Scéna.cz 

Literární tipy 43. týden

Cirkus Humberto (5/12) - Maringotka číslo osm
Malý Vašek Karas zažívá svůj první velký úspěch... Příběhy lidí, jimž se manéž stala osudem, ve slavném seriálu podle románu Eduarda Basse (1988). Hrají: W. Possardt, K. Rupé, P. Haničinec, od jehož narození letos uplynulo 90 let, P. Mang, P. Mixtajová, L. Banat, V. Postránecký, J. Paulová, P. Préjean, J. Bohdalová, J. Kemr, J. Hlaváčová, K. Conradi, J. Bartoška, J. Dvořák, F. Němec, J. Somr, R. Lukavský a další. Scénář O. Zelenka, spolupráce O. Lipský. Kamera A. Barla. Režie F. Filip, letošní jubilant. Na televizní obrazovku vrací jeden z našich nejvýpravnějších a nejoblíbenějších televizních seriálů, který vznikl podle stejnojmenného románu E. Basse. Děj písemné předlohy i seriálu obsáhne téměř sto let, od poloviny devatenáctého století do roku 1924, a vypráví o šesti generacích cirkusového rodu. Režii měl František Filip, který letos oslaví 90. narozeniny. Postavu českého muzikanta Antona Karase si zahrál Petr Haničinec, od jehož narození uplynulo letos 90 let. Cirkus Humberto se chystá opustit Hamburk, aby se vydal na letní turné. Vašík Karas (P. Mang), syn zedníka ze Šumavy Antonína Karase (P. Haničinec), u cirkusu velice rychle zdomácněl. U akrobata Roméa se začal učit na skákače. V Roméovu synovi Paolovi nalezl sedmiletý Vašík také prvního soka v lásce. Oba se zahleděli do stejně staré Helenky, dcery ředitele Berwitze (W. Possardt). Vašík však zažil také první vítězství, vždyť spolu s Helenkou prožili svoje první cirkusové vystoupení. A to byl důvod k oslavě jak mezi Čechy v maringotce číslo 8, tak i v maringotce ředitele Berwitze.
Vysílání: 25.10., 11.05 hod., ČT1
Opakování: 27.10., ČT1

Třistatřicettři
Jak souvisí tradice a současnost? Moderátoři Jan Lukeš a Jan Schmid to budou v Praze zjišťovat s fotografem Martinem Wágnerem a kameramanem Jaromírem Šofrem, v Brně s historičkou Kateřinou Hlouškovou, sociologem Stanislavem Bilerem a literárním historikem Tomášem Prokůpkem. Režie J. Věrčák (Premiéra). Tradice může být oporou i brzdou dalšího rozvoje, a tak představuje fenomén, ke kterému je třeba se stále vracet a zároveň jej znovu a znovu přehodnocovat. Moderátoři literární revue Jan Lukeš a Jan Schmid to zdokumentují s fotografem Milanem Wágnerem na příkladu kolektivní publikace o Ukrajině Lost Europe či s historičkou Kateřinou Hlouškovou nad knihou Archy života, která zachycuje osudy židovského rodu Low-Beerů doslova mezi brněnskou vilou Tugenhat a Schindlerovým seznamem. Neortodoxní podobu Brna představí místopisem 111 míst, která musíte vidět, sociolog Stanislav Biler, výstavou i knihou Sekora: mravenčí a jiné práce nás provede literární historik Tomáš Prokůpek. A nakonec s kameramanem Jaromírem Šofrem sečteme i jeho výboje výtvarné, hudební a básnické a vzpomeneme celoživotního spolupracovníka a přítele Jiřího Menzela.
Vysílání: 21.10., 22.35 hod., ČT art
Opakování: 26.10., ČT art

Posedlost Ayn Randové
Ničila život všem kolem sebe. A oni ji milovali. Helen Mirrenová v roli provokativní spisovatelky v americkém filmu (1998). Dále hrají: E. Stoltz, J. Delpyová, P. Fonda a další. Režie Christopher Menaul. Ayn Randová (1905–1982) byla vynikající, avšak provokativní americká spisovatelka a filozofka. Jako emigrantka ze Sovětského svazu (narodila se v Petrohradu) nenáviděla myšlenku kolektivismu a prosazovala radikální názory, v nichž na první místo stavěla individualismus a egoismus. Snímek režiséra Christophera Menaula, natočený podle autobiografické knihy Barbary Brandenové, líčí rozporuplnou osobnost Ayn Randové očima dvou jejích obdivovatelů a žáků (Barbary a jejího manžela, psychologa Nathana). Úzké porozumění ve filozofických názorech se záhy mění v nerovné partnerství, v němž se všichni blízcí Randové stávají bezbrannými oběťmi jejích egocentrických manipulací. Televizní film, oceněný cenou Emmy za hlavní ženskou roli (Helen Mirrenová) a Zlatým glóbem pro nejlepšího herce ve vedlejší roli (Peter Fonda) je vynikající studií vášnivého přátelství, ale i sobectví a psychické tyranie. Nejznámějším románem Ayn Randové je The Fountainhead (1943), který vyšel pod názvem Zdroj i v češtině (2000).
Vysílání: 22.10., 20.15 hod., ČT art

Ceny Ministerstva kultury 2020
Přímý přenos z Nové scény Národního divadla, kde budou v jednotlivých oborech uděleny prestižní Státní ceny a Ceny Ministerstva kultury. Večer je zároveň věnován 100. výročí Devětsilu, sdružení, které dalo české kultuře 20. století mimořádné tvůrce. Uvádějí M. Eben a K. Krhovják. Účinkuje Swing Session (a J. Šafr). Kamera J. Špelda. Režie O. Kepka. Letošní večer k udílení Cen Ministerstva kultury bude samozřejmě věnován všem laureátům, ale kromě nich také Svazu moderní kultury Devětsil, od jehož vzniku si letos připomínáme sto let. Byli v něm sdruženi umělci, bez nichž si vývoj české kultury 20. století lze jen stěží představit. Básníci J. Seifert a F. Halas, spisovatel V. Vančura, hudebníci J. Ježek a E. F. Burian, herci Jiří Voskovec a Jan Werich, výtvarníci Jindřich Štyrský a Toyen, architekti Jaroslav Fragner a Karel Honzík a mnozí další. Hudba Jaroslava Ježka a E. F. Buriana nás bude také provázet večerem, stejně jako karikatury dalšího člena Devětsilu Adolfa Hoffmeistera.
Vysílání: 25.10., 20.00 hod., ČT art