zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Kino Art tipy 17. týden

Divoká krása

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Brány noci
Ulicemi noční Paříže prochází Osud a přináší lásku, smrt i rozhřešení. Yves Montand a Pierre Brasseur ve slavném francouzském dramatu z poválečné Paříže (1946). Dále hrají: S. Reggiani, J. Vilar, N. Nattierová a další. Režie Marcel Carné (Ve francouzském znění s titulky). Marcel Carné a Jacques Prévert jsou zakladatelé francouzského poetického realismu ve třicátých letech minulého století. Brány noci bývají označovány za poslední film tohoto směru. Podnět k jejich natočení dala produkční společnost Pathé, která požádala Carného, aby připravil film pro Jeana Gabina, jenž se právě vrátil z americké emigrace.

Francouzský režisér Marcel Carné (1909–1996), hlavní představitel poetického realismu, začínal jako filmový kritik a asistent režie u Jacquese Feydera. Jako režisér dlouhometrážního hraného filmu debutoval dramatem Jenny (1936), jímž rovněž započala jeho desetiletá spolupráce s básníkem Jacquesem Prévertem. Někdejší optimismus postupně zanikl v atmosféře posledních předválečných let a v kinematografii se začali objevovat hrdinové gabinovského typu, hrdinové bez budoucnosti. Ačkoli šlo především o dělníky, díky Prévertovi mluvili básnickým jazykem. Důraz na dialogy v tomto období ukazuje existence zvláštní profese dialogisty, z nichž nejproslulejším se stal právě Prévert. Řada jeho filmových výroků zlidověla a citujeme je dodnes. Společnými vrcholnými díly trojice Carné–Prévert–Gabin a zároveň nejtypičtějšími filmy poetického realismu se stalo Nábřeží mlh (1938), příběh vojenského zběha, pokoušejícího se uniknout vlastnímu osudu, a právě Den začíná (1939). Tyto filmy se vyznačovaly svébytnou poezií, dekoracemi na rozhraní realismu a fantazie, pochmurnou poetikou šerosvitných obrazů, ostrými kontrasty dobra a zla. Carné, zřejmě divácky nejnavštěvovanější francouzský režisér v letech 1936–1946, stavějící své exteriéry ve skutečnosti ve studiu, pracující s vynikajícími herci (vedle Gabina a Morganové Michel Simon, Louis Jouvet, Jean-Louis Barrault, Arletty, Jules Berry aj.) a pohybující se na pomezí aranžované divadelnosti a prožívané melancholie měl smysl pro tragický příběh, alegorii a smutnou romanci, situovanou do zamlžených ulic a opuštěných domů na předměstí. Jako jediný z velkých režisérů zůstal Carné za II. světové války v Paříži a pokračoval za spolupráce s Prévertem ve své filmové tvorbě. V atmosféře okupované Francie bylo však třeba jejich příběhy více přiblížit fantazii, případně zdůraznit historickou látku. Přesto, když byla v roce 1942 uvedena do kin Návštěva z temnot, Francouzi si navzdory kulise 15. století našli ve filmu repliky, které potřebovali slyšet. Nedovolená láska se tady stala formou vzdoru, odvahy a nezlomnosti utlačovaného národa, na místo Ďábla byl snadno dosazen nenáviděný Hitler. Historická látka posloužila jako alegorický komentář k současnosti a zároveň nejnoblesnější možnost úniku před německou cenzurou. Tak jako před válkou se diváci dojímali Carného oblíbenými obrazy zamlžených přístavů a odplouvajících lodí, symbolizujících unikající vyhlídku šťastné budoucnosti, nyní našli odvahu ve zvěčnělém citu hlavních představitelů. V obtížných podmínkách konce války vznikal také dvoudílný film, glorifikující francouzské klasické divadlo 19. století Děti ráje. Freska, oživující postavu slavného mima Jeana-Baptista Debureaua a herečkyGarance, měla premiéru až po osvobození. Poetickým sociálním dramatem Brány noci (1946) Carného spolupráce s Prévertem skončila. Prvnímu poválečnému desetiletí ve francouzském filmu vládl styl „tradice kvality“, což znamenalo natáčení adaptací klasické literatury s důležitou rolí scenáristy, přítomností známého herce, a to v kulisách doznívajícího poetického realismu. Studiový romantismus se však v nových podmínkách neosvědčil a poslední dílo proslulé dvojice propadlo. Carného tvorba však ještě zdaleka nebyla na svém konci: z jeho pozdějších filmů zaznamenala výraznější úspěch Tereza Raquinová (1953), adaptace Zolova románu přenesená do současnosti, hudební film spojený s vánočním časem Země, odkud přicházím (1956) s Gilbertem Bécaudem v hlavní dvojroli nebo soudní drama. Vrahové pořádku (1971) s Jacquesem Brelem jako idealistickým soudcem, čelícím policejní zvůli. Největší síla ovšem zůstala v Carného městském fatalismu, dramaticky vyhrocených příbězích předválečného období.
Vysílání: 21.4., 23.10 hod., ČT art

Návrat ztraceného ráje
Vladimír Pucholt v poetickém filmu Vojtěcha Jasného o nevyzpytatelnosti osudu, domově, lásce a usmíření (1999). Dále hrají: I. Timková, A. Davidson, J. Laurych, V. Brodský, J. Brejchová, V. Galatíková, J. Sovák, O. Vetchý, E. Vášáryová a další. Kamera J. Šajmovič. Návrat ztraceného ráje je poetický film o domově, nevyzpytatelnosti osudu, lásce, toleranci a odpuštění. Tak lze charakterizovat snímek, jímž se po třiceti letech vrátil na plátna českých kin režisér Vojtěch Jasný. Tvůrce se také vrátil do moravské vsi Bystré, kde v roce 1968 natočil svůj slavný, velmi záhy však také trezorový snímek Všichni dobří rodáci, kroniku z let 1945–1958. Návrat ztraceného ráje volně navazuje na tento legendární snímek. Hlavní postavou nového příběhu je český emigrant, profesor filmové větve jedné z newyorských uměleckých škol Jan Poutník. Ani skutečnost, že žije na druhém konci světa, nezeslabila jeho vzpomínky na dětství a rodný kraj. Vojtěch Jasný tuto roli svěřil Vladimírovi Pucholtovi, hvězdě šedesátých let, který se tak rovněž po třiceti letech vrátil k herectví. Z původního hereckého obsazení Rodáků se zde objevují Vlastimil Brodský a Věra Galatíková. Novou postavu, amerického přítele Adama, ztvárnil americký herec Adam Davidson, držitel Oscara za nejlepší krátký film roku 1991. Jeho partnerku hraje mladá slovenská herečka Ingrid Timková, dále zde hrají Ondřej Vetchý, Emília Vášáryová, Jana Brejchová, Jiří Sovák a další známí herci. Premiéra v kinech se konala 27. května 1999.
Vysílání: 24.4., 22.15 hod., ČT art

Divoká krása
Bohatství nutně neznamená štěstí. Julianne Mooreová v hlavní roli snímku o patologických vztazích uvnitř milionářské rodiny, natočeného podle skutečných událostí ve francouzsko-španělsko-americké koprodukci (2007). Dále hrají: E. Redmayne, S. Dillane, H. Dancy, E. Anayová a další. Režie Tom Kalin (V původním znění s titulky). Film Divoká krása vypráví málo známý, neuvěřitelný a přece pravdivý příběh Barbary Dalyové (Julianne Mooreová) – newyorské krásky, která se provdala za jednoho z nejbohatších mužů Ameriky. Brooks Baekeland byl potomkem vynálezců bakelitu, kterýžto úžasný vynález mu umožnil nepracovat a spolu s krásnou manželkou si užívat společenských radovánek v poválečném New Yorku. Po narození syna Antonyho střídala rodina blahé živobytí v Paříži s pobytem v přímořských letoviscích, vždy ve styku s nejvěhlasnějšími umělci a osobnostmi doby – navštěvovali je Marcel Duchamp, William Styron, Greta Garbo... Jejich soukromý život však idylu nepřipomínal ani náhodou: oba manželé byli psychicky labilní a nestřídmý společenský život Brooksovy deprese a Barbařiny záchvaty vzteku jen umocňoval. Uprostřed tohoto rodinného pekla dospíval citlivý Antony. Když si během dospívání uvědomil svou homosexuální orientaci, otec jej zcela zavrhl – matka Barbara se však rozhodla jej vyléčit, nejprve s pomocí prostitutek a později i za cenu porušení všech hranic vztahu mezi matkou a synem... Příběh života, který nemohl skončit dobře, natočil americký režisér Tom Kalin. Ten se v roce 1992 debutovým snímkem Swoon zařadil mezi kmenové režiséry proudu New Queer Cinema, definovaného důrazem na LGBT tematiku. Divoká krása je jeho zatím posledním počinem. V roli mladého Antonyho zazářil charismatický britský herec Eddie Redmayne (Bídníci, Pilíře země, Teorie všeho).
Vysílání: 24.4., 00.30 hod., ČT art

Informátorka
Nejnebezpečnější bývá pravda. Kanadsko-německé drama z neklidného Balkánu (2010). Hrají: R. Weiszová, V. Redgraveová, M. Bellucciiová, D. Strathairn, N. Lie Kaas, R. Conduracheová, B. Cumberbatch a další. Režie Larysa Kondracká (Premiéra). Prvotina kanadské režisérky ukrajinského původu Larysy Kondracké, nazvaná Informátorka (2010), vzbudila po svém uvedení značnou pozornost a mj. získala šest nominací na domácí výroční cenu Genie (nejlepší film, scénář, režie, hudba a ženské herecké výkony v hlavní a vedlejší roli – Rachel Weiszová a Roxana Conduracheová). Její kvality byly oceněny i na několika menších festivalech (Brusel, Palm Springs, Seattle). Tvůrkyně se inspirovala skutečným příběhem nebraské policistky Kathryn Bolkovacové, která se na začátku devadesátých let přihlásila do služby k mírovým sborům OSN na území poválečné Bosny. Tento krutý příběh tehdejší balkánské reality líčí utrpení několika, často nezletilých dívek, jež jsou prodávány do sexuálního otroctví. Kathryn začne rozplétat osud jedné z nich, což ji dovede až k organizátorům nelegálního obchodu. Když na situaci upozorní, dostává se do problémů. S výnosným byznysem totiž souvisí činnost dalších členů mírových sborů a zejména jejich zaměstnavatele, tajemné americké privátní bezpečnostní firmy, jež všechno kryje. Režisérka rozehrává působivou atmosféru všudypřítomného mužského šovinismu a skrytých hrozeb (Kathryn je i pro řadu svých kolegů pouhým sexuálním objektem). Přesvědčivost snímku ještě znásobují herecké výkony, zejména Angličanky Rachel Weiszové v hlavní roli a potom debutující rumunské herečky Rosany Conduracheové v úloze jedné z obětí. Vedlejší postavu jednoho z Kathryniných velitelů Nicka Kaufmana ztělesnil tehdy ještě nepříliš známý Benedict Cumberbach.
Vysílání: 25.4., 22.35 hod., ČT art

Užívej si, co to jde
Na každého jednou dojde. Americká komedie (2009). Hrají: L. David, E. R. Woodová, P. Clarksonová, E. Begley Jr., M. McKean, H. Cavill a další. Scénář a režie Woody Allen (V anglickém znění s titulky). Bývalý kvantový fyzik a věčně rozježený Boris Yellnikoff je poněkud výstřední obyvatel New Yorku, který se dávno vzdal četných radostí života, aby si mohl užívat svobody a nezávislosti. Svou nekompromisní kritikou čehokoli a kohokoli rád baví své kavárenské přátele, obyčejné kolemjdoucí i diváky. Nechce se ničím svazovat, jeho životním krédem je: užívej si, co to jde. Jednoho dne ale Boris potká dívku Melody, která obrátí jeho život naruby... Hořkosladký příběh svým švihem a nadsázkou připomene ty nejlepší tituly scenáristy a režiséra Woodyho Allena, který se tentokrát před kamerou neobjeví. Pod jeho vedením však hlavní postavu ztvárnil známý třiašedesátiletý scenárista, herec a televizní bavič Larry David.
Vysílání: 26.4., 20.20 hod., ČT art

19.4.2015 09:04:23 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 13 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Milá Evičko, milý Luďku (Činoherní klub)

Články v rubrice - Z éteru

Bohumil Hrabal legendární spisovatel

Hrabalova chata
Legendární chata slavného spisovatele prochází rekonstrukcí. Středočeský kraj koupil chatu ...celý článek


Oceňovaný film Paříž, 13. obvod

Paříž, 13. obvod

Paříž, 13. obvod
Život mladých Pařížanů bojujících o své místo na slunci. Francouzský film oceněný Zlatou p ...celý článek


Literární tipy 12. týden

Příběhy rukopisů: Bídníci Victora Huga

Úsměvy Bohumila Hrabala
Jaromír Hanzlík skrze filmové ukázky připomíná osobnost a tvorbu spisovatele Bohumi ...celý článek


Výtvarné tipy 12. týden

Jaroslav Plesl (Skryté skvosty II. )

Skryté skvosty II. (3/10) - Zlatá Koruna
Herec Jaroslav Plesl prozradí, co se návštěvník obyčejně nedozví a ...celý článek


Výtvarné tipy 13. týden

Za zvukem valašského dřeva

Velechrám v Ulmu – nejvyšší kostel světa
Staleté osudy a současný život výjimečné gotické stavby. Něm ...celý článek


Leni Riefenstahlová – konec mýtu

Leni Riefenstahlová

Leni Riefenstahlová – konec mýtu
Nejkontroverznější filmařka všech dob dala svůj velký talent k dispo ...celý článek


Velikáni filmu... Franco Zeffirelli

Ch. Gainsbourgová (Jana Eyrová)

Jana Eyrová
Chtěli z ní vychovat poslušnou ovci. Vyrostla v sebevědomou mladou ženu. Britský koprodukční fi ...celý článek


Filmové tipy 13. týden

Poslední závod

Poslední závod
Krkonoše, 1913. Schyluje se k lyžařskému závodu na 50 kilometrů, v němž se Češi poprvé utkaj ...celý článek


Filmové tipy 12. týden

Andělské oči

Teroristka
Iva Janžurová v titulní roli černé komedie o tom, že westernoví hrdinové ještě nevymřeli. Koprod ...celý článek


Filmový portrét Anny Kareninové

Anna Kareninová (Je nalezena tím, koho hledá)

Je nalezena tím, koho hledá
Filmový portrét ceněné české překladatelky Anny Kareninové, která zítra slaví s ...celý článek



Časopis 13 - sekce

DIVADLO

Studio Hrdinů uvádí novinku Jedlík perel

Jedlík perel - Petr Jeništa (Ilustrace: Vojtěch Mašek)

Pražská divadelní scéna Studio Hrdinů uvádí novinku inscenaci Jedlík perel autora a filmového režiséra Vojtěch celý článek

další články...