zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Lukáš Machalický: Mám rád jasné informace.

Výtvarný projekt Lukáše Machalického

autor: Z webu   

  • Instalace MAP nese poměrně srozumitelné sdělení. Máte dojem, že právě propojení toho nejmodernějšího umění s jasným poselstvím může vést k většímu pochopení takové tvorby?
    Mám rád jasné informace, nechci preferovat emoce nad sdělením, chci, aby fungovaly v podprahové rovině. Emoce jsou osobní, zranitelné. Podobný způsob mi vyhovuje, ale zrovna tak mě zajímají postupy jiných autorů.
  • Dokážete si představit, že by se projekty podobné MAP daly využít například pro výuku ekologické odpovědnosti na školách? Chtěl byste to?
    Myslím, že výtvarné projekty by neměly mít naučný charakter.
  • MAP je instalace se silně ekologickým podtextem. To není u umělců pracujících s novými technologiemi zas až tak obvyklé. Co Vás k tomu vedlo? Myslíte si, že by se měla ekologie v umění objevovat častěji?
    MAP navazuje na předchozí instalaci Tetris, která se zabývala jemnými detaily městského prostředí, vztahy mezi nimi. V tomto smyslu se MAP vztahuje k podobné problematice, ale ve větším měřítku. Proces proměny životního prostředí působí velmi nenápadně, ale má sociální důsledky. Původně jsem se zabýval sociálními i ekologickými změnami v Československu. Myslím, že ekologie se nemusí v umění objevovat doslovně, může být v podtextu. Zmínil bych Damiena Hirsta, jeho jemnou ironii.


  • Jste prvním umělcem, který bude v Galerii CIANT vystavovat v rámci cyklu souřadnice, prezentující mladé české umělce pracující s novými technologiemi. Co to pro Vás znamená? Jak pohlížíte na současnost a budoucnost tohoto druhu umění v ČR?
    Mám radost, je to příležitost připravit samostatný projekt, zajímá mě srovnání s dalšími autory. Nová média se vyvíjejí od 70. let 20. století. Myslím, že zpočátku se jejich využití definovalo především technologií. Později, ve videu, konceptuální tvorbě. Zajímavé je spojení výrazné formy s konceptuálními postupy. V 90. letech podobně pracoval Mathew Barney, v České Republice například Jiři Černický, Ján Mančuška. Budoucnost nových médií vidím ve videoinstalaci, webových projektech (skupina ®tmark), možná interaktivitě, zde bych byl opatrnější. Předpokládám i určitou renesanci malby, její propojení s novými médii.
  • Vaše tvorba se zaměřuje primárně na videoartové prostorové instalace. Kdy a kde Vás poprvé napadlo, že právě tohle je cesta, kterou se chcete ubírat?
    Prostor mě zajímal od začátku, původně jsem chtěl studovat architekturu, na VŠUP jsem byl jeden rok na stáži v konceptuálním ateliéru architektura II. (prof. Eva Jiřičná, doc. Radek Kolařík). Konceptuální architektura mě ovlivnila i ve videu. Snažím se zohlednit prostorový kontext videa. Umím vnímat prostor bez textur, nenechávám se jimi rušit.
  • Chystáte se zúčastnit nějakého mezinárodního festivalu elektronického umění a propagovat tak mladé české umělce i v zahraničí? Pokud ano, jakého? Máte dojem, že současné české umění má ve světě své místo?
    Soustředím se spíše na výstavní projekty, dále chci spolupracovat s ostatními autory. Z festivalů elektronického umění mě asi nejvíce zajímá berlínská Transmediale, má kurátorskou koncepci, Berlín je navíc jedním z mých oblíbených měst. Současné české umění své místo ve světě má, důkazem je nedávný úspěch Jakuba Nepraše v Bologni.
  • Kde vidíte Lukáše Machalického za 10 let? Kam mohou směřovat další kroky úspěšného novomediálního umělce po škole? Myslíte si, že je vůbec možné, aby se umělci pracující se softwary, videem a dalšími technologiemi v místních podmínkách uplatnili někde jinde než v komerční sféře?
    Netuším, myslím nejvýše několik měsíců dopředu. Chtěl bych se zabývat volnou tvorbou, uživit se jí je problematické, v podstatě počítám s dvojím zaměstnáním. Umělci, kteří pracují s novými médii, mají v tomto ohledu možná určitou výhodu – zkuste se dnes živit jako konceptualista.
  • 28.5.2007 22:05:27 Redakce | rubrika - Rozhovory