Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 30. týden

Trnka z Čech (7/10)
Jiří Trnka se účastnil řady souborných a tematických výstav, od roku 1940 samostatně vystavoval v Praze (1940, 1943, 1945, 1962, 1968, 1992), v Brně (1943), Novém Městě na Moravě (1970), Litoměřicích (1976) aj.; v zahraničí mj. v Jižní Americe (Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay, vše 1957), v Západním Berlíně (1957) a Spolkové republice Německo (1966), v Paříži (1959, 1968) a Švýcarsku (1966). Výrazně se podílel rovněž na československé expozici na mezinárodní výstavě Expo 58 v Bruselu (1958) a na výstavě Československo 1960 v Praze a v Moskvě (obojí 1960); 1967 přispěl vlastními projekty do expozic československého pavilonu a mezinárodního uměleckého pavilonu na Expo 67 v Montrealu (spolu s Jiřím Trnkou ml.). Vysílání: 25.7., 13.00 hod., ČT2; Opakování: 27.7., ČT2.

Ingres
Sám sebe považoval především za malíře historických výjevů, za jeho nejvýznamnější odkaz však dnes jsou považovány především portréty. Jeho schopnost sloučit dva protipóly, tradicionalismus a novátorství, dávala a dává francouzskému malířství neustálé podněty. Jean A. D. Ingres (1780–1867) jako ctitel Raffaelův a vyznavač ideální krásy v umění, ale i jako dokonalý pozorovatel skutečnosti povýšil kresbu na prvořadý prostředek k uměleckému uchopení světa. Kresba se stala kostrou v jeho díle, a ačkoli byl i výborný kolorista, o barvě rád mluvil jako o zanedbatelné ozdobě, a jako učitel tedy vštěpoval žákům především kresbu. Patřil ke generaci, jejíž tvůrčí rozpětí i životní ambice se pohybovaly v širokém rozpětí mezi klasicismem a romantismem. Se svým učitelem Jacquesem-Louisem Davidem sdílel obdiv k antice a snahu o racionální řád a harmonii ale vzory pro svou tvorbu hledal - v souladu s tehdy novým cítěním v přírodě. Většinou maloval portréty, historická a mytologická témata. Portrétoval mnoho svých vynikajících současníků, jako Cherubiniho, Paganiniho, Gounoda, Napoleona I. či Liszta a v charakteristických typech zobrazil tehdejší francouzskou společnost. Vysílání: 26.7., 15.35 hod., ČT2; Opakování: 26.7., ČT2.

Trnka z Čech (8/10)
Jiří Trnka kresbami a ilustracemi přispíval od roku 1929 do časopisů Večer, Pestrý týden, A–Zet, Mladý hlasatel, Ahoj, Eva, Kvítek z čertovy zahrady. Jako výtvarník, režisér a scenárista vytvořil řadu animovaných filmů. Pracoval technikou filmu kresleného (Zasadil dědek řepu, 1945; Zvířátka a Petrovští, 1946, scénář spolu s Eduardem Hofmanem a Stanislavem Látalem, výtvarná část s Eduardem Hofmanem; Pérák a SS, 1946, sc. s Jiřím Brdečkou; Dárek, sc. s Jiřím Brdečkou; O zlaté rybce, 1950, podle A. S. Puškina; Jak stařeček měnil, až vyměnil, 1953; Proč UNESCO?, 1959, scénář s Jiřím Brdečkou a Adolfem Hoffmeisterem), papírkového (Veselý cirkus, 1951, výtvarná část s Františkem Tichým, Kamilem Lhotákem a Zdeňkem Seydlem; Dva mrazíci, 1954), maňáskového (Kuťásek a Kutilka, jak ráno vstávali, 1955, sc. s Jiřím Pehrem) a loutkového (Čertův mlýn, 1949, podle Jiřího Horáka; Árie prérie, 1949, sc. s Jiřím Brdečkou; Román s basou, 1949, podle A. P. Čechova; Cirkus Hurvínek, 1955, sc. s Vratislavem Blažkem; Vášeň, 1961; Kybernetická babička, 1962, námět Ivan Klíma, Maxplatte, reklama, 1963; Archanděl Gabriel a paní Husa, 1963, podle Giovanni Boccaccia; Ruka, 1964). Vysílání: 27.7., 13.10 hod., ČT2; Opakování: 27.7., ČT2.