Scéna.cz 

Výtvarné tipy 15. týden

Zázraky lidského génia: Katedrály
Již po staletí dominují majestátní chrámy panoramatům měst a patří ke skutečným perlám stavitelství. Epizoda z koprodukčního dokumentárního cyklu (Premiéra). Dávní stavitelé se nebáli snít a vzepřít se fyzikálním zákonům. Vybudovali divy světa a zanechali nám odkaz hodný géniů. Mimo jiné jej vtiskli skvostům, jež pro nás ztělesňují představu nebe a v průběhu dějin bylo jejich úkolem též vzbuzovat posvátnou bázeň a údiv. Sakrální architektura dosáhla významného vrcholu ve středověku, kdy se objevil nový umělecký sloh. Gotické chrámy nevynikaly pouze ve své éře, ale patří k nejúžasnějším počinům všech dob. Poznejte taje katedrály Notre-Dame v Paříži či slavného opatství Saint-Denis.
Vysílání: 11.4., 20.00 hod., ČT2
Opakování: 12.4., ČT2., 16.4., ČT2

Narodil jsem se fotografem
Portrét světově proslulého českého fotografa a fotožurnalisty Antonína Kratochvíla, jenž právě dnes oslavil 75. narozeniny (1999). Režie J. Střecha. Antonín Kratochvíl je jedním z nejvýznamnějších fotoreportérů naší doby. Je to Čech, žijící v New Yorku, který získal největší světová ocenění v oboru fotožurnalismu. Fotografuje neobvyklým způsobem slavné hollywoodské hvězdy, ale především je to neohrožený žurnalista, který pracoval na horké půdě Rwandy, Zairu, Afghánistánu i Ruska. V posledních letech se jeho zájem obrátil od válečných konfliktů a humanitárních krizí k mizející přírodě a kulturám. Je autorem fotografické knihy Rozbitý sen, která zachycuje dvacet let života za železnou oponou i po jejím pádu, a za své dílo byl v roce 1999 zařazen časopisem American Photo mezi sto nejvýznamnějších osobností světové fotografie. K jeho dnešním 75. narozeninám mu Česká televize srdečně blahopřeje.
Vysílání: 12.4., 16.45 hod., ČT2

Návrat géniů – rekonstrukce Národního muzea
Jedinečnou rekonstrukci národní kulturní památky, jedné z dominant hlavního města, a její proměnu v důstojné a moderní centrum českého kulturního dědictví, zachycuje časosběrný dokument J. Střechy natáčený v letech 2013–2020 (Premiéra). Dokumentární film natočený v letech 2013–2020 přibližuje jedinečnou stavební a památkovou akci: rekonstrukci Národního muzea. Po víc jak 120 letech existence se tato národní památka ocitla v katastrofálním stavu. Obnova jí vrátila původní lesk včetně prvků, které celé generace návštěvníků nemohly vidět: bohatě dekorované skleněné stropy, zničené zásahem bomby v květnu 1945, a třicetimetrové vlajkové stožáry z litiny, které zanikly při stavbě metra. Zachránit se podařilo i nástěnné obrazy o velikosti 56 čtverečních metrů, ohrožené staletým působením vlhkosti. Kromě historických faktů o založení muzea 15. 4. 1818 jako Vlasteneckého muzea a průběhu původní stavby, navržené architektem Josefem Schulzem, představuje film novodobou sedmiletou rekonstrukci budovy, obnovu zchátralých stavebních prvků, unikátní restaurátorské postupy obnovy fresek a vnitřních nástěnných maleb a také vznik nových moderních prostor uprostřed historické budovy. Jako červená nit filmem prochází příběh rozpadajícího se a obnoveného sousoší Géniů, jednoho z nejvýraznějších symbolických prvků na průčelí historické budovy.
Vysílání: 12.4., 21.45 hod., ČT2
Opakování: 13.4., ČT2

Civilizace: Bůh a umění (4/9)
Civilizace vznikají a zanikají. Zanechávají po sobě umění, základní projev lidství. Hledání duchovního smyslu skrze umění lidstvo nepřestává dojímat a uchvacovat. Dokumentární cyklus BBC nahlíží na dějiny lidstva optikou různých uměleckých přístupů. Sošky bytostí, které jsou napůl zvíře, napůl člověk, byly nalezeny na řadě míst, která kdysi obývali naši nejstarší předkové. Vypovídají o vznikající kultuře i o sílícím vnímání duchovních sfér. Když lidé opustili jeskyně doby kamenné a začali hospodařit, rozrostly se některé mytické hybridní postavy na celé panteony bohů. V období zemědělských společností se pak vytvořila velmi úzká vazba mezi uměním a smrtí. Od Evropy mladší doby kamenné přes velké pohřebiště Ur v Mezopotámii až po starověký Egypt sloužilo umění ve velké míře k uchovávání vzpomínek na předky a snad i k zachování duše po smrti. Dnes některá náboženství považují znázorňování lidí a zvířat za zpochybňování Boží nadřazenosti nad stvořením, zatímco jiná vnímají umění jako oslavu a projev vyššího poslání. Podívejme se, jak různé jsou chrámy, které člověk vystavěl na oslavu vyššího principu či božství – Stonehenge, řecká Akropolis, staroindické jeskynní chrámy v Adžantě či původně hinduistický a později buddhistický Ankor Vat, římská bazilika San Vitale, která připomíná vítězství křesťanů nad pohanským Římem, anebo mešita Sancaklar, v níž jediným výtvarným dílem je nádherná kaligrafie – citace z Koránu.
Vysílání: 13.4., 17.15 hod., ČT2
Opakování: 14.4., ČT2., 15.4., ČT2

Technické památky českých zemí (6/14) - Město Praha
Vynalézavost československých inženýrů byla známa i ve světě. Dodnes máme v republice zachovánu řadu technických skvostů, dokazujících jejich důmyslná řešení. Spolu s Tomášem Hanákem se v novém dokumentárním cyklu vydejme po jejich stopách, dnes na Petřín, do Podolí, Žižkova a řady dalších pozoruhodných míst v Praze. Režie J. Wehrenberg (Premiéra). Technické a průmyslové památky jsou fascinující nejen z technologického hlediska, ale dokazují i vynalézavost našich předků. Šlo kdysi o stavby účelové, které v mnoha případech oplývají estetickou kvalitou, jiné ji nabyly s postupem času, ale mnohé nyní po letech stagnování a chátrání třeba hledají svůj nový účel – staly se z nich muzea daného řemesla, rozrostly se, případně slouží svými výjimečnými prostory jako místo pro kulturní akce. V tomto díle cyklu Technické památky českých zemí navštívíme spolu s Tomášem Hanákem město Praha a prozkoumáme například lanovku na Petřín, vodárnu v Podolí, projedeme se historickou tramvají nebo po vlakové trati, které se přezdívá Pražský Semmering. Praha toho ale nabízí mnohem víc!
Vysílání: 13.4., 21.55 hod., ČT2
Opakování: 16.4., ČT2., 18.4., ČT2

Tkaná krása
Držitelé titulu Nositel tradice lidových řemesel představují mistrovství v oboru zpracování textilu. Připravila R. Šáchová. Film představuje portréty těch tvůrců z řad Nositelů tradice lidových řemesel, kteří se věnují starým textilním technologiím. Devět oceněných tkalců a barvířů tu předvádí tradiční tkaní látek, lidový modrotisk, výrobu žinylky, pletení na rámu, síťování, předení i ruční tkaní na tkalcovském stavu.
Vysílání: 14.4., 14.55 hod., ČT2
Opakování: 19.4., ČT2., 20.4., ČT2

Skryté skvosty: Grabštejn
Herec Jaroslav Plesl prozradí, co se návštěvník obyčejně nedozví a o čem kasteláni většinou nemluví. Cesta po hradech, zámcích a výjimečných památkách v novém dokumentárním cyklu České televize (Premiéra). Jsme v severních Čechách při samé zemské hranici, do Polska i Německa coby kamenem dohodil. Tenkrát v druhé polovině třináctého století svěřil král Přemysl Otakar II. tento kraj hrabatům z Donína, původem z přilehlého Saska. A poněvadž se hrabě německy řekne graf, vznikl tady hrad jménem Grafenstein, tedy – pěkně počesku – Grabštejn. Jarda to tu zná, už jako kluk sem přijel na čundr. Ale od té doby se hodně změnilo.
Vysílání: 14.4., 21.40 hod., ČT2
Opakování: 17.4., ČT2., 20.4., ČT2

Fantastický středověk
Krajinu Gemersko-malohontského regionu zdobí architektonické skvosty – unikátní středověké kostely. Slovenský dokumentární film (Premiéra). Severní část Gemeru tvoří vrchy Slovenského Rudohoří, které poskytovaly lidem množství dřeva, vody a nerostného bohatství. Na jihu se rozprostírala úrodná údolí podél řek Slaná a Rimava, sahající až na území dnešního Maďarska. Právě tyto přírodní podmínky umožnily rozkvět regionu a tím i vznik jedinečných kostelů se vzácnými freskami, jež mnohdy odkazují na své italské vzory z období vrcholného středověku. Byla však okázalá výzdoba kostelů opravdu jen oslavou Boha? Anebo se za ní skrývala pýcha místní šlechty a její touha předvést své bohatství a moc? Slovenský dokumentární snímek představuje nádherná umělecká díla a ptá se po jejich významu, okolnostech vzniku i současné potřebě jejich zrestaurování.
Vysílání: 17.4., 13.25 hod., ČT2
Opakování: 21.4., ČT2

Klenoty světového dědictví UNESCO (1/6) - Španělsko, kulturní mozaika
Pestrý kulturní a historický odkaz utvářený jedinečnými vlivy několika národů. Francouzský dokumentární cyklus (Premiéra). Na zemi s pestrou kulturní mozaikou, jakou je Španělsko, působilo v průběhu času mnoho vlivů. Každá z řady civilizací, které Pyrenejský poloostrov ovládly, zde zanechala něco ze své duše. To se dnes odráží v barvitém obrazu španělského lidu. Téměř pět desítek památek zapsaných na seznam kulturního dědictví UNESCO přitahuje zájem návštěvníků z celého světa. Mnozí z nich zamíří obdivovat na jih Španělska komplex Alhambra nebo architekturu města Córdoba. Milovníci přírody pak svou pozornost zaměří na největší chráněné přírodní území v Evropě, národní park Donana. Neoddělitelnou častí španělské historie je ale také umění vyjádřené spojením tance, zpěvu a hudby. Flamenco je dnes jedním z předních symbolů Španělska.
Vysílání: 11.4., 21.45 hod., ČT art
Opakování: 14.4., ČT art., 17.4., ČT art

Na plovárně s Petrem Niklem
Rozhovor Marka Ebena s výtvarníkem, hudebníkem, spisovatelem – jedním z nejoriginálnějších současných umělců. Režie J. Hojtaš (Premiéra). Mnohostranný výtvarný a divadelní umělec, autor hravých knih pro děti i dospělé Petr Nikl (*1960) vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu AVU, v roce 1985 vystavil na IV. Konfrontaci ve Svárově své první autorské loutky a předvedl s nimi veřejnou divadelní produkci. Začal vytvářet makety knížek, nonsensové pohádky a písně. Založil loutkový spolek Mehedaha. O dva roky později stál u zrodu umělecké skupiny Tvrdohlaví. Souběžně s divadlem a performanční aktivitou rozvíjel svou myšlenku inscenovaných fotografií, kdy používal své tělo jako nositele nejrůznějších rolí a využíval fantaskní převleky a hry s osobní identitou, za použití obrazových kompozic. Ve svých performancích používal zvuk různých kuriózních zařízení, či zvuk svého hlasu. Spolu s hudebním tělesem Lakomé Barky nahrál album Nebojím se smrtihlava, následovalo dvojalbum Přeslenec. Na hudbu W. A. Mozarta inscenoval loutkový balet. Za svou ilustrační tvorbu obdržel několik ocenění. Napsal a nakreslil desítku autorských knih. v r. 2000 uspořádal velkou kolektivní výstavu „Hnízda her“ v pražském Rudolfinu. V této koncepci pokračoval realizací projektu české expozice na Světové výstavě v japonském Aichi v roce 2005, a výstavě Orbis Pictus v Českém centru v Paříži v roce 2006. Na konci roku 2010 byla otevřena Niklova poslední velká výstava představující opět interaktivní projekt pod názvem „Play" v pražském Mánesu. Dlouhodobě spolupracuje s Divadlem Archa, je držitelem Ceny Jindřicha Chalupeckého, Magnesie Litery a dalších ocenění.
Vysílání: 13.4., 21.10 hod., ČT art
Opakování: 19.4., ČT2

Tajnosti slavných obrazů: Johannes Vermeer
Velmistr charismatických obrazů s tajemným světlem. Francouzský cyklus dokumentů ARTE. V polovině sedmnáctého století skončila pro severní nizozemské provincie osmdesátiletá válka proti Španělsku. Sedm provincií s převahou protestantského obyvatelstva se konečně dočkalo uznání své nezávislosti. Malá Republika Spojených nizozemských provincií se díky rozvíjející ekonomice i kultuře dostala na vrchol. Město Delft, ležící mezi Haagem a Rotterdamem, bylo jedním z důkazů tohoto úspěchu. Právě tady se narodil malíř Johannes Vermeer. Strávil tu celý svůj život. S ženou Katarinou a s jejich jedenácti dětmi, bydleli v domě jeho majetné tchyně. Stejně jako jeho současníci, i on maloval malé formáty převážně okamžiky běžného života. Byl však jediný, kdo svým plátnům dokázal vdechnout magickou sílu. Jeho četné portréty žen, například "Mlékařka" nebo "Dívka s perlou", jsou unikátní, tajemná mistrovská díla. V roce 1668 se rozhodl namalovat samotného muže, kterého později budou všichni znát jako "Astronoma".
Vysílání: 13.4., 21.35 hod., ČT art
Opakování: 17.4., ČT art

René Goscinny
Na svém kontě má pět set milionů prodaných komiksových alb. Francouzský dokument. Otec francouzského spisovatele Goscinnyho pocházel z Polska a matka z Ukrajiny. V roce 1928 rodina přesídlila za prací do Argentiny. Goscinny (1926–1977) vystudoval francouzské lyceum v Buenos Aires, poté krátce pracoval v New Yorku. Po návratu do Francie počátkem padesátých let dvacátého století se plně věnoval literární tvorbě. Společně s ilustrátorem Jeanem Sempém vytvořili postavu malého Mikuláše, jehož patálie zaznamenaly značný úspěch. Goscinnyho však nejvíce proslavily kreslené příběhy s postavičkami Asterixe, Obelixe a dalších Galů, jež kreslil Albert Uderzo. Tyto příběhy byly přeloženy do více než stovky jazyků a patří k nejčtenějším dílům francouzské literatury. K dalším jeho kresleným seriálům, které vznikaly současně, patří Lucky Luke, Iznogoud a jiné. Goscinny byl také šéfredaktorem časopisu kreslených seriálů Pilote a založil společně s Uderzem a Dargaudem studio kresleného filmu Studios Idéfix.
Vysílání: 14.4., 23.40 hod., ČT art
Opakování: 15.4., ČT art., 18.4., ČT art