Scéna.cz 

Nový mariánský obraz: Panna Maria Lidická

V sobotu 1. února 2014 na svátek Uvedení Páně do chrámu pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP představil při setkání s řeholníky a zasvěcenými osobami ve svatovítské katedrále nový mariánský obraz: PANNU MARII LIDICKOU. Dílo Zdirada Čecha bylo inspirováno hrdinstvím lidického faráře Josefa Štemberky.

„Přemýšlel jsem léta, jak připomenout hrdinství otce Josefa Štemberky,“ říká autor obrazu Zdirad Čech, „ a jednou se objevila otázka, proč vlastně není k jeho poctě mariánský obraz, podobně jako existuje například Panna Maria Katyňská. A pak jsem to najednou měl v hlavě naráz hotové: Panna Maria z Paládia bez Dítěte Ježíše. Nakreslil jsem si to, jen tak na kousek papíru, a úplně mě to vyděsilo, připadalo mi to příliš silné.“ Obraz Panny Marie s prázdným rouchem v rukách byl představen kardinálu Dukovi, kterého spojení Panny Marie jako matky církve, ale současně matky lidických dětí velmi zaujalo. Při setkání v katedrále na svátek Uvedení Páně do chrámu, v den 145. výročí narození Josefa Štemberky a současně 95. výročí jeho nastoupení do Lidic prohlásil dílo za nový český mariánský obraz s titulem „Panna Maria Lidická“.

S lidickou tragédií je úzce spojeno jméno místního faráře P. Josefa Štemberky. Existuje svědectví, že když krátce před zásahem gestapa odjel do Buštěhradu odevzdat matriky sousednímu knězi, doslechl se, že se cosi proti Lidicím chystá a byl vyzván, aby se již nevracel. Přesto se rozhodl vrátit se mezi své farníky. Neexistuje jediný svědek, který by dovolil nahlédnout na poslední hodiny prožité ve stodole Horákova statku, kde byl s ostatními lidickými muži P. Josef Štemberka zavřený. Je ovšem velmi pravděpodobné, že v této beznadějné chvíli dodával svým farníkům sílu, odvahu i víru. Na své faře schovával manžele, jejichž dcera žije a vydala o tom svědectví. Byl mu prý gestapem nabízen volný odchod z obce, ale kněz, žijící třiatřicet let v Lidicích, nabídku nepřijal. Ke zdi Horákova statku se třiasedmdesátiletý bělovlasý pastýř postavil jako jeden z posledních.

Zdirad Čech se narodil se roku 1949 v Sokolově, v Kladně žije od pěti let. Studoval na Střední odborné škole výtvarné v Praze.
Již v dětství ho zajímala historie, erby a obdivoval středověké umění. Od roku 1968 začal veřejně publikovat své heraldické kresby v oborových ročenkách a časopisech a posléze byl přijat do anglické Společnosti pro heraldické umění. Jako své hlavní grafické techniky si vybral linoryt a linořez, jimž se intenzivně věnuje od roku 1976. Za své celoživotní téma považuje duchovní oblast křesťanství. Vyrýpal a vyryl do lina příležitostné grafiky pro kněze a preláty, které před lety sám doma i tiskl, aby obešel dohled církevních tajemníků. Zároveň pracoval na vlastních menších i větších deskotiskových knížkách. K nim se po dlouhé přestávce opět vrací. Od roku 1991 ilustroval Zdirad Čech několik knih o světcích nebo militariích (Encyklopedie zbraní a zbroje s více než šesti sty kresbami). Deset let kreslil františkánské světce a psal jejich životopisy, napsal a ilustroval knížku o pražských mučednících (kresby z ní se dostaly až do latinského beatifikačního spisu), léta kreslí světce pro různé noviny a časopisy. Přes třináct let kreslí a vydává (spolu s Maticí cyrilometodějskou v Olomouci) ilustrace k nedělním čtením ke Mši svaté, těch už je více než tři sta a dále řadu obrázků svatých, kterých už je v této sérii přes pět set. Po ukončení své návštěvy v roce 2009 si papež Benedikt XVI. odvezl z Prahy knihu o papežských znacích. Jejím autorem je Zdirad Čech, který knihu nejen napsal, ale také doplnil osmnácti sty originálními ilustracemi. Dále navrhl znaky pro desítky far mnoha prelátů a církevních institucí (například pro trapistický klášter v Novém Dvoře). Zdirad Čech maluje heraldické obrazy, které jsou k vidění na zámcích v Brandýse (tam visí i jeho asi největší heraldický závěsný obraz v České republice, věnovaný památce blahoslaveného císaře Karla), v Jemništi nebo v paláci pražského arcibiskupa. Zároveň dostal příležitost malovat pro kostely a tak jeho práce najdeme nejen v místě bydliště Kladně-Rozdělově nebo nejblíže Zbraslavi v maltézském kostele u Panny Marie pod řetězem v Praze, ale také na Moravě v Bisku.