Scéna.cz 

80. výročí posvěcení chrámu Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech

Při příležitosti oslav 80. výročí posvěcení této mimořádné Plečnikovy stavby připravuje Římskokatolická farnost u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně ve spolupráci s městskou částí Praha 3 bohatý duchovní i kulturní program.

Již ve čtvrtek 3. května 2012 bude zahájena výstava Jaroslava Šerých v suterénu kostela, v neděli 6. května v 16 hodin pak provede PhDr. Helena Čižinská komentovanou prohlídku kostela a 8. května povede od 14 hod. karmelitán P. Vojtěch Kodet rekolekci. Slavnostní bohoslužbě v den výročí posvěcení kostela dne 8. května bude od 18 hodin předsedat kardinál Miloslav Vlk.

V souvislosti s výročím budou v kostele uspořádány dva koncerty, v neděli 13. května v 16 hodin to bude koncert smyčcového kvarteta Norbert členů České filharmonie (na programu skladby Beethovena, Suka a Dvořáka) a v úterý 15.5. v 19.30 varhanní a klavírní koncert slovinského klavíristy Dalibora Miklavčiče. Rovněž v úterý 15. května v 16 hodin přednese přednášku o Plečnikově sakrální architektuře bývalý slovinský velvyslanec v České republice a velký znalec Plečnikova díla Damjan Prelovšek.

Součástí oslav je také unikátní projekt Noc žalmů. Předčítání všech 150 starozákonních žalmů začne v pátek 18. května v půl osmé večer a skončí v sobotu v ranních hodinách (kolem půl třetí). Oslavy zakončí slavnostní mše s udílením svátosti biřmování, které bude v neděli 20. května v 9 hod. předsedat biskup Václav Malý.

Z dějin kostela
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně je dílem slovinského architekta Josipa Plečnika. Plečnik navrhl postupně několik projektů, z nichž některé počítaly s umístěním stavby mimo náměstí, jiné byly nepřijatelné pro vysoké náklady. Ani za jeden návrh Plečnik nepřijal peněžitou odměnu, všechny byly míněny jako dar farnosti.
Současná podoba kostela pochází z roku 1928, kdy byl také posvěcen základní kámen - 28.10. 1928 k 10. výročí vyhlášení Československa. Hrubá stavba byla za Plečnikova dozoru dokončena v roce 1930, během následujícího roku stavbu navštívil nový pražský arcibiskup Karel Kašpar a prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Oba byli velmi spokojeni.

Kostel byl posvěcen arcibiskupem Kašparem 8.5. 1932 a stal se tak po sv. Ludmile druhým katolickým chrámem v Praze na Vinohradech.
Plečnikův kostel je sestaven ze tří částí za sebou - z podélné chrámové lodi, z široké zvonice a ze zázemí, o málo nižšího a výrazně kratšího než loď.
U všech tří částí se vně uplatňuje kombinace glazovaných cihel dovážených z Poštorné u Břeclavi a omítky. Fasádu pokrývají světlé kvádříky z umělé žuly ze slezského Frývaldova (dnešního Jeseníku). Povrch fasády bývá přirovnáván k hermelínovému plášti a spolu s jablkem a křížem z vrcholu věže tvoří insignie Krista Krále, jehož trůn kostel svým tvarem zpodobuje. Na cihelnou fasádu dosedá omítaná část, označovaná jako královská čelenka. Andělé nad západním štítem kostela, svatostánek a řada dalších součástí interiéru jsou návrhy J. Plečnika. Vitráže navrhl K. Svolinský. Sochařem, jehož dílo je v interiéru nepřehlédnutelné, a s nímž Plečnik spolupracoval již dříve na Pražském hradě, je Damian Pešan.

Centrální socha Krista je 3,5 m vysoká, vyřezaná z lipového dřeva. Je osazena do kruhové sféry ze zlaceného mosazného plechu a do plamenné mandorly. Jediným barevným akcentem je červené srdce s trnovou korunou. Pod Kristem jsou sochy českých patronů, zleva sv. Jan Nepomucký, sv. Anežka, sv. Vojtěch, sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Prokop.

Oltářní prostor je shora osvětlován Plečnikovým dřevěným kruhovým lustrem a šesti mosaznými, téměř tři a půl metru vysokými kandelábry. Jejich návrh nakreslil Plečnikův žák a dlouholetý spolupracovník na Pražském hradě Otto Rothmayer. Ten také je autorem návrhů bočních oltářů Panny Marie a sv. Josefa. Z r. 1942 pocházejí sochy sv. Antonína a sv. Terezie z Lisieux od A. Berky.

Bezesporu mimořádně působivými prostorami jsou krypta a věžní chodba, která se otevírá do výše až k vlastní zvonici přístupné nikoli schodištěm, ale unikátní rampou, obíhající kolem stěn až nahoru.

Z původních zvonů bylo za války 5 zrekvírováno, zůstal jen nejmenší. Po roce 1989 byly na Zbraslavi ulity dva nové zvony - menší Maria s reliéfem Immaculaty podle "zázračné pařížské medailky" a větší zvon Cor Iesu.

Kromě aktivit duchovního rázu farnost spolu s odborníky a Městskou částí Praha 3 usiluje o zápis kostela do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V r. 2010 byl kostel prohlášen za národní kulturní památku.