Scéna.cz 

Národní galerie v Praze - 220 let!

Dvěstědvacetiletá historie činí z Národní galerie v Praze jednu z nejstarších veřejných sbírek na světě. Letošní oslavy výročí ovšem nepřipomínají jen bohatou historii, ale soustředí se také na přítomnost a budoucnost nejrozsáhlejší umělecké sbírky v Česku. Taková je i výroční výstava Velkorysost. Umění obdarovat, která poprvé obsahově propojuje všechny galerijní budovy a sbírky. Pozvání oslavit výročí společně s Národní galerií přijala řada umělců v čele s proslulým čínským konceptualistou Aj Wej-wejem. Ten představí v Česku své dílo vůbec poprvé, navíc vernisáž jeho Zvěrokruhu ve Veletržním paláci bude zároveň první, na níž bude umělec osobně přítomen.

„Dějiny Národní galerie se začaly psát 5. února 1796 založením Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění. Její počátky byly skromné – neměla vlastní sbírky a byla odkázána na výpůjčky ze šlechtického majetku. V dalších letech následovalo jen pozvolné získávání vlastních děl – především díky velkorysým darům konkrétních osobností či institucí. Právě ty představuje výstava Velkorysost. Umění obdarovat spolu s tématy štědrosti, milosrdenství, lásky či přátelství, tedy vlastností, bez n ichž si nelze představit vznik žádné veřejné umělecké sbírky,“ říká generální ředitel Národní galerie Jiří Fajt. Výroční výstava Velkorysost v paláci Kinských představuje od 5. února do 3. července 2016 výběr nejvýznamnějších děl z galerijních sbírek. Na jednom místě tak jsou vedle sebe k vidění Filla, Kupecký, Braque, Picasso, Škréta, Grund či Toyen. Příběh Národní galerie vyprávějí jednotlivé místnosti paláce Kinských na Staroměstském náměstí, jimiž se jako had vine výstavní panel mapující klíčová díla získaná díky velkorysosti Vincence Kramáře, Josefa Thomayera , Jiřího Koláře a desítek dalších velkorysých mecenášů. Národní galerie chce tímto způsobem ukázat nezapomenutelné vzory a otevřít kvalitativně novou kapitolu spolupráce veřejné instituce se soukromými sběrateli a filantropy.

S výroční výstavou získávají nový rozměr i ostatní budovy Národní galerie. Díla vztahující se k myšlenkám výročí jsou v jednotlivých sbírkových expozicích speciálně označena a představena v novém kontextu. Stálé expozice starého, moderního, současného i asijského umění ve všech budovách NG doplňují také současné umělecké intervence. Během prohlídky tvorby Josefa Mánesa v Salmovském paláci se tak divák setká s pop-artovou ikonou Andy Warholem. Warholovy polaroidy a sešívané fotografie jsou nedávným dar em newyorské Warholovy nadace. Významný dar galerii k jejímu jubileu věnoval také americký velmistr konceptuálního umění Joseph Kosuth. Malá dvorana Veletržního paláce během jubilejní výstavy zase ožívá monumentálními sochami rakouského umělce Franze Westa. Dvojice Prinz Gholam se zaměřuje na mistrovská díla legendární francouzské sbírky, včetně obrazu Útěk Paula Gauguina. Jeho nová verze je autoportrétem umělců, kteří přebírají role a pózy Gauguinových postav. Yoshihiro Suda, Hiroshi Sugimoto a Lee Kit zastupují na výstavě současné asijské umění a s jejich díly se lze seznámit ve Šternberském paláci a paláci Kinských. Všech &scaro n;est budov pražské Národní galerie tak více jak dvěma desítkami výjimečných intervencí nabízí nečekané dialogy mezi klasickým a současným uměním.

Při příležitosti zahájení oslav zpřístupňuje Národní galerie od 5. do 7. února 2016 všechny své objekty zdarma a připravuje pro návštěvníky doprovodný program ve formě komentovaných prohlídek, přednášek či programů pro celé rodiny. Po celou dobu konání výstavy Velkorysost (5. února – 3. července 2016) bude nabízena speciální výroční vstupenka za 220 korun (a snížená za 110 korun), s níž získají návštěvníci možnost navštívit jak výstavu Velkorysost, tak stálé expozice ve všech šesti budovách Národní ga lerie. Jednorázový vstup do každé budovy bude možný kdykoli po dobu trvání výstavy. I v letošním roce pokračuje projekt Národní galerie a Komerční banky, která umožňuje vstup zdarma do stálých expozic pro děti, mládež a studenty do 26 let. Národní galerie v jubilejním roce plánuje také založení Klubu mecenášů a zavedení členského vstupného a rodinné vstupenky.

„Přesah výstavy Velkorysost do současnosti doplňují i další zahajované výstavy současného umění. Jejich dramaturgie reaguje na aktuální celospolečenská témata jakými jsou identita, multikulturní společnost a uprchlická krize. Nenabízíme řešení, chceme ale inspirovat k zamyšlení, přispět do probíhající diskuze,“ vysvětluje Jiří Fajt. Hlavní osobnosti – Aj Wej-weje a senegalského umělce El Hadji Syho – spojují nejen opoziční postoje k jejich domácím politikám, ale i to, že oba vystavují v Česku vůbec poprvé. Účast Aj Wej-weje na vernis&aac ute;ži jeho proslulého Zvěrokruhu nebyla ještě před pár měsíci zdaleka jistá. „Teprve vloni v létě mu čínské úřady vrátili po několika letech cestovní doklady a Národní galerie je díky tomu první institucí, kde Aj svých dvanáct bronzových hlav představí osobně,“ doplňuje Jiří Fajt. Zvěrokruh, který vznikl jako kopie plastik zničených francouzsko-anglickými vojsky během opiové války v roce 1860, byl poprvé vystaven v newyorském Central Parku, v Evropě ho dosud hostilo pouze Dánsko, Německo, Rusko a Španělsko.

Během pražské návštěvy, kterou Národní galerie organizuje, bude mít veřejnost možnost setkat se s Aj Wej-wejem kromě vernisáže v Národní galerii ještě dvakrát. Ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla proběhne s umělcem 5. února od 16.30 hodin na Filozofické fakultě UK kulatý stůl moderovaný Jiřím Fajtem. V sobotu 6. února v 17 hodin pak Národní galerie ve Veletržním paláci (Studio Hrdinů) uspořádá promítání filmu Aj Wej-wej: Bez omluvy, po němž bude následovat umělcova diskuse s publikem.
Poprvé se na půdě Národní galerie otevírá i výstava současného afrického umění, a to prezentací jednoho z nejvlivnějších senegalských umělců El Hadji Syho Malba – Performance – Politika. Ten jako malíř, kurátor a kulturní aktivista působí na domácí i mezinárodní scéně. Syho dílo je vystaveno v kontextu malířské tvorby i jeho dalších senegalských současníků. V korzu Veletržního paláce bude k vidění také instalace Apoteóza Jiřího Davida, která slavila veliký úspěch na loňském mezinárodním bienále výtvarn& eacute;ho umění v Benátkách. Davidovo monumentální dílo se tak dostává pod jednu střechu se svým předobrazem – Apoteózou „Slovanstvo pro lidstvo!" z cyklu Slovanská epopej Alfonse Muchy. Nezávislou scénu současného umění reprezentuje další pokračování cyklu Introducing, který představí instalaci Heleny Hladilové, Moving Image Department, věnující se tentokrát tématice času např. v díle Tomáše Svobody, a Poetry Passage s tvorbou Jiřího Thýna.