Scéna.cz 

Zemřela Spisovatelka Jindřiška Smetanová

(26. října 1923 - 24. prosince 2012)
Spisovatelku, scenáristku a novinářku Jindřišku Smetanovou, která zemřela ve věku 89 let, čtenáři znali nejen jako bystrou autorku fejetonů a krátkých povídek, také jako kultivovanou a vtipnou vypravěčku příběhů všedních dní. Psát začala na sklonku 50.let, a její tvorba byla spojena s programem skupiny Květen. V době totality nesměla pod vlastním jménem publikovat, nicméně i v této době byla literárně činná a věnovala se také překladu.

Jindřiška Macháčková se narodila v Rosicích u Brna, odkud se v roce 1928 přestěhovala s rodiči do Prahy. Po maturitě (1942) se stala úřednicí Archeologického ústavu, poté Zeměměřičského ústavu a od roku 1945 pracovala v knihovnických odděleních, nejprve na Ministerstvu školství a osvěty a v letech 1947–1948 na Ministerstvu informací. Po sňatku s architektem ( někdejším členem Devětsilu) Pavlem Smetanou byla v domácnosti a věnovala se péči o děti. V 60.letech pracovala jako scenáristka v Čs. státním filmu a poté jako dramaturgyně v Československé televizi. V roce 1969 získala roční tvůrčí stipendium Čs.spisovatele, ale po jeho skončení jí už nebylo umožněno vrátit se k tvůrčí práci. Až do roku 1977, kdy odešla do důchodu, pracovala v nejrůznějších povoláních (zahradnická dělnice, šatnářka a reklamní textařka v Merkuru a Rapidu apod).
Od roku 1957 publikovala své povídky a fejetony v různých časopisech a novinách (např. Literární noviny, Vlasta, Květen. Plamen, Host do domu). Po roce 1970 sice oficiálně nesměla publikovat, nicméně její práce (původní i překlady) byly pod různými pseudonymy tištěny např. v Domově, Ženě a módě a Gramorevui. Více možností pak měla po roce 1989, kdy se její příspěvky, již pod vlastním jménem začaly objevovat v Nových knihách, Zápisníku, Čs. televizi, Naší rodině, Mladém světě, Lidových novinách, Tvaru a mnohých dalších periodikách.
Kromě těchto drobných útvarů napsala i několik knih, především povídkových sbírek. Již svou prvotinou Koncert pod platanem se přihlásila k estetickému programu autorů Května, a většinou se tematicky zaměřovala na příběhy ze současnosti. Mezi její další díla patřil román Někdo přijde a nenechá mě zemřít, novela Růžové šaty ve vojenské torně, Ustláno na růžích a pod nebesy, Domovní důvěrnosti či knížka pro děti Pohádky z Kampy. Fejetonistickou tvorbou přispěla do sborníků Sedmilháři a Pozor, vyletí ptáček. Pro vydání beletristicky upravila vzpomínky svého strýce Antonína Schenka, který působil jako osobní sekretář T.G.Masaryka, pod názvem T. G. M.: „Proč se neřekne pravda?“.
V 60.letech se jako scenáristka podílela na filmech Kruh, Neschovávejte se, když prší a televizních příbězích Trezor či Konec velké epochy. Nejvýrazněji vstoupila do povědomí svým podílem na nejprve rozhlasovém, a poté televizním pořadu Sedmilháři na konci 60. let..