena Kožená (ZUŠ Open)

Příští týden naplno vypukne celostátní festival základních uměleckých škol ZUŠ Open, který pod heslem ZUŠlechť celý článek

další články...