Scéna.cz 

Výtvarné tipy 20. týden

Rostoucí hladiny vod – architektura odpovídá na změny klimatu
Budeme bydlet na vodě i pod vodou? Německý dokument z cyklu Umění prostoru (Premiéra). V důsledku klimatických změn stoupají hladiny oceánů a přicházejí katastrofické přílivové povodně, silné srážky a říční záplavy. Voda se stává hrozbou po celém světě. V jižních mořích v dohledné budoucnosti zmizí pod vlnami celé ostrovy. Proto v mnoha oblastech života hledají řešení také architekti. V Nizozemsku museli odborníci s vodou pracovat již dávno. To proto, že země je částečně pod hladinou moře a musela být moři vyrvána. Dosud byla chráněna hrázemi, ale změna klimatu s sebou přináší nové výzvy. Stále více architektů se proto obrací k plovoucím strukturám. Používají techniky a materiály z loďařství a navrhují plovoucí plošiny, vily, věže, vesnice, celá města. A nejen pro Nizozemsko: plovoucí mešity, golfová hřiště a hotely se plánují pro regiony jako Spojené arabské emiráty nebo Maledivy. Některé vize jdou ještě dále: francouzský architekt Jaques Rougerie od sedmdesátých let navrhuje domy a osady, které by lidem mohly poskytnout nový životní prostor pod vodou na dně oceánu. S rostoucími evidentními důsledky změny klimatu se nyní jeho myšlenky zdají být aktuálnější než kdy dříve.
Vysílání: 17.5., 15.10 hod., ČT2
Opakování: 20.5., ČT2

Příběhy domů: Šporkova kuchyně
Roubený dům, kde se v období baroka vařilo pro hosty lázní Kuks, se po staletích opět stal nejen netradičním společenským centrem, ale i stánkem umění (2008). Režie M. Kučera. Když na přelomu 17. a 18. století budoval hrabě Špork na Kuksu proslulý lázeňský areál, nechal postavit také budovu zámecké kuchyně. Barokní hospodářské stavení nesloužilo pouze pro přípravu pokrmů, ale také jako neformální společenské centrum, jak dodnes dosvědčují kresby a nápisy na stěnách místností. Později se z kuchyně stal obytný dům, který přežil jak zánik části areálu se zámkem na levém břehu Labe, tak poválečný odsun svých německých majitelů. Když se do něj v roce 2000 nastěhoval muzikolog a znalec baroka Stanislav Bohadlo, nastaly pro dům zcela nové časy. Jeho místnosti opět ožily kulturou a uměním dob Šporkových a dům se stal vyhledávaným místem zájemců o barokní hudbu, divadlo a tanec.
Vysílání: 17.5., 19.25 hod., ČT2

Terakotová armáda
Dva zázraky čínské archeologie. Britský dokument. Západočínské město Si-an přitahuje turisty jako magnet. K jeho hlavním atrakcím patří archeologické naleziště v těsné blízkosti města. Tisícihlavé davy turistů proudí do mauzolea prvního císaře dynastie Čchin, v němž byla mimo císařské hrobky objevena i osmitisícová terakotová armáda. Jen málokdo ale tuší, že pouze několik kilometrů odtud se nachází další pohřebiště s ještě možná úžasnějším obsahem. Objev těchto terakotových figurek, které spatřily světlo světa necelého půlstoletí po čchinské terakotové armádě, byl doslova celosvětovou senzací. Byly totiž na hony vzdáleny pompézní oslavě vojenské moci Čchinů. Koho představují tyto záhadné usmívající se hliněné postavy? Proč jsou nahé, a proč jim chybí paže? Co vyvolalo takto radikální změny?
Vysílání: 19.5., 16.15 hod., ČT2
Opakování: 21.5., ČT2., 25.5., ČT2

Kus dřeva ze stromu (19/26)
S výtvarníkem Martinem Patřičným o kráse dřeva a práci s ním (2008). Připravil B. Ludvík. Dřevo vrby se podobá dřevu topolu. Lehké a měkké. Cesta za padlou vrbou. Záběry vrby v zimě, když ještě stála. Chůze po padlém stromu. Svlékání vrby z kůry. Rozřezávání kmene vrby – místo pilin vata. Dlabání mísy z vrbového dřeva. Okříny, troky se dělaly z topolu. Základní řezy a řez hlavou košíkářské vrby. Leštění plastiky z výstavy. Na Patřičného výstavách je dotýkání dovoleno! Košíky. Ohořelá plastika. Rozloučení venku u ohně.
Vysílání: 21.5., 14.15 hod., ČT2
Opakování: 26.5., ČT2

Příběhy domů: Osuduplné č. p. 100
Historie domku dobrušského písmáka Aloise Beera se zachovala v dokumentárních nákresech i v neobvyklých vyobrazeních jeho obyvatel a zařízení (2008). Režie A. Culková. Málokteré stavení v Čechách se může pochlubit tak neobvyklou a pečlivou dokumentací jako domek Aloise Beera. Dobrušský malíř a písmák zaznamenal v osobitých obrázkových sešitech podobu jednotlivých místnosti svého domu do nejmenších detailů, od nábytku přes nástroje denní potřeby, až po vyobrazení jednotlivých obyvatel. Svérázný "dokumentarista", průkopník novot a enfant terrible společenského života v Dobrušce A. Beer přitom nebyl zdaleka jediným pozoruhodným obyvatelem domu. V jeho dlouhé historii najdeme vedle lidí rozličných řemesel (řezníků, pekařů, koželuhů) i třeba autora monumentálního Technického slovníku naučného. A zajímaví lidé zde žijí i více než sto let po Beerově smrti.
Vysílání: 21.5., 19.20 hod., ČT2

České stopy: Tajemství kamenného počítače
Památky incké civilizace jsou výzvou pro archeology. Když se už zdálo, že vydaly všechna tajemství, přišla na pomoc moderní technika. S ní se před badateli otevřel nový pohled na záhadné mohyly, které lze s nadsázkou nazvat kamennými počítači (2006). Režie V. Šimek. Ve stejné době, kdy se v Evropě stavěly gotické katedrály, budovali Inkové své monumentální chrámy možná na podobných principech, které určoval pohyb nebeských těles. Dokumentaristé s dobrodružnou povahou – manželé Šimkovi – se svou expedicí po českých stopách v Jižní Americe důkladně prozkoumali tajemný kamenný artefakt na vrcholu pětitisícové hory Yuraq Rumi (Bílá skála), jednoho z nejposvátnějších míst incké civilizace. Nečekaná technická tajemství monolitu velikosti rodinného domu dosud nebyla ani popsána, natož rozluštěna. Podaří se pomocí počítačového modelu tuto "dänikenovskou" záhadu minulosti alespoň částečně objasnit?
Vysílání: 22.5., 17.45 hod., ČT2
Opakování: 25.5., ČT2

Velké Losiny – Nezdolná papírna
Miroslav Táborský představuje jednu z nejstarších dosud fungujících manufaktur svého druhu v Evropě, usilující o zápis na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO (2017). Režie O. Kallus. Velké Losiny ležící v malebném údolí řeky Desné jsou jedním z nejnavštěvovanějších míst jesenického podhůří. Nachází se zde také mimořádně cenná kulturní památka, kterou je velkolosinská ruční papírna. Byla založena na zdejším panství moravského rodu pánů ze Žerotína na sklonku 16. století. Papírenská manufaktura byla vybudována v místech bývalého obilního mlýna a výrobu zahájila někdy v letech 1591–1596. Během staletí se v držení papírny vystřídala celá řada papírnických rodin a mistrů. Do historie papírny se promítly i zdejší nechvalně známé čarodějnické a inkviziční procesy poslední čtvrtiny 17. století, anebo později v polovině 19. století rozmach průmyslové výroby, který pro mnoho malých manufaktur představoval zánik. Velkolosinská papírna však překonala všechny změny vlastníků i dobových trendů a luxusní ruční papír se zde vyrábí dodnes. Čtyřsetletá kontinuita tradiční ruční papírenské výroby nemá v oblasti střední Evropy obdoby a v roce 2001 byla papírna prohlášena za Národní kulturní památku.
Vysílání: 23.5., 18.15 hod., ČT2

Emoce v umění: Stud (19/24)
Katalánský znalec umění, spisovatel a moderátor Ramón Gener vás blíže seznámí s obrazem Zrození Venuše Sandra Boticelliho, ostýchavostí Cyrana z Bergeracu a osudy půvabné Fornariny Raffaela Santiho (Premiéra). Španělský hudebník, pianista, humanista, zpěvák, píšící a moderující všeuměl Ramón Gener, jehož seriál To je opera (This is opera) jste měli možnost nedávno sledovat na televizních obrazovkách, vytvořil na přelomu let 2017–2018 čtyřiadvacetidílný cyklus This is art, který jsme česky nazvali Emoce v umění. V úvodu každé části mj. říká: „Mám rád ty, kteří se dokáží vyjádřit skrze umění, aby sdíleli to nejuniverzálnější: emoce! Obraz, socha nebo píseň mě inspirují, vyvolají ve mně vzdor, lásku nebo dojetí. Miluji umění! V kontaktu s ním se sami proměňujeme v cosi jedinečného.“
V této části cyklu se bude Ramón Gener věnovat studu. Jedná se o citové vzepětí velmi osobité povahy. Stud nám znemožňuje vyjádřit všechny ostatní emoce. Když ho pociťujeme, zablokuje nás a paralyzuje. Je zvláštní, že neexistuje mnoho uměleckých děl pojednávajících výhradně o studu. Ale pochopitelně nějaká existují. Jako například „Zrození Venuše“ Sandra Botticelliho. Cudná bohyně zakrývá svou nahotu, než ji zahalí jaro. Na Murillově obraze si zas starší žena schovává ústa, jako když se stydí a baví zároveň tím, co se děje venku.
Vysílání: 17.5., 22.50 hod., ČT art
Opakování: 20.5., ČT art

Rozmařilé Benátky
Benátky, město v dobách své největší slávy v osmnáctém století vyhlášené jako epicentrum zhýralosti a nemravnosti, slaví v letošním roce 1 600 let od svého založení. Výpravný francouzský dokument odkrývá skandály i vrcholná díla rozmařilých Benátek. Žádné jiné město na světě nikdy neinspirovalo tolik snů, tužeb a fantazií a nevyvolalo tolik slz, jako Benátky. Zlatý věk benátské kultury od renesance až po baroko ve výpravném francouzském dokumentu.
Vysílání: 19.5., 20.15 hod., ČT art

Velikáni umění II.: Vincent Van Gogh
Prodal jediný obraz, dnes jeho dílo trhá rekordy v aukčních síních. Britský cyklus dokumentů. Svému bratrovi Teovi, Vincent Van Gogh napsal: "Člověk nepřišel na zem proto, aby byl šťastný. Ani proto, aby byl jen slušný. Je na zemi proto, aby skrze společnost vykonal velké věci, aby dosáhl vznešenosti. Aby překonal nízkost, která prostupuje životem skoro každé bytosti. Umění je věčné a život je krátký. Musíme trpělivě čekat a přitom se snažit nedat svou kůži moc lacino."
Vysílání: 19.5., 23.10 hod., ČT art
Opakování: 23.5., ČT art

Artmix
V květnovém vydání měsíčníku o vizuálním umění nahlédneme do tvorby umělecké skupiny Rafani, která si za dvacet let vybudovala nezaměnitelnou pozici na české výtvarné scéně. Navenek je činností Rafanů především štěkot a vrčení. Čím jsou hlasitější a výhružnější, tím lépe splňují svou roli, jak sami uvádí. Režie J. Chytilová (Premiéra).
Vysílání: 20.5., 23.25 hod., ČT art
Opakování: 24.5., ČT art