Scéna.cz 

Literární tipy 22. týden

Evropa dnes Bratři Grimmové
Odkaz slavných pohádkářů (Premiéra). Sběratelé klasických lidových německých pohádek a příběhů publikovali 239 pohádek, které známe většinou dodnes. Známější z obou bratrů, Jacob (1785–1863), byl jedním z největších německých jazykovědců. Mladší Wilhelm (1786–1859) se zapsal do dějin hlavně jako sběratel v terénu. Pohádky Jeníček a Mařenka, Popelka, Sněhurka či Šípková Růženka se staly proslulými po celém světě, jsou půvabné svým kouzlem i morálním patosem boje dobra se zlem. A dodnes jsou inspirací pro literáty, ale také filmaře, animátory a další.
Vysílání: 29.5., 15.30 hod., ČT2; Opakování: 31.5., ČT2., 04.6., ČT2.

Třistatřicettři
Literární revue, v níž vás moderátoři Jan Lukeš a Jan Schmid provedou světem knih. Rozhovory s originálními autory, zajímavými nakladateli i čtenáři (Premiéra).
Knihou roku v soutěži Magnesia Litera se stal román Rybí krev Jiřího Hájíčka, Literu za knihu pro děti a mládež získal brněnský výtvarný a literární autodidakt Pavel Čech, Literu za objev roku čtyřiadvacetiletý student scenáristiky Jiří Žváček. Všichni tři budou v tomto dílu revue hosty moderátorů Jana Lukeše a Jana Schmida, a spolu s nimi i publicistka Krystyna Wanatowiczová se svou impozantní novinkou, životopisem českého filmového magnáta Miloše Havla. Ten je spojen především s pražskou Lucernou, přírodní rámec revue vytvoří však tentokrát pražská čtvrť Troja, dokumentující knižně svůj rozvoj mimo jiné prostřednictvím titulů vydávaných Nadací Quido Schwanka.
Vysílání: 29.5., 23.00 hod., ČT2; Opakování: 01.6., ČT2., 04.6., ČT2.

Krásný ztráty
"60" Spisovatelka Petra Hůlová a literární kritik a publicista Antonín Jaroslav Liehm v baru u Michala Prokopa. Režie Jan Lacina (Premiéra).
V době, již sám dodnes označuje za jeden z vrcholů našich novodobých dějin, býval Antonín Jaroslav Liehm šéfredaktorem Literárek, které tehdy představovaly stěžejní intelektuální platformu. Začínal jako filmový a literární kritik, s E. F. Burianem zakládal týdeník Kulturní revue, později pracoval v ČTK, ale i na na Ministerstvu zahraničních věcí. Přelomová léta 1968–1969 ho zastihla v Paříži a on se tam rozhodl zůstat. V exilu pak vydával časopis Lettre International, přednášel na různých univerzitách. Nedávno, téměř v devadesáti letech, se rozhodl vrátit se domů. Patří k nejvýznamnějším postavám české kultury a žurnalistiky 60. let.
Petra Hůlová naopak reprezentuje generaci, která už prakticky není zatížena myšlenkovým dědictvím totalitního systému. Dospívala v devadesátých letech, charakterizovaných rodící se demokracií, kdy hlavou státu byl světoznámý dramatik a spisovatel. Vystudovala kulturologii a mongolistiku na filosofické fakultě v Praze a hned první knížka, Paměť mojí babičce, která se odehrává právě v Mongolsku, jí přinesla cenu Magnesia Litera. V následujících deseti letech vydala dalších šest knih, porodila dvě děti a etablovala se jako respektovaná česká spisovatelka.
Vysílání: 30.5., 23.05 hod., ČT2; Opakování: 03.6., ČT2.