Scéna.cz 

Noc kostelů: Posvátná místa

Posvátnou krajinu v Eseji o místech svatých popisuje Václav Cílek jako krajinu, "která v nás vzbuzuje určité pocity a myšlenky, jež vedou k nějakému hlubšímu usebrání, porozumění, přemýšlení o duchovních věcech. Tyto pocity jsou do značné míry jedinečné a neopakovatelné a dají se prožít jen na určitém místě, k němuž je třeba putovat".

Posvátnost krajiny mohly kdysi vyznačovat přírodní útvary - skaliska, jeskyně, háje a staré stromy, jezírka, prameny, kameny, možná i různé kamenné konstrukce, mohyly i leccos jiného pro ná sobtížně představitelného.

Některá místa je možné navštívit v rámci Noci kostelů – 23. května 2014. Více zde.

Křesťanství postupně mnohá z těchto míst přeznačilo kříži, sochami světců, křížovými cestami, kapličkami či kostely, které dodnes tvoří typickou tvář české krajiny. K prastarým a dávno uctívaným bodům přibyly v průběhu doby četné nové - tam, kde se odehrál nějaký zázrak a zjevení, tam, kde žil nebo byl pohřben nějaký světec a zahušťují tak posvátnou ochrannou síť nad českou a moravskou zemí.

Tradice poutí k duchovním centrům přerušená husitskými válkami a reformací byla obnovena a posílena v barokní době s novou vlnou katolicizmu, kdy některá místa přitahovala nespočetné davy poutníků a nabyla celozemského významu. Vedle toho ale i každý region, město, městečko i vesnice měly a nyní opět mají své domácí "sakrálno".

V Čechách k takovým prvořadým místům, když opomeneme Prahu, zajisté patří Stará Boleslav jako dějiště mučednické smrti svatého Václava v roce 935 a naleziště a sídlo Palladia země české v barokním chrámu Nanebevzetí Panny Marie - ochranné sochy Panny Marie - gotického měděného reliéfu - která v legendě o svém původu navazuje historii Přemyslovců na působení svatého Metoděje. Na Moravě se podobné úcty dostává Velehradu, spojovanému s pobytem sv. Cyrila a Metoděje, i když soudobé bádání ukazuje, že původním velkomoravským Veligradem bylo o několik kilometrů vzdálené Staré Město a Uherské Hradiště. Přímo na místě Velehradu byl ve 13. století založen markrabětem Vladislavem Jindřichem první cisterciácký klášter na Moravě. Dnes je centrem ohromného klášterního areálu bazilika Nanebevzetí Panny Marie, které v roce 1985 udělil papež Jan Pavel II. Zlatou růži.

Bývalé sídliště z doby bronzové a později keltské oppidum, jehož valy jsou dodnes dobře viditelné, se proměnilo v druhé nejnavštěvovanější poutní místo na Moravě s poutním chrámem Panny Marie na sv. Hostýně. Je spojeno se zázračnou záchranou obyvatel ukrytých na jeho vrcholu před útoky Tatarů zásahem Panny Marie.

Trojici moravských národních svatyň uzavírá Svatý Kopeček u Olomouce s chrámem Navštívení panny Marie v areálu premonstrátského kláštera, tyčícím se nad hanáckou rovinou. Byl vybudován ve druhé pol. 17. století architektem italským architektem Tencallou a také zde na začátku stojí zjevení Panny Marie a zázračné uzdravení.

V Čechách je stejně důležitá jako Stará Boleslav Svatá Hora u Příbrami s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, jejíž největší rozmach spadá také do doby baroka. Obrázek Panny Marie namalovaný podle sošky vyrobené snad rukou samotného arcibiskupa Arnošta z Pardubic se nacházel ještě donedávna v mnohých českých domácnostech.

Čechy nedisponují tak vyhlášeným trojúhelníkem jako na Moravě ale počet jiných známých míst není vůbec malý.

Ke hrobům svatých putují Čechové např. do Jablonného v Podještědí, kde je v chrámu svatého Vavřince pohřbena svatá Zdislava, svatořečená v roce 1995, ale také třeba do Svatého Jana pod Skalou nedaleko Berouna v krásné krajině Českého krasu za svatým Ivanem, i když o jeho zdejší existenci jsou vyslovovány pochyby, za svatou Ludmilou zavražděnou na Tetíně, jejíž tělo nechal přenést do baziliky svatého Jiří na Pražském hradě svatý Václav nebo do Sázavy, založené svatým Prokopem, přestože jeho hrob byl přenesen v rudolfinské době do kostela Všech svatých na Pražském hradě.

Svatý Jiří byl a opět je uctíván na hoře Řípu s kostelíkem vystavěným ve dvanáctém století knížetem Soběslavem a svědkem našich nejstarších dějin a nesčíslných poutí je i rotunda svatého Petra a Pavla na Budči, možná nejstarší dosud stojící chrámová stavba v Čechách z počátku 10. století založená již Spytihněvem I.

Z bohaté úrody barokní zbožnosti pocházejí lorety - napodobeniny Svaté chýše z italského Loreta, z nichž mimo té pražské patří k nejoriginálnějším loreta v Římově. Křížová cesta zde byla vystavěna v letech 1648 až 1650 podle návrhu P. Alexe, který v Jeruzalémě přesně změřil vzdálenost jednotlivých zastavení. Ze severních Čech se proslavila v barokní době Hejnice, ačkoliv její kořeny jsou již starší nebo Malé Svatoňovice v Podkrkonoší s u nás neobvyklým zasvěcením chrámu Sedmi radostem Panny Marie. Zdejší zázračný pramen podnítil založení malých lázní, kde působil otec bratří Čapků a kde se narodil spisovatel Karel Čapek. Ne tak významná z hlediska náboženských poutí je Zelená Hora u Ždáru nad Sázavou s perlou barokní architektury hřbitovním chrámem svatého Jana Nepomuckého od Santiniho, který je jednou z našich památek na seznamu Unesco.

Z novějších poutních míst je svázána s Pannou Marií v 19. století např. Rokole nedaleko Náchoda nebo Filipov u Rumburka.

Ve výčtu lze pokračovat dále a dále a byl by značně dlouhý. V Čechách a na Moravě jdou do stovek. S tím jak se obnovuje jev poutnictví nabývají na důležitosti i poutní cesty, které kdysi protkávaly krajinu a které se nyní začínají opět obnovovat. Po některých se již ubírají poutníci, aby na svatých místech občerstvili své duše a při svém návratu probudili spící posvátné srdce krajiny.