zvláštní poděkování
Volný.cz

Rumunské šumné stopy

Radovan Lipus a David Vávra

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Rumunsko bylo další zemi, kde režisér Radovan Lipus a architekt David Vávra se svými spolupracovníky zachytili stopy českých (rakouskouherských) architektů. Byly zjevně četné, protože Rumunsku věnovali pět dílů, které by se měly objevit v České televizi ještě v tomto roce. Čtvrtý a pátý dokument byl k vidění již na předpremiéře na shromáždění Česko-rumunské společnosti těsně před prázdninami.

První z dvojice připomněl německého rodáka z Krnova Karla Franze Benische (1822 – 1896). Benisch vystudoval výtvarnou akademii v Mnichově a po absolutoriu se v roce 1847 vydal - jako i mnozí jiní nadaní odborníci - do Rumunska teprve budujícího svou infrastrukturu, kde nebyla zdaleka taková konkurence, a mladí měli šanci udělat kariéru. Benisch pracoval nejprve v týmu jednoho švýcarského architekta na projektech pravoslavných klášterů, na rekonstrukcích a dostavbách. Jeho malířské nadání se projevilo i na plánech, které zhotovil a které jsou samostatnými výtvarnými díly.
Při stavbě chrámů používal zejména novorománský sloh v kombinaci s byzantskými prvky jako v případě kostela sv. Heleny a Konstantina v Bukurešti, které se později přezdívalo Paříž východu. Zde navrhl např. Národní divadlo, zničené ale za 2. světové války nebo emocnici, kterou nechal zbourat Caucescu, aby zde vystavěl palác lidu. Doposud ale stojí univerzita, kasino a původně azylový dům pro dívky, dnes vysoká škola podle jeho projektů. Byl mu svěřen rovněž návrh obou královských paláců - jednoho pro reprezentaci, druhého k obývání, v němž se dnes nachází sídlo prezidenta. Společně s Karlem Reinischem se podílel na stavbě katolické katedrály sv. Josefa, cihlové stavby v novogotickém slohu s cennými vitrážemi Jana Brothea. Tvořil i v Constantě, kde jej dodnes připomíná katedrála sv. Petra a Pavla.
O Karlu Franzi Benischovi vyšla nyní v Rumunsku publikace, která má být přeložena do češtiny. Díky ní, a televiznímu dokumentu, by se snad jeho jméno mohlo dostat do povědomí i v zemi, z níž pocházel. Poslední část nazvaná „La revedere – nashledanou!“ začíná návštěvou staré římské stanice Alba Julia a exkurzem do rumunských dějin, kdy se Alba Julia stala dvakrát hlavním městem sjednoceného Rumunska – v roce 1599 a opět v roce 1918.

Dokument se tentokrát vrací k některým jménům a zmiňuje několik dalších osobností českého (německého) původu, nejen architektů, které se podílely různým způsobem na rozvoji Rumunska. Byli to např. podnikatelé bratři Kleinové, původem ze Sobotína na Šumpersku, kteří vybudovali v šedesátých letech 19. století první transylvánskou železnici. Ti se vrátili zpět do vlasti, zatímco v Rumunsku se etablovali rodiny, z nichž pocházeli umělci jako Ignác Bednaříka, Láskar Vorel a Antonín Chládek. Eduard Honzík se vedle projektování věnoval také archeologii. Podle jeho plánů bylo postaveno několik vil v lázních Monteoru, pracoval také v Brašově, kde např. stále stojí původně katolická škola.
Definitivní rozloučení s Rumunskem proběhlo ale na několika místech naší půdě, kde zase působil rumunský architekt Petr Pavel Brank. V Jánských Lázních navrhl kolonádu, v Děčíně divadlo a v Liberci lázně, dnes skvěle zrekonstruovaný areál oblastní galerie, jehož projekt ze SIALu získal Grnd Prix Obce architektů za rok 2013.
Kdo by si chtěl osvěžit paměť nebo nestihl nějaký díl, má nyní příležitost. Od konce června opakuje Česká televize na kanálu ČT Art všech 39 částí „šumných stop“, na něž bude navazovat rumunská série.

7.8.2017 13:08:24 Helena Kozlová | rubrika - Z médií

Časopis 50 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Void  (Ponec)

Časopis 50 - sekce

HUDBA

Karel Gott a Eva Urbanová v Lucerně

Eva Urbanová a Karel Gott

Karel Gott a Eva Urbanová v Lucerně
Vánoční koncert dvou pěveckých hvězd (2000). Kamera J. Lebeda. Režie F. celý článek

další články...

OPERA/ TANEC

Pina

Pina
Strhující cesta do světa gest a emocí, do krajiny duše zobrazené tělem. Německý koprodukční film rekap celý článek

další články...