Scéna.cz 

Život svatého Václava jako komiks

Na společné výstavě Národní knihovny v Klementinu a rakouského vydavatelství faksimilií Adeva SVATÝ VÁCLAV VE STŘEDOVĚKÉM KOMIKSU ožívá prostřednictvím zobrazení ze středověkých výtvarných epických cyklů legenda o životě našeho národního patrona. Iluminace ve faksimilích a uměleckých kopiích mohou svým propojením obrazu a textu připomínat současný komiks.

Stěžejním exponátem je nové faksimile rukopisu Život svatého Václava zhotovené nakladatelstvím Adeva (Akademische Druck und Verlagsanstalt). Původní rukopis daroval roku 1585 Matyáš (Matěj) Hutský od Křivoklátu, mistr umění malířského v Praze, svému mecenáši a příznivci arcivévodovi a pražskému místodržícímu Ferdinandovi II. Tyrolskému. Ferdinandův znak vyvedený v nádherných barvách také vévodí úvodnímu foliu. Na něj navazuje Hutského dvoustránková dedikace adresovaná jeho mecenáši. Příjemce uložil rukopis do své knihovny na zámku Ambras v Innsbrucku. V roce 1806 se kodex dostal do Uměleckohistorického muzea ve Vídni, roku 1936 byl pak přijat do fondu Rakouské národní knihovny. Tento malý kodex o 66 stranách (33 pergamenových listů, na kterých je 24 jednotlivých obrazů) doplňují na výstavě zvětšeniny jeho iluminací a tematicky spřízněná faksimilia či umělecké kopie z fondů Národní knihovny ČR i další faksimilia z produkce vydavatelství Adeva.

Expozice dále představuje prostřednictvím faksimilií a uměleckých kopií, doplněných zvětšeninami iluminací zásadní díla z období 8. - 12. století propojená osobou svatého Václava.

Svatý Václav byl příslušníkem třetí generace historicky známých přemyslovských knížat, první dynastie na českém panovnickém trůnu. Nedlouho poté, co byl svým bratrem Boleslavem zavražděn, začal být uctíván jako světec. Jeho politika byla totiž vykládána jako podpora a prosazování křesťanství, tudíž byl jeho násilný skon považován za mučednickou smrt. Po celé starší období od slohu románského až po baroko byla postava sv. Václav a předmětem slovesného a výtvarného umění. Díla středověké orální tvorby sice kromě nečetných stop v rukopisech zcela zanikla, dochováno je však více než sto padesát svatováclavských památek, literárních legend a jejich odvozenin. Vedle toho se zachovaly také deskové obrazy, nástěnné malby a knižní iluminace se svatováclavskou tematikou. Mezi nimi jsou pozoruhodné zejména středověké a renesanční svatováclavské výtvarné epické cykly, které lze v jistém smyslu považovat za předchůdce moderního žánru komiksu.

Na výstavě je k vidění také Józuúv svitek, jedinečná ukázka byzantského dvorského umění ve formě svitku z 10. století, dále bohatě zdobený Život Kiliána a Markéty zhotovený pravděpodobně na objednávku ottonského císařského dvora kolem roku 975, listina Ostarrichi Urkunde z roku 996, Lekcionář ze Sankt Peterburgu či z Trapezuntu nazývaný rovněž "zlatý lekcionář" datovaný do 2. poloviny 10. století, nejmenší kniha žalmů na světě Žaltář svatého Ruperta obsahující 150 žalmů krále Davida a dvě miniatury (kolem roku 870), příklad ottonského knižního umění Perikopy z Reichenau (začátek 11. století), 166 fantastických miniatur z karolinské školy Utrechtský žaltář, nebo vrcholné dílo pozdního období Reichenauské školy Eusebiova Harmonie evangelií. Za povšimnutí stojí rovněž faksimile jedné z nejstarších biblí světa (okolo r. 989.) zvané Ečmiadzin kodex, jejíž originál se nachází v Jerevanu.

Národní knihovna ČR zpřístupnila v rámci výstavy vedle umělecké kopie a faksimile Velislavovy bible, nejobsáhlejšího středověkého obrazového rukopisu ve střední Evropě i dvě umělecké kopie bohatě iluminovaného Pařížského zlomku Dalimilovy kroniky, či faksimile krumlovského obrazového kodexu Liber depictus.

Výstava "Svatý Václav ve středověkém komiksu", která je nainstalována ve Výstavní chodbě v přízemí Národní knihovny v Klementinu, potrvá do 13. dubna 2013.