Scéna.cz 

Literární tipy 21. týden

Konec starých časů
Prášilovská komedie ve vančurovském duchu s hvězdným hereckým obsazením (1989). Hrají: J. Abrhám, R. Hrušínský, J. Somr, M. Labuda, J. Hanzlík, Ch. Poullain, A. Dvořáková, B. Leichnerová, L. Krbová a další. Scénář J. Menzel a J. Blažek. Kamera J. Šofr. Režie J. Menzel. Film Jiřího Menzela podle stejnojmenného románu Vladislava Vančury je úsměvným vyprávěním, které nás přenese do doby prvních let samostatné republiky. Novými majiteli šlechtických sídel se tehdy stávali zbohatlíci, kteří sice měli peníze, neměli však noblesu starých zámeckých pánů. Jednoho dne se u poválečného regenta Stoklasy na zámku Kratochvíle objeví domnělý ruský kníže Alexej Megalrogov. Galantním chováním okouzlí celou společnost a do přízemní reality přinese romantiku starých časů, která však má své dny už sečtené... Humorný a melancholický žánrový obrázek je – podobně jako svého času Rozmarné léto – hereckým koncertem hlavních představitelů – Josefa Abrháma, Mariána Labudy, Rudolfa Hrušínského a Jaromíra Hanzlíka, umocněný Menzelovým režijním mistrovstvím a poetickou kamerou Jaromíra Šofra.
Vysílání: 29.5., 15.05 hod., ČT1
Opakování: 31.5., ČT1., 01.6., ČT3

Život novinářky Lídy Rakušanové pohledem Heleny Třeštíkové
Portrét významné české novinářky a redaktorky rádia Svobodná Evropa, která právě dnes oslavila 75. narozeniny (1995). Režie H. Třeštíková. Lída Rakušanová (*26. 5. 1947) opustila po studiích na Filosofické fakultě UK v roce 1968 Československo a od roku 1970 žila v Mnichově. Stala se součástí exilového kulturního života a její hlas od poloviny dekády zněl rozhlasovým éterem. Jako redaktorka spolupracovala s rádiem Svobodná Evropa takřka 20 let. Připravovala stovky politických komentářů a také pořad Literatura bez censury, který i k československým posluchačům přenášel četbu na pokračování z knih zakázaných autorů. V rozhlasové stanici působila i po listopadových událostech a když v roce 1994 působení české redakce v Mnichově skončilo, vydala se na dráhu volné novinářky. Se Svobodnou Evropou zůstávala nadále v kontaktu, začala spolupracovat s Českou televizí a Českým rozhlasem. Stala se také korespondentkou řady německých a švýcarských periodik. Roku 2004 založila Institut regionální žurnalistiky a ve stejném roce se postavila do čela Asociace evropských novinářů. Je držitelkou titulu Žena Evropy, Ceny Jana Palacha či ceny Opus Vitae udělované Českým literárním fondem.
Vysílání: 26.5., 18.30 hod., ČT2

Skřivánci na niti
Smutná komedie Jiřího Menzela oceněná Zlatým medvědem na festivalu v Berlinale podle knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet (1969). Hrají: R. Hrušínský, V. Neckář, J. Zelenohorská, V. Ptáček, N. Urbánková, V. Brodský, F. Krůta, F. Řehák, L. Suchařípa, J. Satoranský a další. Scénář B. Hrabal a J. Menzel. Kamera J. Šofr. Film Skřivánci na niti natočil v roce 1969 Jiří Menzel na motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet. Dlouhých dvacet let zůstal film uzavřen v trezoru, protože vypovídal o absurdní realitě české společnosti padesátých let, která měla zůstat navždy skryta. Děj satirického filmu se odehrává na šrotišti kladenských oceláren, jež se stalo pracovním táborem pro ty, které komunistická společnost vyvrhla až na samý svůj okraj a zde je hodlala převychovat k obrazu svému. Vedle sebe se tak sešli prokurátor, který nechtěl pochopit, že právo by se mělo podřídit politickým cílům totalitní moci, adventista, odmítající chodit v sobotu do práce, filozof, nehodlající své myšlení vtěsnat do nových pouček, saxofonista, jehož nástroj byl odsouzen coby buržoazní přežitek, živnostník a řada dalších. O kus dál pracují "kopečkářky", dívky a ženy, jež jediné východisko viděly v útěku za hranice, který se však nepodařil. Každá postava je poznamenaná tragickým lidským osudem, ale pohled Bohumila Hrabala je hřejivě lidský, plný porozumění a hledající v každé beznadějné situaci jiskřičku naděje. Jeho hrdinové, oblečeni do starých hadrů, se sice hrabou ve starém železe, ale zdají se šťastnější než ti, kteří je sem poslali. Do kin se tvrdě zakázaný film dostal až po jednadvaceti letech, premiéru měl v lednu 1990. Diváci jej až zpětně mohli zařadit do sledu zdařilých adaptací hrabalovských předloh, jejichž tvůrcem byl Jiří Menzel. Na Berlinale 1990 získal hlavní cenu Zlatého medvěda.
Vysílání: 27.5., 21.50 hod., ČT2

Ukrajinská čítanka: Ukrajina, davaj, Ukrajina
Portrét Larisy Denysenko, ukrajinské spisovatelky, advokátky a občanské aktivistky. Režie P. Pekarčík. Ukrajinská čítanka – Ukrajina, davaj, Ukrajina je dokumentární cyklus, kdy 16 předních českých, slovenských a polských režisérů vypráví příběh jednoho ukrajinského spisovatele a jeho díla. Projekt vznikl v koprodukci Větrných mlýnů a tří veřejnoprávních televizí z Česka (ČT), Polska (TVP) a Slovenska (RTVS). Literární cyklus Ukrajinská čítanka představuje 16 současných ukrajinských autorů, kteří se v červenci 2015 zúčastnili literárního festivalu Měsíc autorského čtení, který je největším středoevropským literárním festivalem, který do Česka, Polska, na Ukrajinu a na Slovensko přiváží přední autory jedné „hostující“ literatury.
Vysílání: 29.5., 23.40 hod., ČT art