Scéna.cz 

Země a její pán

Slezské zemské muzeum uzavírá svůj jubilejní rok výstavou s názvem ZEMĚ A JEJÍ PÁN. Výstava zaměřuje zejména na fenomén správy Slezska od středověku až do roku 1918 a je návštěvnicky mimořádně atraktivní, protože ukazuje, jaký odkaz tu zanechaly nejen významné panovnické rody, ale i aristokracie, církevní představitelé a také reprezentanti měst a venkova.
Hranice Rakouského Slezska se mírně odlišovaly od současného českého Slezska. Jeho součástí byla i dnešní polská část Těšínska a naopak v něm chybělo Hlučínsko. Od středověku do roku 1918 se tu u moci vystřídaly významné evropské dynastie: Piastovci, Přemyslovci, Lucemburkové, Jagellonci, Habsburkové, Hohenzollernové a Lichtenštejnové.

Na výstavě jsou k vidění i dva unikáty – prvním je rituálně zlomený meč posledního Přemyslovce, ratibořského knížete Valentina Hrbatého, zesnulého v roce 1521. „Z hodin dějepisu si asi většina z nás pamatuje, že Přemyslovci vymřeli po meči roku 1306. Pravda je ale složitější,“ vysvětluje koordinátor výstavy Ondřej Haničák ze Slezského zemského muzea. „Vraždou Václava III. v Olomouci vymřela královská dynastie. Ale nemanželský syn Přemysla Otakara II. Mikuláš zvaný Opavský (podle provincie, kterou dostal do správy) založil vedlejší linii rodu. Ta pak vládla v regionu v průběhu následujíc&iac ute;ch dvou staletí.“ V současnosti na tyto panovníky kromě listin, pečetí a numismatického materiálu upomínají také další památky – z jejich popudu například byla na opavském předměstí vystavěna reprezentativní kaple sv. Kříže, dnes obecně známá pod označením Švédská.

Posledním suverénním panovníkem v mužské přemyslovské linii byl vévoda ratibořského knížectví Valentin Hrbatý, který zemřel bez potomků v roce 1521. Při ukládání jeho ostatků do rodové hrobky v klášterním kostele sv. Ducha ratibořských dominikánek byl na jeho rakev položen rituálně přelomený meč – jako symbol vyhasnutí vládnoucí dynastie v mužské linii. Meč byl znovu vyzdvižen teprve během archeologického průzkumu pohřebiště v roce 1996 a dnes patří ke sbírkovým klenotům muzea v polské Ratiboři, které jej do Opavy zapůjčilo.
Další jedinečný exponát, tentokrát ze sbírek Národního muzea, zamíří do Historické výstavní budovy v lednu, a to pouze na jeden týden. Jde o skutečnou raritu – dukát opavského vévody Přemka I. ze druhé čtvrtiny 15. století, který existuje pouze v jediném známém exempláři. Patrně už v době ražby nebyla mince užívána jako běžné platidlo, ale měla manifestovat prestiž svého vydavatele. Poprvé byl dukát Přemka Opavského zaznamenán v německých aukčních katalozích ve třicátých letech 19. století. Národnímu muzeu jej v roce 1932 darovala Numismatická společnost Československ& aacute;, která předmět téhož roku zakoupila v dražbě. Do Opavy, tedy místa rezidence jejího vydavatele, pak byla mince zapůjčována jen zcela výjimečně, například k oslavám muzejních jubileí.
Výstava Země a její pán je mimořádná svým nadregionálním přesahem – na 260 exponátů pochází nejen ze sbírek Slezského zemského muzea, ale také z mnoha dalších domácích i zahraničních institucí. Návštěvníci uvidí například portréty významných panovníků, mimo jiné Marie Terezie a Josefa II., knížat z Lichtenštejna (Karla I. a Karla Eusebia), vratislavského biskupa Filipa Gottharda Schaffgotsche, olomouckého biskupa Ferdinanda Julia Troyera, místodržitele řádu německých rytířů Jiřího Viléma z Elkershausenu, představitelů významných šlechtických rodů a mnoha dalš&ia cute;ch. Pozornost si zaslouží celá řada jiných pamětihodných předmětů, jako například prapor knížete Adama Václava Těšínského z roku 1605, středověká dlaždice s erbem knížete Přemysla II. pocházející z těšínského zámku nebo epitaf Václava Vlčka z roku 1681. Do Historické výstavní budovy se také na celou dobu výstavy vrátil Opavany velmi oblíbený obraz – portrét rakouské císařovny Alžběty Bavorské, přezdívané Sissi. Pochází z roku 1857 z dílny významného portrétisty vídeňského dvora Josefa Neugebauera.
Na výstavě Země a její pán jsou také prezentovány dosavadní výsledky průzkumu, který od léta probíhá v podzemí kostela sv. Ducha v Opavě, na němž se podílí celá řada subjektů. Kostel byl od roku 1365 pohřebním místem opavských Přemyslovců a jedním z cílů výzkumu je zodpovědět otázku, zda a v jakém stavu se toto pohřebiště dochovalo. Zatím byla zdokumentována krypta v severní boční kapli, ve které se nacházejí pohřby uložené v bohatě zdobených barokních rakvích. Půdním radarem a průzkumnými vrty s mikrokamerou byla dále objevena dosud neznámá barokní krypta v p resbytáři a identifikovány byly i další podzemní prostory. Je zřejmé, že kromě dosud neznámých barokních krypt se v kostele sv. Ducha dochovaly také starší pohřební komory; jejich možnou souvislost s pohřebištěm opavských vévodů prověří archeologické sondy. Ty mohou rovněž přinést nové poznatky ke stavebnímu vývoji kostela. Aktuální výsledky průzkumu budou průběžně exkluzivně zveřejňovány na výstavě Země a její pán.
Pro návštěvníky výstavy připravilo Slezské zemské muzeum také poutavý katalog s popisem vystavených předmětů z pera slezských historiků, bohatý doprovodný program a sérii přednášek.

Výstava Slezského zemského muzea v Opavě pod názvem "Země a její pán" probíhá v jeho opavské Historické výstavní budově do 23. března příštího roku.