Scéna.cz 

Štěpán Rak: Moje začátky hry na kytaru byly naprosto prozaické.

„Čtenáři by si neměli nechat ujít určitě článek, věnovaný Václavu Neumannovi, studii o českém estetikovi a hudebním vědci Otakaru Hostinském či rozhovory s novým šéfdirigentem Pražské komorní filharmonie Kasparem Zehnderem a kytaristou Štěpánem Rakem,“ doporučila šéfredaktorka měsíčníku Hudebrní rozhledy Hana Jarolímková.
Václav Neumann, který stál v čele České filharmonie plných dvaadvacet let, to v životě neměl zrovna jednoduché. Svou kariéru zahájil jako violista Smetanova kvarteta, ale již na jaře roku 1948, tedy ve svých osmadvaceti letech, stanul poprvé na dirigentském stupínku v Rudolfinu a ještě na podzim téhož roku, pouhých pár týdnů po odchodu Rafaela Kubelíka do exilu, byl jmenován zástupcem uměleckého šéfa. Po dvou letech ale z České filharmonie odešel, aby se sem po Ančerlově emigraci v roce 1968, vrátil vybaven již rozsáhlými dirigentskými zkušenostmi.

Letní slavnosti staré hudby, jenž představují jednu z nečetných výjimek prázdninové Prahy, která není zaměřena pouze na turisty, vstoupily letos již do svého šestého ročníku. Tak, jako i v letech minulých, byla jejich dramaturgie nápaditá a neotřelá, a vystupující umělci včetně zahraničních vesměs vynikající. Hlavním tématem jejich letošního ročníku, bylo Španělsko, odkud zde zněla nejenom díla renesančních skladatelů, ale i tvorba autorů století sedmnáctého, osmnáctého a devatenáctého.
Seriál Česká operní divadla pokračuje v zářijovém čísle Hudebních rozhledů již svým devátým dílem, který je věnován Severočeskému divadlu opery a baletu Ústí nad Labem, jenž sídlí v pseudobarokní budově, postavené počátkem 20. století podle projektu vídeňského architekta Alexandra Gráfa. Od roku 1945, kdy byla tato instituce převedena pod českou správu, je to již její jedenáctý název. Velice složitě se ale formovala i podoba divadla a jeho zřizovatelský model, který se několikrát zcela obměnil.
Letos slaví své významné životní jubileum světově proslulý kytarista, skladatel a pedagog, profesor pražské HAMU, Štěpán Rak, který říká – „Moje začátky hry na kytaru byly naprosto prozaické.“ Jeho umělecké začátky jsou sice na krátkou dobu svázány s houslemi, ale po vystudování Střední odborné školy výtvarné na Hollarově náměstí, se dostal do party trampů od Berounky a doživotní láska ke kytaře byla na světě. Po vystudování konzervatoře a AMU v Praze, kde k tomuto nástroji přibyla i skladba, se vydal na nelehkou dráhu sólisty, díky níž tak procestoval již kolem sedmdesáti zemí světa.