Scéna.cz 

Výtvarné tipy 38. týden

Deset století architektury: Legiobanka
Významná stavba projektovaná v národním stylu rondokubismu architektem J. Gočárem (1998). Připravili: Z. Lukeš, M. Kubala a B. Hončarivová
Po zrodu samostatného Československa se začala projevovat i v architektuře snaha o vytvoření národního stylu. Legiobanka Josefa Gočára v Praze Na Poříčí se stala jeho prototypem a určila směr tzv. rondokubismu. Řešení fasády vychází z trojdílné triumfální brány, na niž navazují další patra, stavba je ukončena mansardou a mohutnou římsou. Pro architekturu 20. let je charakteristická spolupráce s výtvarníky. Autorem pískovcového vlysu, nazvaného Návrat legií, je Otto Gutfreund, který sám bojoval ve Francii. Silné dojmy z těžkých válečných dnů přetransformoval do uměleckého ztvárnění legionářů. Pískovcové plastiky Jana Štursy symbolizují místa, kde legionáři bojovali, ve Francii, Srbsku a na Sibiři.
A právě na posledním z míst roku 1919 začal příběh Legiobanky, která si pro svou centrálu dala postavit tento dům. Iniciátorem byl legionář a bankovní úředník František Šíp. Vzhledem ke klesající hodnotě rublu věděl, že legionáři mohou o své úspory z vysokého služného přijít. Spolehl se proto na svého obchodního ducha a spořivost jednotlivých vojáků. Zanedlouho banka disponovala kapitálem sedmdesát milionů korun a shromážděnému majetku odpovídala i bohatost a velkorysost jejího pražského sídla.
Vysílání: 18.9., 10.50 hod., ČT2

Deset století architektury: Pozdní gotika jagellonské doby – Matěj Rejsek
Roku 1475 položil Vladislav II. základní kámen nové věže s bránou mezi Starým a Novým Městem. Ke stavbě byl přizván Matěj Rejsek z Prostějova (1997). Režie T. Šimerda
Prašná brána patří k nejpozoruhodnějším stavbám pozdně gotického stylu ve střední Evropě. Město Praha chtělo touto monumentální stavbou demonstrovat svůj význam, srovnatelný s postavením panovníka. Její realizací byl pověřen Václav ze Žlutic, ale městští radní nebyli spokojeni s jeho nenápaditým návrhem. Proto byl přizván Matěj Rejsek z Prostějova, který tesal zdobné části. Po dvou letech Rejsek zcela nahradil původního stavitele a dokázal, že je mistrem ve svém oboru. Roku 1489 se ujal dostavby chrámu svaté Barbory v Kutné hoře po zemřelém mistru Hanušovi. Bylo třeba dostavět triforium a zaklenout chór. Dostavba presbytáře je vrcholem Rejskovy tvorby. Pro farní kostel svatého Vavřince v nedaleké hornické obci Kaňk zhotovil ozdobnou kazatelnu se symboly čtyř evangelistů a kamenné pastoforium. V Praze Rejsek také vytvořil portál a klenbu v domě "U jednorožce", kde vytesal svůj portrét podobný tomu na Prašné bráně.
Prašná brána není ve své podobě nikterak originální, vzorem byla staviteli Parléřova Staroměstská mostecká věž. Rejskovo umění především spočívalo v dekorativní architektonické plastice. V jeho tvorbě lze poznat vliv Petra Parléře i dřívějšího románského umění. Původní podobu Prašné brány dnes těžko můžeme zrekonstruovat, protože stavba byla poničena při obléhání Prahy Prusy roku 1757, kdy většina poškozených a uvolněných ozdob musela být odstraněna. Teprve v 19. století se Josef Mocker pokusil vrátit středověké bráně její původní tvář.
Vysílání: 21.9., 10.15 hod., ČT2