Scéna.cz 

Jubilejní rok 2007 - 400 let Václav Hollar

Stovka originálních děl Václava Hollara (1607-1677) a více než dvě stě grafických listů současných tvůrců tvoří výstavu, kterou k poctě proslulého českého rytce a grafika v roce čtyřstého výročí od jeho narození otevírá Sdružení českých umělců grafiků HOLLAR v Clam Gallasově paláci. Výstavu doplní navíc retrospektiva od roku 1917 bibliofilských tisků členů letos devadesátiletého spolku HOLLAR.
Pocta Hollarovi představuje kolekci leptů Václava Hollara zapůjčenou Vlastivědným muzeem v Šumperku. Pocházejí z takzvané Lukasovy sbírky, kterou její tvůrce, plukovník Karel Lukas, shromáždil za svého exilového pobytu ve Velké Británii, kde působil v době 2. světové války v československém zahraničním odboji. V roce 1947 pak rozsáhlý soubor, čítající téměř 750 Hollarových grafik, věnoval při příležitosti svého jmenování čestným občanem městu Zábřeh na Moravě.

K vzácným listům patří například titulní list Amoenissimae effigies s pohledem na Prahu, vydaný roku 1635, nebo vlastní podobizna Václava Hollara podle obrazu J. Meys sense z roku 1647 či třeba panoramatické pohledy na Londýn před a po požáru roku 1666 i tisky podle Arundelovy přírodovědné kolekce. Součástí sbírky jsou též grafické listy svázané s Hollarovými pobyty v Nizozemí, počínaje vedutami měst až po vývojově zajímavé lepty podle mistrů pozdní gotiky a renesance Dürera, Brueghela a jiných.“
Kromě výstav se v jubilejním roce pdařilo i vydání pamětní medaile a rytiny autoportrétu Václava Hollara, vychází i reprezentační katalog výstav Václava Hollara a členů SČ UG HOLLAR, dále publikace Česká a slovenská grafika 1890-2000 a také jubilejní poštovní známka, aršík a obálka prvního dne.

Václav Hollar ( 1 6 0 7 - 1 6 7 7 )
V roce 2007 se připomíná dvojnásobné výročí Václava Hollara, jednoho z největších grafiků a kreslířů minulosti, současníka Rembrandtova a Komenského.
Narodil se 13. července 1607 v Praze, zemřel 23. března 1677 v Londýně, pohřben ve Westminsteru. Vyšel z uměleckého prostředí rudolfínské Prahy,působil jako grafik v různých evropských městech (v Německu v dílně M. Meriana ve Frankfurtu nad Mohanem, od roku 1628 pracoval ve Štrasburku u nakladatele J.v.den Heydena, v letech 1630-36 v Kolíně nad Rýnem u A.Hogenbergha). Roku 1636 vstoupil do služeb vyslance anglického krále Th.Howarda hraběte z Arundelu a doprovázel ho na cestě k císařskému habsburskému dvoru.
Na svých cestách zaznamenával jednotlivé lokality okolí Dunaje a Rýna. Při této příležitosti navštívil r.1636 také Prahu, odkud pochází kresba, podle níž později provedl proslulý lept Pohled na Prahu. V roce 1637 se usadil natrvalo v Anglii, za doby Cromwellovy revoluce žil v letech 1644-51 v Antverpách.
Dílo Václava Hollara je slohově velice jednotné a dokumentuje charakter grafiky 17. století v evropském kontextu. Je věcně důsledné, až vědecky přesné a vyniká technickou vitruozitou. Hollar byl zejména propagátorem techniky leptu, v níž dovedl dokonale vystihnout strukturu zobrazovaného materiálu. Pro umělecké hodnoty své tvorby byl vysoce ceněn a byl mu udělen šlechtický titul. Rozsáhlé dílo Václava Hollara je soustředěné v tzv. Hollareu, které tvoří základ Grafické sbírky Národní galerie v Praze (52 kreseb a 4700 leptů) a po kolekci anglické královny ve Windsoru patří k druhé největší sbírce jeho díla na světě. Na současné výstavě je vystaveno 100 originálních grafických děl Václava Hollara.