Scéna.cz 

Červnové Hudební rozhledy v novém kabátě

Červnové číslo Hudebních rozhledů vyšlo v nové grafické úpravě. Musíme konstatovat, že časopis získal moderní ráz. Novost není sice razantní, ale velmi citlivá a lahodná. Autorem je Jiří Filip ze Studia Domino, který doposud navrhoval pouze výtvarné řešení obálek.
Nové číslo se na pultech objevilo v den ukončení Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, na jehož závěrečném koncertě letos nebyla poprvé po mnoha letech uvedena Beethovenova „Devátá“, ale program, sestavený kompletně z děl Antonína Dvořáka včetně jeho nejslavnější „Novosvětské“ symfonie. Souhrnné pojednání o koncertech Pražského jara najdete právě v tomto čísle.

Festivalová pódia mapují Hudební rozhledy v příspěvcích - Pocta Antonínu Dvořákovi 2004; Třikrát s Českou filharmonií; Klusákova Osa času v FOK; Zázrak v Tanvaldě aneb obrození tanvaldského hudebního jara nebo Velikonoční festival v Brně.
Podle úrovně našich nejmladších muzikantů se ale zdá, že pokud se podpora kultury státem a bohatými firmami, které se možná i u nás časem změní v její nadšené mecenáše, mohli bychom si tuto prioritu udržet i v dalších letech. Jak v březnových klavírních soutěžích v Plzni, Karlových Varech a Brně, tak ve slavné houslové „Kociance“ v Ústí nad Orlicí se opět letos vyrojila spousta více než slibných talentů. Vždyť nemluvě o absolutním vítězi, šestnáctiletém Petru Matějákovi z Prahy, ani v jedné ze čtyř soutěžních kategorií nechyběli na třech vítězných místech Češi a první a čtvrtou dokonce obsadili jako vítězové kompletně! Více v rubrice Stránky o mladých.
V čísle redakce nezapomněla ani na osobnost měsíce, kterou je tentokrát žák Josefa Bohuslava Foerstera a mj. např. iniciátor vzniku sdružení pro soudobou hudbu Přítomnost, člen literární skupiny Devětsil, Osvobozeného divadla a divadla Dada, či zakladatel slavného „Déčka“ Emil František Burian, od jehož narození uplyne 11. června přesně sto let. „Zajímavou studii jsme získali od doc. Josefa Beka, který se aktivitami tohoto všestranného umělce zabývá již několik let, a tudíž v ní rovněž poodhalil některá dosud bílá místa, jimiž byl Burianův život a odkaz provázen,“ upřesnila šéfredaktorka Hana Jarolímková.