zvláštní poděkování
Volný.cz

Zakázané filmy

Kladivo na čarodějnice

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Sedmikrásky
Kudy chodí, tudy provokují. Slavný film režisérky Věry Chytilové o dvou Mariích a o bludném kruhu pseudohodnot a pseudovztahů (1966). Hrají: J. Cerhová, I. Karbanová, J. Albert, J. Klusák, M. Češková a další. Scénář E. Krumbachová a V. Chytilová. Kamera J. Kučera. Dvě mladé ženy, Marie I a Marie II, se rozhodnou být zkažené, protože svět kolem nich je také takový. A tak začnou hledat jakoukoliv legraci. Spolu zamotají hlavu několika postarším pánům, které pak nechají zaplatit velkou útratu a nakonec je posadí do vlaku. Okradou toaletářku, zahrávají si se zamilovaným mladíkem... ale to všechno jim nestačí, protože chtějí být ještě zkaženější. A také si uvědomují, že si jich lidé okolo nevšímají. Jednoho dne se dostanou do luxusního hotelu, kde je v sále připravena opulentní hostina. To je teprve ta pravá příležitost se vyřádit...
Provokativní moralistní groteska Sedmikrásky, kterou obdivoval i Andy Warhol, byla druhým celovečerním filmem Věry Chytilové (po realistickém dvojportrétu O něčem jiném). Film překvapil publikum, kritiku i oficiální kruhy svou silnou stylizací, která ho odlišovala od všech filmů tehdejší produkce. S podobně radikálním pojetím filmové estetiky přišla autorka i ve svém následujícím díle Ovoce stromů rajských jíme (1969). Pak následoval distanc až do roku 1976, kdy se autorce podařilo natočit hořkou komedii Hra o jablko.
Vysílání: 24.11., 09.00 hod., ČT2

Spřízněni volbou
Velmi otevřené svědectví o horečnaté politické atmosféře pražského jara a volbě generála Ludvíka Svobody prezidentem ČSSR vzniklo v krátkém období zrušené cenzury, která definitivně padla až s listopadovými událostmi roku 1989 (1968). Režie K. Vachek. Mladý filmový režisér Karel Vachek učinil na jaře roku 1968 v socialistickém Československu bezprecedentní čin. S 16mm ruční kamerou Eclair propojenou s magnetofonem pronikl přímo do politických kuloárů a bezprostředně (a někdy dokonce bez vědomí zúčastněných) zachytil bouřlivou atmosféru "Pražského jara" v době čtrnácti dnů mezi abdikací Antonína Novotného a volbou nového československého prezidenta. Z natáčení vzešlo více než 6 hodin hrubého záznamu, z něhož režisér bez prosazování vlastního stanoviska či komentáře sestavil jedinečný obraz politického uvolnění. Vrcholní představitelé reformované komunistické strany jsou ve filmu často zachycováni při soukromých hovorech či v běžných situacích, což posiluje mnohotvárné působení sondy do vrcholné politiky v době jejího horečnatého přerodu. Před filmaři se rozvíjelo komplikované drama, do něhož nezasahovali a ani se nesnažili vkládat zachycované situace do faktických souvislostí. Film Spřízněni volbou tak poskytuje otevřený prostor pro vnímání stěžejního období naší novodobé historie, jenž z historického odstupu rovněž umožňuje vnést do autentického svědectví nové perspektivy. Tak bezprostřední a otevřené dílo mohlo vzniknout bez dohledu cenzurních orgánů, které skutečně byly během několika měsíců v roce 1968 vyřazeny z provozu. Po srpnových událostech se však centrálně řízená cenzura v plné síle vrátila a vytratila se až s pádem socialistického režimu. Konec cenzury je spjat s 27. listopadem roku 1989 a v těchto dnech si tedy připomínáme 30 let znovuzískané svobody slova.
Vysílání: 24.11., 10.10 hod., ČT2

Případ pro začínajícího kata
Film režiséra Pavla Juráčka, od jehož úmrtí letos uplynulo 30 let, na motivy Gulliverových cest od Jonathana Swifta (1969). Hrají: L. Kostelka, P. Landovský, K. Jerneková, L. Kopřiva, S. Budínová, M. Zahrynowská a další. Scénář P. Juráček. Kamera J. Kališ. Mladý muž jménem Lemuel Gulliver (L. Kostelka) jednoho dne zabloudí autem na tajemné silnici a havaruje. Ke svému úžasu zjistí, že nehodu způsobil oblečený zajíc s kapesními hodinkami. Od té chvíle Gullivera, jenž se ocitl v tajemné zemi Balnibarbi, potkávají samé prapodivné věci: budova uprostřed polí mu připomíná rodný dům i školu, kolem se objevují mlčící lidé, kdosi Lemuela pronásleduje a střílí po něm. Později se Gulliver seznámí s historií balnibarbského hlavního města Laputy, které kdysi uniklo nepřátelskému obležení tak, že se vzneslo do výše. A právě tam musí Gulliver uprchnout poté, co je odsouzen k smrti a předán do rukou začínajícího kata...
Fantaskní román Jonathana Swifta Gulliverovy cesty se stal klasikou dětské literatury, avšak jakožto ostře satirické dílo je určené spíše dospělým. Scenárista a režisér Pavel Juráček, od jehož úmrtí letos uplynulo 30 let, ve svém filmu zpracoval méně známou kapitolu románu. Vyprávění zasadil do soudobých reálií a vytvořil významově složité podobenství, vyjadřující jeho vlastní, ale i společenské dobové pocity.
Vysílání: 24.11., 11.35 hod., ČT2

Smuteční slavnost
Není pohřeb jako pohřeb. Některého se mocní velmi obávají. Jeden z vrcholných snímků české kinematografie (1969). Hrají: J. Tichá, J. Somr, B. Böhmová, L. Kroner, J. Vychodilová, V. Hubert, G. Opočenský a další. Scénář E. Kantůrková a Z. Sirový. Kamera J. Macháně. Režie Z. Sirový. Dlouho zakázaný snímek, natočený podle románu Evy Kantůrkové, se odvíjí ve dvou časových rovinách: vypráví příběh odbojného sedláka, který se vzepřel kolektivizaci a byl donucen vystěhovat se z rodné vesnice, a také okolnosti kolem jeho pohřbu o několik let později v téže vesnici, kam se nikdy neměl vrátit - ani po smrti. Místní mocenská elita se smuteční slavnosti právem obává, průvod truchlících by se totiž snadno mohl změnit v mlčenlivý akt nesouhlasu. Drama dosahující bezmála rozměru antické tragédie zde přivádí na scénu odhodlanou vdovu po zesnulém, která urputně, bez ohledu na ustrašeného služebníka božího a navzdory místním funkcionářům, prosazuje honosnou poslední cestu.
Režisér Zdenek Sirový, jenž baladicky laděný příběh rozložil do tří částí, postihl, jak se "socialismus s lidskou tváří" s tím stalinským rozchází jen v otevřenosti represí, zatímco mocichtivost jeho představitelů zůstává stejná...
Vysílání: 24.11., 13.20 hod., ČT2

Nezvaný host
Přátelská návštěva, nebo drzá okupace vašeho bytu? Studentský film režiséra Vlastimila Venclíka, který autorovi poznamenal život až do Sametové revoluce (1969). Hrají: P. Landovský, J. Hálek, I. Šašková, V. Kopta a další.
Vlastimil Venclík natočil film Nezvaný host v roce 1969 na pražské FAMU jako ročníkovou práci, ve které se alegorickým způsobem vyjadřuje k praktikám totalitního režimu, konkrétně k sovětské okupaci Československa v srpnu 1968. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat, autor musel školu opustit na dlouhých 20 let. Obor režie na FAMU mohl dokončit až po listopadu 1989. Film sám je velmi vyspělým dílem především pro zpracování psychologie postav a jasnozřivý popis budoucí absurdní socialistické reality. K působivému dojmu přispěly skvělé výkony herců, zejména Pavla Landovského a Jiřího Hálka. Film byl oceněn v roce 1990 na Mezinárodních festivalech v Oberhausenu a Uppsale.
Vysílání: 24.11., 14.25 hod., ČT2

Žert
Křivdu spáchanou na člověku nelze tak snadno smýt. Josef Somr, Jana Dítětová a Luděk Munzar ve filmové adaptaci románu Milana Kundery (1968). Dále hrají: E. Schorm, J. Obermaierová, V. Křesadlová a další. Scénář M. Kundera a J. Jireš. Kamera J. Čuřík. Režie J. Jireš.
Režisér Jaromil Jireš tuto tragikomedii natočil v roce 1968 podle románu Milana Kundery, který dnes slaví 90. narozeniny. Tímto snímkem si tak připomínáme významné životní jubileum jednoho z největších současných světových spisovatelů. Mottem filmu Žert je výrok Jirešův: "Škody spáchané na člověku nelze odstranit jako třeba rozbitou dlažbu, protože lidská srdce mají svou paměť." V čase vzniku šlo o jeden z mála filmů, který otevřeně hovořil o deformacích 50. let, jež měly vliv na pokřivení lidských charakterů.
Hlavní hrdina Ludvík Jahn představuje oběť, která se ani po letech nedokáže vyrovnat s utrpěnou křivdou. Chce se za ni pomstít, ale nakonec se všechno obrátí proti němu. Po letech se vrací do rodného jihomoravského města. Rozhodne se svést manželku Pavla Zemánka, který mu zničil život. Ve vzpomínkách se vrací do minulosti, kdy ho za pohlednici se žertovným textem vyhodili ze školy, přišel o svoji lásku, léta strávil ve vojenském vězení a v dolech. Když svede Helenu Zemánkovou, zjistí, že její muž už má jinou mladou atraktivní ženu a svoji bývalou manželku ochotně přenechává muži, ke kterému se chová, jako by se nic nestalo. Ludvík nakonec pochopí trapnost situace a nesmyslnost své pomsty.
Film byl uveden na mnoha mezinárodních filmových festivalech (Londýn, New York, Nové Dillí atd.). V Sorrentu na Přehlídce českých a slovenských filmů získal Stříbrnou Sirénu, v San Sebastiánu Cenu za převedení literatury na filmové plátno, dále Trilobita FITESU 1968 za režii...
Vysílání: 24.11., 14.50 hod., ČT2

Spalovač mrtvol
Rudolf Hrušínský v hlavní roli tragikomického příběhu podle stejnojmenné novely Ladislava Fukse v nové restaurované verzi (1968). Dále hrají: V. Chramostová, J. Stehnová, I. Prachař, M. Vognič, Z. Božinová, J. Menzel, J. Lír a další. Scénář L. Fuks a J. Herz. Kamera S. Milota. Režie J. Herz. Praha, konec třicátých let dvacátého století. Zaměstnanec krematoria Karel Kopfrkingl je oddaný své práci, má ženu a dvě děti a vede příkladný život. Jako člen Spolku přátel žehu se setkává s řadou lidí, mezi nimiž je i zapřisáhlý fašista Walter Reinke. A právě jeho myšlenky na pana Kopfrkingla osudově zapůsobí. Navenek nenápadný, vždy pečlivě uhlazený propagátor "čistého" způsobu pohřbívání vstoupí do nacistické strany a začne se účastnit štvanic na židovské spoluobčany. Postupně se naplno projeví jeho zvrácená povaha. V zájmu kariéry a pod pláštíkem nabubřelých pseudofilozofických frází Kopfrkingl neváhá "očistit" smrtí i členy vlastní rodiny...
Vysílání: 24.11., 16.05 hod., ČT2

Ucho
Jiřina Bohdalová a Radoslav Brzobohatý v českém trezorovém filmu o moci a strachu (1970). Dále hrají: J. Císler, M. Holub, M. Kolofíková, J. Moučka, L. Křiváček a další. Scénář J. Procházka a K. Kachyňa. Kamera J. Illík. Režie K. Kachyňa. Film Jana Procházky a Karla Kachyni z roku 1970 patřil k těm zapovězeným titulům, které ležely na dně pomyslného trezoru vůbec nejhlouběji. Jednak proto, že jméno spisovatele Jana Procházky se nesmělo veřejně vyslovit, jednak proto, že film s přibývajícím časem kupodivu stále nabíral na aktuálnosti. Do distribuce se dostal až po listopadu 1989, premiéru v kinech měl v červnu 1990. Jde o komorní psychologické drama, v němž se objevují prvky satiry, frašky, grotesky, kriminálního filmu a dokonce i momenty hitchcockovského ladění. I mezi prominenty v padesátých a šedesátých letech platilo heslo "Důvěřuj, ale prověřuj". Proto i ve vilách ministrů a dalších vysokých funkcionářů byla montována "ucha" - odposlouchávací přístroje, kterými mohla Státní bezpečnost kontrolovat tyto lidi i v jejich intimním soukromí. Výsledkem byla nejistota, bezvýchodnost, strach. To vše ve vrchovaté míře prožívají ministerský náměstek Ludvík a jeho žena Anna, které výborně zahráli Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová. Film byl také natočen podle knihy Jana Procházky, který by se letos dožil 90 let a který se stal také autorem scénáře.
Vysílání: 24.11., 17.45 hod., ČT2

Svědectví pro výstrahu
Otta Bednářová v epizodě z cyklu Zvědavá kamera odkrývá díky uvolnění cenzury v období pražského jara pozadí inscenovaného procesu, ve kterém byla nespravedlivě odsouzena tzv. Velká rada (1968). Režie M. Tomsa. Proces s tzv. Velkou trockistickou radou byl jedním z těch, které následovaly po procesu se Slánským a spol. a probíhal v režii sovětských poradců. Mezi sedmi obžalovanými byli i ředitelé velkých podniků, obvinění ze "spiknutí za účelem rozvrácení socialistického hospodářství". Ve skutečnosti to byli vesměs idealisté, kteří po válce uvěřili komunistické ideologii. V polovině 60. let byli všichni rehabilitováni, někteří z nich už posmrtně.
Reportérka Zvědavé kamery Otka Bednářová využila obnovené svobody slova v roce 1968 a šla v té době zcela netradičně a nebojácně po stopách tohoto procesu, navštívila desítky svědků, ať už pozůstalých nebo "těch z druhé strany", a nekompromisně odkryla praktiky tehdejší komunistické nomenklatury. V roce 1970 byla redakce Zvědavé kamery, jež do té doby sloužila jako bašta skutečné televizní publicistiky, zrušena a redaktoři včetně Otky Bednářové byli z Československé televize vyhozeni. Jejich průkopnická snaha o investigativní televizní žurnalismus, s níž tvůrci cyklu mnohokrát narazili již před rokem 1968, je dokladem usilovného hledání pravdy navzdory nepolevujícímu cenzurnímu dohledu a autocenzurním přístupům k volbě společenských témat v jiných redakcích. Jednou z kauz otevřeně ztvárněných v cyklu Zvědavá kamera tak přispíváme k výročí 30 let od pádu cenzury.
Vysílání: 24.11., 19.15 hod., ČT2
Opakování: 25.11., ČT2

Hoří, má panenko
Slavná komedie Miloše Formana, v níž se tancuje, krade a hasí (1967). Hrají: J. Vostrčil, J. Šebánek, J. Valnoha, F. Debelka, J. Řehořek, M. Ježková a další. Scénář: I. Passer, M. Forman a J. Papoušek. Kamera M. Ondříček.
Česká hořká komedie Hoří, má panenko z roku 1967 je třetím celovečerním hraným filmem Miloše Formana, jednoho z předních reprezentantů tzv. nové vlny českého filmu. Na snímku scenáristicky spolupracovali i jeho dva přátelé Ivan Passer a Jaroslav Papoušek a kameramanem byl dnes světově proslulý Miroslav Ondříček. Ústředním motivem filmu je hasičský bál, a to bál velice svérázný. Formanovi se podařilo proniknout až ke kořenům člověčí povahy, mnohé figurky jako by byly vystřiženy ze skutečného života. Jestliže jeho předchozí filmy shlížely na lidské hemžení se shovívavým a laskavým úsměvem, v tomto filmu lyrická a zjemňující nota zcela zmizela a zůstalo jen důsledné odhalování negativních stránek lidských povah. A hasičský bál, jehož neuvěřitelný průběh film sleduje, je jakoby křivým zrcadlem společenské situace šedesátých let.
Vysílání: 24.11., 20.00 hod., ČT2
Opakování: 25.11., ČT2

Skřivánci na niti
Smutná komedie Jiřího Menzela na motivy knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet (1969). Hrají: R. Hrušínský, V. Neckář, J. Zelenohorská, V. Ptáček, N. Urbánková, V. Brodský, F. Krůta, F. Řehák, L. Suchařípa, J. Satoranský a další. Scénář B. Hrabal a J. Menzel. Kamera J. Šofr.
Film Skřivánci na niti natočil v roce 1969 Jiří Menzel na motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala, u něhož si v těchto dnech připomínáme 105 let od jeho narození, Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet. Dlouhých dvacet let zůstal film uzavřen v trezoru, protože vypovídal o absurdní realitě české společnosti padesátých let, která měla zůstat navždy skryta. Děj satirického filmu se odehrává na šrotišti kladenských oceláren, jež se stalo pracovním táborem pro ty, které komunistická společnost vyvrhla až na samý svůj okraj a zde je hodlala převychovat k obrazu svému. Vedle sebe se tak sešli prokurátor, který nechtěl pochopit, že právo by se mělo podřídit politickým cílům totalitní moci, adventista, odmítající chodit v sobotu do práce, filozof, nehodlající své myšlení vtěsnat do nových pouček, saxofonista, jehož nástroj byl odsouzen coby buržoazní přežitek, živnostník a řada dalších. O kus dál pracují "kopečkářky", dívky a ženy, jež jediné východisko viděly v útěku za hranice, který se však nepodařil.
Každá postava je poznamenaná tragickým lidským osudem, ale pohled Bohumila Hrabala je hřejivě lidský, plný porozumění a hledající v každé beznadějné situaci jiskřičku naděje. Jeho hrdinové, oblečeni do starých hadrů, se sice hrabou ve starém železe, ale zdají se šťastnější než ti, kteří je sem poslali. Do kin se tvrdě zakázaný film dostal až po jednadvaceti letech, premiéru měl v lednu 1990. Diváci jej až zpětně mohli zařadit do sledu zdařilých adaptací hrabalovských předloh, jejichž tvůrcem byl Jiří Menzel. Na Berlinale 1990 získal hlavní cenu Zlatého medvěda.
Vysílání: 24.11., 21.15 hod., ČT2
Opakování: 25.11., ČT2

Kladivo na čarodějnice
Ďábel je vynalézavý. Český film na motivy románu Václava Kaplického (1969). Hrají: V. Šmeral, E. Romančík, J. Kemr, S. Valentová, B. Waleská, E. Cupák, L. Tokoš, J. Obermaierová, J. Štěpničková, B. Holišová a další. Scénář E. Krumbachová a O. Vávra. Kamera J. Illík. Režie O. Vávra.
Jeden z nejznámějších filmů Otakara Vávry vznikl podle stejnojmenného románu Václava Kaplického a podle dochovaných soudních zápisů z čarodějnických procesů z let 1678–1695. Inkvizitor Boblig, povolaný do města Šumperka, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky, zkonstruuje proces, jehož metody zaručují doznání všech obžalovaných. Proti spořádaným a ušlechtilým občanům se náhle vynoří moc, která pod rouškou očišťování kraje od čarodějnic sleduje pouze vlastní obohacení a která neváhá pro tento cíl ničit všechny odpůrce a obětovat životy desítek nevinných lidí...
Na scénáři s Vávrou spolupracovala i výrazná osobnost českého filmu Ester Krumbachová. Oba obohatili scénář neskrývanou analogií s politickými procesy 50. let, jejichž hrůza začala vycházet v 60. letech najevo. Film se tak v obecné podobě stal působivou výstrahou před zneužíváním neomezené moci nad životy lidí.
Vysílání: 24.11., 22.45 hod., ČT2, Den pádu cenzury – 30 let

11.11.2019 08:11:17 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 49 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Divadelní areál Bouda

Články v rubrice - Z éteru

Literární tipy 50. týden

Cesty do nebe

Přísahám a slibuji (4/4)
Letošní jubilant Josef Abrhám v dramatickém příběhu lékaře, který po válce hledá v ...celý článek


Výtvarné tipy 50. týden

Skvostný nábytek ve Versailles

Kámen, kov a perleť
Zachování a rozvoj tradičních lidových řemesel je v rukou šikovných jednotlivců. Připra ...celý článek


České filmy tipy 50. týden

Roznese tě na kopytech

Roznese tě na kopytech
Jiří Dvořák a Milan Šteindler v televizním filmu podle slavného bestselleru Simony M ...celý článek


Báseň v cizím bytě

Báseň v cizím bytě

Báseň v cizím bytě
Literární pořad o životě a díle básníka Ivana Blatného, od jehož narození v těchto dnech ...celý článek


Příběhy filmových legend - Jean Rochefort

Jean Rochefort

Jean Rochefort
Portrét slavného herce a přítele J. P. Belmonda. Francouzský dokument. V říjnu 2017 opustil ...celý článek


Filmové tipy 50. týden

Alain Delon (Bojovník)

Barvy
Napětí v ulicích chudé čtvrti Los Angeles stoupá! Lze ještě vůbec zjednat spravedlnost? Slavné filmov ...celý článek


Sametové stopy: Tiché loučení

Sametové stopy: Tiché loučení
30 let svobody ve 30 obrazech uznávaných fotografů pohledem režiséra A. Ziky. ...celý článek


Koprodukční snímek 8 hlav šílenství

Aneta Langerová  (8 hlav šílenství)

8 hlav šílenství
Zpěvačka Aneta Langerová v netradiční roli ruské básnířky Anny Barkovové, která většinu sv ...celý článek


Velikáni filmu... Jeff Bridges

Zděšení

Zděšení
Výbušný boj s psychopatem, kterého před teroristickými útoky nic nezastaví. Jeff Bridges a Tommy Le ...celý článek


Filmy s Josefem Abrhámem

Josef Abrhám  (Konec starých časů)

Konec starých časů
Prášilovská komedie ve vančurovském duchu s Josefem Abrhámem v titulní roli, který dnes ...celý článek


Kino art: Hledám Amy a Paní Parkerová a začarovaný kruh

J. L. Adamsová (Hledám Amy)

Hledám Amy
Sex je hračka, ale láska je dřina. Americký film (1996). Hrají: B. Affleck, J. L. Adamsová, J. L ...celý článek



Časopis 49 - sekce