Scéna.cz 

Výtvarné tipy 25. týden

Skvosty architektury a krajinářského umění – vily v Luce
Něco z renesančních a barokních odkazů Toskánska. Německý dokument z cyklu Umění prostoru (Premiéra). Kolem italského města Lucca je výjimečné množství historických vil s honosnými zahradami, přičemž některá ze sídel pocházejí z doby před více než 400 lety. Tolik vil zde bylo postaveno zejména proto, že Lucca je již dlouho jedním z nejdůležitějších center evropské produkce hedvábí a díky obchodu s ním dosáhla velké prosperity. Zdejší obchodníci prodávali své zboží šlechtě z celé Evropy a zvali zákazníky do svých venkovských sídel na extravagantní slavnosti s koncerty a divadelními představeními. Vily a jejich zahrady byly pro tento účel ideálním místem. Umístěné v malebné, poněkud kopcovité krajině s olivovými háji a vinicemi, se mohly chlubit nádhernými lodžiemi, majestátními alejemi, vodními nádržemi lemovanými balustrády, skrytými zákoutími pro soukromé rozhovory a umělými jeskyněmi poskytujícími chladné útočiště. Mnoho z těchto nádherných sídel stále patří rodům, které je kdysi vystavěly a v posledních desetiletích rozsáhle zrestaurovaly.
Vysílání: 24.6., 15.20 hod., ČT2
Opakování: 25.6., ČT2

Město v zrcadle času
Dokumentární pořad o minulosti města Brna na příkladech dobové architektury (1986). Režie A. Lowák. Dokument o dávné i nedávné historii města Brna ilustrované příklady architektury mnoha různých slohů natočil pro právě oslavující brněnské studio ČT v roce 1986 režisér Aleš Lowák.
Vysílání: 26.6., 06.00 hod., ČT2

Barevný klapot podkov
Setkání pražského baroka, sv. Jana Nepomuckého a moravské jízdy králů (2015). Režie M. Rychlíková. V rámci Svatojánských slavností Navalis se 15. května 2015 uskutečnila věc v Praze málokdy vídaná – skupina 20 koní z Hluku, Skoronic a Kunovic předvedla ukázku jízdy králů. Tento lidový obyčej, pro svou tajemnost a jedinečnost zařazený letos již 10 let na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, v sobě slučuje jak rovinu rituální, liturgickou i symbolickou. Mladí mužové v kroji a na koních se svým mlčenlivým králem (má v ústech růži, aby nemohl promluvit) vyjeli z Klementina, před Novoměstskou radnicí jezdci zakřičeli poprvé "Hýlom hýlom" a vydali se přes Malou Stranu na Pražský hrad, kde koním požehnal arcibiskup D. Duka. Na Karlově mostě se pak dokonalo spojení moravského baroka, ztělesněného barvami a tvary ozdobených koní, s barokem pražským a sv. Janem Nepomuckým. Vzpomínku na tuto jedinečnou událost uvádíme v rámci oslav 60. výročí brněnského studia ČT.
Vysílání: 27.6., 06.15 hod., ČT2
Opakování: 01.7., ČT2

V. V. Štech vypravuje a vzpomíná - O Josefu Ladovi
Vyprávění profesora Štecha o malíři, který neopakovatelným způsobem zachytil živý svět českého venkova. Vzpomínkový cyklus významného historika umění a důvěrného znalce zmizelé Prahy (1969). Režie M. Lang. V dalších dílech cyklu bude Václav Vilém Štech, jeden z nestorů naší kunsthistorie, vzpomínat na výrazné představitele našeho předválečného umění. Díky tomu, že se s nimi osobně setkával a dokázal plně docenit i poutavě přiblížit hodnotu jejich díla, se podařilo na kameru zachytit cenná a dodnes pozoruhodná svědectví. V dnešním díle profesor Štech zavzpomíná na populárního malíře Josefa Ladu, jehož dílo důvěrně zná snad každý z nás. Ve svých kresbách vytvářel osobitý obraz tradičního českého venkova často spojený s veselou až karikaturní nadsázkou. Profesora Štecha pojil s Ladou vztah už od jeho tvůrčích počátků, kdy ještě působil jako knihařský učedník, kterému se nepodařilo dostat na umělecko-průmyslovou školu. Svou prací se sotva uživil a spíše živořil z nepodstatných zakázek. Jako nedovzdělaný malíř s výrazným handicapem kvůli vážnému zranění oka ho ostatní umělci dlouho přehlíželi. Lada však uměl pozorovat lidi i zvířata a zvláštní venkovský svět, který postupně vytvářel, si postupně podmaňoval i náročné přívržence moderního umění. Ohlasy díky svým výstavám získával i v zahraničí. Postupně se stal uznávaným malířem a vyhledávaným ilustrátorem, kterého českým dětem záviděl celý svět.
Vysílání: 21.6., 08.30 hod., ČT3
Opakování: 21.6., ČT3

Příběh dřevěného schodiště
Kam se podělo popraviště 27 českých pánů, od jejichž exekuce na Staroměstském náměstí uplynulo právě dnes 400 let (1998). Režie J. Bouma. Dnes je tomu přesně 400 let, co se na Staroměstském náměstí konala velkolepá podívaná, během níž slavný kat Mydlář sťal hlavy 27 českých šlechticů a strůjců stavovského povstání. Zraky se upínaly na dřevěné pódium, kde postupně vyhasínaly životy urozených pánů. I v těžkých dobách fungoval trh a podle zachovaných smluv se osudná prkna krvavého jeviště podařilo vystopovat v nedalekém špitále Na Františku. Služba mnichů během popravy umožnila získat řádu tento materiál na dřevěné schodiště, které zůstalo ve zdech nemocnice zachováno dodnes.
Vysílání: 21.6., 08.50 hod., ČT3
Opakování: 21.6., ČT3

V. V. Štech vypravuje a vzpomíná - O J. V. Myslbekovi
Vyprávění profesora Štecha o významném zakladateli moderního českého sochařství. Vzpomínkový cyklus významného historika umění a důvěrného znalce zmizelé Prahy (1969). Režie M. Lang. V dalších dílech cyklu bude Václav Vilém Štech, jeden z nestorů naší kunsthistorie, vzpomínat na výrazné představitele našeho předválečného umění. Díky tomu, že se s nimi osobně setkával a dokázal plně docenit i poutavě přiblížit hodnotu jejich díla, se podařilo na kameru zachytit cenná a dodnes pozoruhodná svědectví. V dnešním díle profesor Štech připomene osobnost velkého sochaře Josefa Václava Myslbeka. S ním se již jako mladý přispěvatel Národní politiky setkal v ateliéru při rozhovoru a později pomáhal šířit věhlas jeho díla v zahraničí. Těžištěm profesorova vyprávění je však nejproslulejší Myslbekovo dílo – socha svatého Václava. Na třicetiletém procesu vzniku této plastiky je zřetelně patrné Myslbekovo dozrávání od lehké dynamičnosti a citovosti až ke snaze co nejdůsledněji fyzicky vystihnout trvání. Svým pojetím plastických děl se výrazně odlišoval od jiných umělců a sochaři mladší generace jeho pojetí nepřijímali. Podle profesora se však jednalo o velké nedorozumění a Myslbekovo dílo převýšilo vše, co bylo dobově módní a přechodné a jeho následovníkem se stal další jedinečný tvůrce Jan Štursa.
Vysílání: 22.6., 08.30 hod., ČT3
Opakování: 22.6., ČT3

Příběh olomouckého orloje
Na orloji olomoucké radnice stále platí heslo "na věčné časy a nikdy jinak" (1998). Režie J. Bařinka. Olomouckou radnici od roku 1955 zdobí dílo, jež je považováno za jeden z největších kýčů v dějinách našeho umění. Pohyblivé figurky budovatelů lepší budoucnosti na něm dodnes pomáhají odměřovat čas. Několik set let starý hrací stroj jim hraje do pochodu hanácké písničky. Ale nebylo tomu tak vždycky. Uměl zahrát též rakouskou hymnu a málem se naučil i Píseň práce. Jak to vlastně s výtvarnou a ideovou proměnou stovky let starého orloje, jehož současnou podobu vytvořil uznávaný umělec Karel Svolinský, bylo?
Vysílání: 22.6., 08.50 hod., ČT3
Opakování: 22.6., ČT3

Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem
Zastavení s Ignácem Františkem Platzerem (2002). Kamera a režie J. Hojtaš. Tentokrát se seznámíme s tvorbou nejproduktivnějšího sochaře 18. století Ignáce Františka Platzera. Jeho sochy, v nichž se snoubí střídmý klasicismus s dynamickým rokokem, zdobí vstupní bránu do Pražského hradu a řadu hradčanských paláců. Spolupodílel se na interiéru kostela sv. Mikuláše v Praze, vytvořil sousoší v průčelí kostela sv. Voršily na Národní třídě. Pravděpodobně nejvzácnější jsou jeho realizace v zahradě dobříšského zámku – především monumentální fontána Napájení Héliových koní patří k opravdovým skvostům.
Vysílání: 23.6., 10.00 hod., ČT3, Opakování: 26.6., ČT3

Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem
Zastavení s bratry Maxovými, autory regotizace Karlova mostu (2002). Kamera a režie J. Hojtaš. V devatenáctém století postihla nejen Prahu vlna regotizačních snah, které odpovídaly romantickým představám o středověkém umění. Proměnou procházely nejen celé chrámy, ale také sochařská výzdoba na Karlově mostě, který byl samozřejmě jedním z hlavních symbolů středověké Prahy. Několik barokních soch padlo za oběť této módy, která se ukázala v prověrce času jako krátkodobá a výrazově méně hodnotná. Hlavními představiteli těchto snah byly bratři Maxové. Oba zavrhovali styl baroka a jeho dynamismus a naopak upřednostňovali styl tzv. nazarénismu. Sochy světců zachycovali ve slavnostním postoji, nehybné a strnulé. V kontrastu s díly takových mistrů jako byl Braun či Brokoff působí jejich kamenné postavy vznešeně a monumentálně, nicméně postrádají neméně důležitý citový rozměr.
Vysílání: 24.6., 09.55 hod., ČT3
Opakování: 27.6., ČT3

V. V. Štech vypravuje a vzpomíná - O Antonínu Slavíčkovi
Vyprávění profesora V. V. Štecha o jedinečném představiteli českého impresionismu, jenž zůstal za svého života nedoceněn. Vzpomínkový cyklus významného historika umění a důvěrného znalce zmizelé Prahy (1969). Režie M. Lang. Dnes se s námi profesor Štech naposledy podělí o jedinečné vzpomínky, které formovalo setkání s předními osobnostmi pražského kulturního života a zevrubné poznání jejich díla. Závěr cyklu bude věnován malíři Antonínu Slavíčkovi, s nímž se Štech osobně setkal v galerii při významném momentu jeho tvůrčí cesty. Tehdy právě pro sebe objevil obrazy worpswedských malířů, kteří tvořili okolo Brém. Jako malíř netíhnoucí k dekorativnímu stylu neměl ve své době příliš příznivců, jakkoli se mu v díle podařilo vyjádřit názory své generace. Za svůj život dokonce neprodal jediný obraz. I když je dnes znám především jako krajinář, největší živelné síly dosahovaly jeho monumentální obrazy s pražskými scenériemi, kdy se přiblížil pověstné monetovské optice. Profesorovo vyprávění představí s neopakovatelnou výstižností ryzí hodnoty Slavíčkova díla, které zůstávají obvykle zastíněny.
Vysílání: 25.6., 08.30 hod., ČT3
Opakování: 25.6., ČT3

Muž mnoha tváří?
Spory a aféry hraběte Františka Antonína Šporka. S. Skopal vypráví o prakticky neznámých historických skutečnostech (2010). Režie M. Růžička. Život Františka Antonína hraběte Šporka byl nabitý bouřlivými událostmi. Jeho nepoddajná povaha jej dokonce přivedla na čas i do vězení. Byl proslulý svými pamflety proti jezuitům a posmíval se i samotnému císaři. Na druhé straně ale na svém panství nechal pečovat o vdovy, sirotky a staré lidi takovým způsobem, který neměl v té době v Čechách obdoby. Do svých služeb povolal vynikajícího sochaře Matyáše Bernarda Brauna, jenž v Kuksu vytvořil jedinečnou, dodnes obdivovanou galerii soch a plastik. Neustále provokujícímu hraběti mnoho jeho výstřelků vyšlo, spor s jezuitským řádem o malý pozemek však přerostl do takových rozměrů, že mu nakonec zlomil vaz.
Vysílání: 25.6., 12.45 hod., ČT3
Opakování: 25.6., ČT3

Amálie Mánesová
Zajímavé, ale prakticky neznámé historické skutečnosti o životě a díle talentované malířky, která nemohla překročit stín svých bratrů (2012). Režie M. Kučera. Byla dcerou zakladatele české krajinářské školy Antonína Mánesa a sestrou dvou bratrů, rovněž malířů, Quida a Josefa. Sama byla rovněž nadaná malířka, jejíž díla předčila ostatní členy rodiny svou osobitostí a barevným cítěním. Kvůli dobovému postavení žen však neměla možnost výtvarné umění vystudovat a prosadit se. Rozhodla se místo toho postarat o své dva bratry, kteří upřednostnili umění před sňatkem. Žili tak mnoho let v jedné domácnosti a patrně ne zrovna v idylické pospolitosti. Přesto Amálie na svůj talent nezanevřela. V roce 1853 si v pražském domě U Habichů otevřela soukromou malířskou školu pro paní a dívky, kde malířské základy získala i Zdeňka Braunerová, které se již prosadit ve světě umění podařilo.
Vysílání: 27.6., 12.30 hod., ČT3
Opakování: 27.6., ČT3

Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
Jízdárna roudnického zámku ukrývá pozoruhodnou sbírku mistrů českého moderního umění (2002). Režie P. Kudela. Historie roudnické galerie sahá do roku 1910, kdy se stala jednou z nejstarších regionálních obrazáren u nás. Na jejím počátku stojí velkorysý dar místního mecenáše Augusta Švagrovského, který vznikající instituci věnoval 250 děl zahrnujících i tvorbu jeho současníků. Tím se základem a současnou chloubou sbírky stalo 60 obrazů impresionisty Antonína Slavíčka, což je vůbec nejrozsáhlejší soubor díla tohoto malíře. V 60. letech se akvizice zaměřovaly na přední osobnosti meziválečného umění, mezi nimiž vyniká Emil Filla, Václav Špála, František Muzika či nonkonformní příslušníci Skupiny 42 a Skupiny Ra. Reprezentativně je zde zastoupeno také umění 2. poloviny 20. století a i v současnosti pokračuje mise vytvářet kvalitní a osobitou sbírku českého umění 19. až 21. století, jež by reflektovala dramatické proměny českých dějin.
Vysílání: 27.6., 13.05 hod., ČT3
Opakování: 30.6., ČT3

Raymond Loewy, designér amerického snu
Portrét francouzského designéra, který svou prací dobyl Ameriku. Francouzský dokument. Raymond Loewy byl jedním z největších průmyslových designérů historie tohoto oboru. Byl průkopníkem nových postupů při navrhování nových výrobků a grafických návrhů. Jako první kladl důraz na potřeby spotřebitele. Stal se tak vyhledávaným odborníkem, který dokázal uspokojit přání klientů z různých oborů. I proto se traduje, že Raymond Loewy byl jediným designérem, který mohl projet Ameriku v autě, vlaku, autobusu i letadle, které sám navrhl. Velké firmy s ním spolupracovaly, aby jejich logo pomohl dostat do povědomí všech zákazníků. Jeho kvality dokazuje i šíře jeho prací. Obracely se na něj nejen automobilky či letecké společnosti, ale třeba také nápojové koncerny a tabákové firmy. Svou práci odvedl i pro amerického prezidenta, kterému pomohl vylepšit jeho letadlo. Bohužel následná dohoda s vládou USA stála za koncem jeho úspěšné kariéry. Francouzský dokument díky osobním výpovědím kolegů a odborníků přináší ucelený pohled na kariéru Raymonda Loewyho.
Vysílání: 23.6., 00.05 hod., ČT art
Opakování: 27.6., ČT art

Osud jménem Tugendhat
Příběh rodiny osvícených investorů, slavné vily architekta Miese van der Rohe a jejího znovuzrození po dvouleté památkové obnově. Dokudrama o této dominantě města Brna, která je letos již 20 let zapsána na seznam UNESCO, je uváděno v rámci oslav výročí brněnského studia ČT (2012). Režie R. Chudoba. Brněnská vila manželů Grety a Fritze Tugendhatových z let 1929–1930, navržená architektem Ludwigem Miesem van der Rohe, byla jako jediná památka moderní architektury v České republice zapsána před 20 lety na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. V letech 2010–2012 prošla vila Tugendhat i s přilehlou zahradou památkovou obnovou, při níž byla uvedena do autentické podoby z roku 1930. Dokumentární film s hranými scénami režiséra Rudolfa Chudoby sleduje osudy slavného domu ve třech liniích. První je příběhem rodiny vzdělaných a zámožných stavebníků, který kopíruje historické drama 20. století. Druhý příběh se týká samotné vily, jejího autora a dobové umělecké atmosféry. Třetí realistická linie pozoruje důslednou a detailní památkovou obnovu, díky níž získal tento architektonický klenot znovu svůj původní lesk. Uvedení pořadu je začátkem oslav 60. výročí televizního studia Brno.
Vysílání: 24.6., 22.10 hod., ČT art