Scéna.cz 

Sto let od narození legendárního Jestřába

Kdo nezná žádnou knihu Jaroslava Foglara, ať zvedne ruku! Tato řečnická výzva vychází z přesvědčení, že u nás nikdo takový neexistuje. Skautské ideály, které Jaroslav Foglar propagoval, se hluboce vryly do podvědomí národa a přenášely se z generace na generaci. Dnes už mnohé z morálních zásad, které razil, zapadají prachem, ale jeho jméno žije dál...

Jaroslav Foglar se narodil 6. července 1907 v Praze, vystudoval Veřejnou obchodní školu. Poté byl zaměstnán l jako úředník, pedagogický pracovník, odpovědný redaktor časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed. Pod přezdívkou "Jestřáb" vedl po celý život skautské oddíly. Jako třináctiletému (1920) mu vychází literární pokus, báseň Měsíční noci. V roce 1921 se mu naskytla možnost vstoupit do 34. pražského oddílu "Ohnivci", kde získává i svoji přezdívku. Jeho první publikovaná povídka Vítězství vychází časopisecky roku 1923, a je vlastně prvním krůčkem ke spisovatelské dráze. V roce 1925 dokončil obchodní školu, krátce pracoval v informační kanceláři firmy Wys Müller et Company a poté třináct let jako úředník firmy Oskar Stein, velkoobchod papíren. O prázdninách vede skautský tábor, při němž poprvé zavítá do Sluneční zátoky na řece Sázavě. Po návratu z tábora se 34. pražský oddíl slučuje se slavnou Dvojkou a Jestřáb přechází do jeho vedení pod názvem Hoši od Bobří řeky. Po šedesáti letech nepřetržitého vedení předává oddíl v roce 1987 svému nástupci a řadí se tak mezi nejstarší oddílové vedoucí na světě.

První knihu v roce 1934 vydává v nakladatelství Melantrich – je to Přístav volá (původní název Modrý život Jiřího Dražana). Brzy přichází období Foglarova redaktorského působení v časopise Mladý hlasatel, kde 8.5.1937 vychází výzva k zakládání čtenářských klubů Ml. hlasatele. V létě vychází první vydání knihy Hoši od Bobří řeky s ilustracemi Z. Buriana. Od listopadu 1938 se ve vedení redakce objevuje Jaroslav Foglar spolu s Karlem Burešem – tehdy začíná vycházet na pokračování dnes legendární seriál Rychlé šípy, kreslený Dr. Janem Fischerem. Roku 1941 je Mladý hlasatel zastaven nacisty. Těsně po válce rediguje Foglar časopis Junák, brzy však odsud odchází pro názorové neshody, aby založil nový časopis - Vpřed. Tento časopis ukončil svoji činnost v roce 1948. V padesátých letech Foglar působí jako vychovatel v domově mládeže pod dohledem StB. Ani v tuto dobu nepřestává psát. Po delší odmlce se v roce 1965 na trhu objevuje Tajemná Řásnovka. V Ostravském kulturním zpravodaji začínají vycházet Rychlé šípy i s novými příběhy, kreslenými Marko Čermákem. V sedmdesátých letech se spisovatel věnuje převážně práci s oddílem, publikuje pouze časopisecky. Z tohoto období pochází kniha Náš oddíl, podložená více než šedesátiletou autorovou zkušeností ve vedení oddílu. V 80. letech spolupracuje s výtvarníkem Karlem Soudkem na kreslených seriálech Modrá rokle a Ztracený kamarád.

Teprve po roce 1989 začínají znovu vycházet oficiálně Foglarova díla. V nakladatelství Olympia vydává stínadelskou trilogii Dobrodružství v temných uličkách (Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří, Tajemství Velkého Vonta). Od jara 1995 je Foglar dlouhodobě hospitalizován v nemocnici, ale podle možností dál vyjíždí na besedy se čtenáři. K devadesátinám J. Foglara a nedožitým devadesátinám dr. Jana Fischera pořádá Muzeum hl. m. Prahy rozsáhlou výstavu s názvem Po stopách Rychlých šípů. Vychází jubilejní 15. vydání knihy Hoši od Bobří řeky s pamětním listem. V roce 1998 se v televizi objevuje při setkání s dr. Karlem Burešem po neuvěřitelných padesáti letech. A v listopadu vychází v nakladatelství Olympia kompletní knižní vydání Rychlých šípů se všemi dosud vydanými příběhy. 23. ledna 1999 umírá po delší nemoci v Thomayerově nemocnici v Praze.

Foglarovy knihy, věnované dobrodružstvím správných hochů, kteří neohroženě bojují s nejrůznějšími „bratrstvy kočičích pracek“, se staly inspirací několika filmů a seriálů (Rychlé šípy, Záhada hlavolamu), inspiraci Foglarem najdeme i v populárním kresleném seriálu Reflexu Zelený Raul. Rychlé šípy se objevily také na divadelní scéně – v Uherském Hradišti, v pražském Rokoku a v Příbrami. Na základě jeho díla vznikla také opera a muzikál.

Ke stoletému výročí vydala Olympie publikaci S Jaroslavem Foglarem od Bobří řeky do Stínadel, která vznikla ve spolupráci s pražskou pobočkou Sdružení přátel Jaroslava Foglara a Klubem skautských sběratelů Junáka. Knižní, časopiseckou i novinovou tvorbu spisovatele Jaroslava Foglara představuje výstava v Muzeu hlavního města Prahy. Expozici nazvanou Od Bobří řeky do Stínadel. Výstava potrvá do 2. září 2007.
Úplný přehled akcí k foglarovskému výročí najdete na http://foglarinfo.cust.euromise.com/.