zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Město ve vitríně - 1940 let od zániku Pompejí

Pompeje

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Vitrín, v nichž se přechovávají památky z Pompejí, je jistě mnoho stovek ne-li tisíců, ať v „muzejní centrále pompejské archeologie“ v Národním archeologickém muzeu v Neapoli nebo ve všech prestižních i méně významných muzeích po celém světě. Popisují je jistě stejné počty zasvěcených studií, populárních knih a průvodců. A stále přibývají další přímo na místě, tak jak pokračují archeologické výzkumy a od roku 2016 také díky aktivitám nového vedení archeologického památníku v Pompejích.
Poté co byly Pompeje již po nesčetněkrát ve své historii poškozeny v osmdesátých letech minulého století zemětřesením, začalo se ukazovat, v jakém ohrožení se tato vzácná památka nachází a k jakým opomenutím docházelo.

UNESCO dokonce hrozilo vyškrtnutím Pompejí ze seznamu světového dědictví. Naštěstí si kompetentní orgány situaci rychle uvědomily a stát ve spolupráci s mezinárodních institucemi přistoupil k nápravě.
Pompeje společně s několika okolními obcemi jsou jak je všeobecně známo jedinečným svědectvím o životě v době římské říše. Erupce Vesuvu 24. srpna v roce 79 způsobila, že život v Pompejích se onoho dne naráz zastavil a město zůstalo zakonzervováno pod vrstvami sopečného prachu, lávy a bahna po takřka dvě tisíciletí. V této souvislosti je zajímavý jeden z loňských nálezů - nápis posouvající den zkázy na dobu po 17. říjnu.
Se systematickým průzkumem se sice započalo už v polovině 18. století, avšak moderní metody se začaly uplatňovat až o sto let později. Přesto je z 69 hektarů, které starověké město zabíralo, dodnes odkryto 49 hektarů a některá místa už odhalena nikdy nebudou, protože je zabírá moderní sídliště. Tým pracovníků v Pompejích se nyní snaží využívat daleko intenzivněji možnosti, které památka nabízí.

Hned u vchodu do areálu skrze bránu Porta Marina vzniklo v Domě zlatého náramku návštěvnické centrum s výstavními síněmi a knihkupectvím. Dům je pojmenován podle zlatého náramku, který byl součástí bohatství, jež se pokoušela prchající rodina zachránit na útěku. Nádherný šperk je k vidění v jedné z vitrín společně s dřevěnou skříňkou s penězi a vedle sádrovými odlitky obětí. Našlo se také vybavení domu – kusy nábytku z bronzu - třínohé stolky, jejichž design dobře známe z empíru, sedátka, stojany na olejové lampy. Součástí domů lépe situovaných obyvatel Pompejí byly fontány a jedna z nich obložená mozaikou s mytologickými výjevy se dochovala i zde. Ve větší místnosti je umístěn model starověkého města z doby před katastrofou a vedle lze sledovat projekci, jak jeho jednotlivé části povstávají z trosek, přičemž se vždy na modelu rozsvítí příslušný objekt. Vše doprovází komentář v angličtině. Animace je velice názorná a umožňuje daleko lepší orientaci než psaný průvodce nebo plánek. Jiná filmová smyčka vysvětluje historii archeologických výzkumů a vedle na zdi se ukazuje skvělý příklad využití nových médií. Dáma v červených šatech římské mává červeným dlouhým praporcem. Každým mávnutím „setře“ současný nátěr zdi a pod ním se objeví římská mozaika. Výstava pokračuje „kostnicí“ - na poličkách desítky lebek lidí, kteří zahynuli při výbuchu a netradičně prezentovanými střepy – s těmi si výstavníci málokdy dokážou poradit a na standardních výstavách jimi většinou nudí návštěvníky. Tady jsou umístěny „po kilech“ v mohutných síťovkách visících od stropu. V horním patře je pak expozice drobnějších předmětů, šperků, keramiky, skla. Prohlídka Domu zlatého náramku není časově náročná, ale poskytuje základní informace a skvělý přehled o historii i o materiální úrovni obyvatel Pompejí.
K dalším vitrínám je třeba projít na druhý konec města. Naštěstí živý provoz obstarávají nyní jen davy turistů. Střetnutí s řadami povozů, jejichž stopy jsou vyjety v dláždění jednosměrných ulic, by mohlo být nebezpečné.

V sousedství velkého amfiteátru - ve sportovním areálu gladiátorů - v palestře - vzbuzuje pozornost výstava Etruskové a Pompeje. Ukazuje „prehistorii“ Pompejí původně města Řeků a Etrusků. Ve třinácti oddílech představuje různé kulturní vlivy, které se v těchto končinách mísily od počátků doby železné na příkladech keramiky, bronzových, stříbrných a zlatých tepaných rituálních nádob (řecký pohár), zbraní - např. řeckých helem a mečů, etruských šperků a kovové plastiky, popelnic z nejstarších fází, skla, součásti vybavení domácností – např. bronzové stojany, na které se umísťovaly nebo zavěšovaly olejové lampy, stolky nebo předměty z výbavy hrobů. V „divadelním sále“ jsou nad oponami z tmavé látky nasazeny terakotové masky s různými výrazy, které zdobily etruské stavby a které se dostaly do divadla jsou dodnes jeho symbolem. V dokonale umělecky ztvárněných objektech se opět projevuje luxus, vysoký životní standard a estetické cítění všech těch, kteří se během věků v této oblasti zdržovali. Unikátní jsou nápisy v etruštině na rituálních nádobách a alfabetarium z Cumae. Komentář přináší informace o lingvistickém vývoji – v italické jazykové oblasti, k de se ho vořilo mimo jiné oštinou byla etruština a řečtina jazyky cizími. Texty a nákresy osvětluji stručně ale velmi fundovaně souvislosti a doplňují popisky u exponátů. Pozoruhodná je např. rekonstrukce zařízení – rondelu - pro věštění z letu ptáků.

Odlehčení od závažných vědeckých faktů pak poskytuje menší výstava v protější části palestry, která se věnuje kuchyni Pompejanů. Byly nalezeny četné doklady potravin - obilniny - pšenici, proso, amarant, čočka, hrách, česnek, olivy, fíky, broskve, vinné hrozny, granátová jablka. Dochovaly se celé bochníky chleba i nakousnutý krajíc. Zuhelnatělé ale dobře rozeznatelné ukázky jsou vystaveny v drobných původních nádobkách - mističkách a karafách. Jako bonus pro ty, kteří projdou pompejskou „spíží“, jsou v navazující sekci nainstalovány kopie fresek z prozatím nepřístupného domu, na nichž je vy obrazen císař Nero při svých uměleckých produkcích.
Heslo „chléb a hry“ platí stále. Velký amfiteátr dnes ovšem zaplňují místo gladiátorů hvězdy populární hudby. Jak to bylo při koncertě Pink Floydů v roce 2016, ukazuje v ochozu pod tribunami fotografická výstava určená nejspíše těm, kteří už se historie nabažili.

Do budoucnosti se vedle zmíněných výstav připravují expozice přímo v jednotlivých domech, probíhají rekonstrukce a konzervační práce, do předpokládané původní podoby se upravují zahrady a zákoutí. „Zkamenělé“ Pompeje po 1940 letech opět pomalu ožívají...

www.pompeiisites.org

1.4.2019 10:04:21 Helena Kozlová | rubrika - Zprávy

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bastard (Městské divadlo Brno)

Články v rubrice - Zprávy

Audioknihou roku 2023 se staly memoáry

Vlastní životopis

Vítězem ankety Audiokniha roku 2023 se stala memoárová kniha Vlastní životopis spisovatelky Agathy Christie na ...celý článek


Pavel Soukup získává Cenu za mimořádný přínos

Pavel Soukup

Cenu za mimořádný přínos v oblasti audioknih a mluveného slova za rok 2023 získává Pavel Soukup. Český herec m ...celý článek



Časopis 18 - sekce

DIVADLO

Ježíš je na Tinderu poprvé v Česku

Ježíš je na Tinderu

Městská divadla pražská uvedou v Komedii konceptuální dílo, které zvědavě zkoumá naši paralelní přítomnost ve celý článek

další články...

HUDBA

Mladí ladí jazz zdarma na Karlovo náměstí

Jazzanova

V Praze do 30. dubna patří Karlovo náměstí patřit jazzu i dalším hudebním žánrům. Pod taktovkou festivalu Mlad celý článek

další články...