Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 5. týden

Vizitky českých muzeí a galerií II
Městské muzeum Mariánské Lázně
Sbírky zdejšího muzea zahrnují především připomínky slavné historie lázeňství města, v minulosti bohatě navštěvovaného nejslavnějšími osobnostmi tehdejší doby, jako byli například J. W. Goethe, L. van Beethoven, anglický král Eduard VII. a další. Vysílání: 01.2., 13.05 hod., ČT2.

Architektura (4/45)
Velký bytový komplex Jeana Nouvela (1945) Nemausus v jihofrancouzském městě Nimes působí jako dva obří tankery, které vypluly na povrch. Z ekonomických důvodů byly na původně sociální stavební zakázce ve velké míře použity sériové díly z průmyslové architektury, což posílilo pocit vnímání domu jako lodě. Monotónně se opakující modul nosné konstrukce nezabránil tomu, aby nevznikla nabídka sedmnácti různých variant bytů (některé z nich jsou na sociální ´bytovky´ opravdu velkorysé - až sto čtyřicet metrů čtverečních. Betonová konstrukce byla obalena hliníkovým pláštěm, který lze složit jako garážová vrata a život z bytů přesunout na rozměrnou pavlač. Dům si stejně jako své kritiky našel i zastánce. Namísto sociálního ghetta se z něj v současnosti stala umělecká kolonie.
Vysílání: 01.2., 14.20 hod., ČT2; Opakování: 03.2., ČT2.

Televizní akademie Van Gogh
Vincent Van Gogh (1853–1890), holandský malíř a grafik. Ovlivnil hlavně expresionismus a fauvismus. Prodal jediný obraz.
Z počátku Van Gogh maloval krajinomalby a figurální kompozice temných barev. Zobrazoval sociální náměty z drsné reality venkovského života. Po roce 1885 se začala jeho barevnost projasňovat, jeho vzory se stali Rubens a Millet. V Paříži navázal kontakty s impresionisty, osvojil si jejich techniky, nikdy se však nestal členem jejich hnutí. Byl ovlivněn japonským dřevořezem. Vytvořil si osobitou techniku malby: jasné až žhavé barvy nanášel silnými krátkými tahy na plátno, často je vymačkával v silných nánosech přímo z tuby.
V dopisu bratrovi Theovi, který už nestihl odeslat V. Van Gogh píše: "Bohužel prožíváme poměrně hlubokou a vleklou krizi, kdy mezi obchodníky s obrazy a umělci zavládlo napětí a nevraživost. Kvůli malování jsem hazardoval se životem a přišel částečně o rozum. Rád bych ti napsal o tolika věcech, ale nemám sílu... A taky by to bylo zbytečné... Kdyby tak člověk uměl mlčet ve všech jazycích světa. Myšlenka, že umělce přežije jeho dílo, je mi lhostejná. Umělci si jen předají pochodeň... A pak je tma..."
Vysílání: 02.2., 15.00 hod., ČT2; Opakování: 05.2., ČT2., 09.2., ČT2.

Architektura (5/45)
Dříve než se stal architektem, sloužil Henri Gaudin u námořnictva, patří k duchovním otcům obrodného procesu ve francouzské architektuře. Před časem dokončil budovu Pařížského archivu a Univerzitního ústavu v Amiensu. Na projektu Charléty spolupracoval se svým synem Brunem, což je ve světě architektury poměrně výjimečné. Srdcem každého stadionu je prázdný prostor, velká prázdná předepsaná plocha, kterou musí architekt respektovat: uprostřed obdélník o rozměrech 120 na 70 metrů určený pro kolektivní sporty. A kolem něj oválná atletická dráha pro běh na 400 metrů. Už od starověku se architektura stadionů odvíjí od poměru mezi prázdným prostorem terénu a plným prostorem tribun, které ho obklopují. Architekt navrhl mimořádně strmé tribuny - jejich stupně mají sklon dvacet procent - aby tuto vzdálenost od hřiště vykompenzoval a poskytl divákům dobrou viditelnost na celou plochu stadionu... Vysílání: 04.2., 13.45 hod., ČT2.

Zrezivělá krása Ostravské Hradčany
Mlýny, železnice, mosty, přehrady, hutě, továrny, bunkry, doly... Na svých cestách po českých a moravských luzích a hájích občas narazíme na místa, stavby, které nás už jen svou podstatou zaujmou a o kterých bychom rádi věděli více. Nejen k čemu sloužily, kdo je postavil, kdy a za jakých okolností vznikly, či jaká je jejich historie.
Série dokumentů nazvaná Zrezivělá krása se věnuje technickým památkám a přináší informace o jejich původu, účelu, proměnách, stavitelích, vlivech na prostředí apod.
První z dokumentů se věnuje významné technické památce Ostravy. Ostravský areál Národní kulturní památky "Důl Hlubina, vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren", zkráceně nazývaný "Dolní oblast Vítkovice" je se svými nejpřísněji chráněnými 11 hektary a dalšími 140 hektary nejrozsáhlejší průmyslovou památkou ve Střední Evropě. Její význam ale nespočívá jen ve velikosti. Průmyslový komplex, který začal vznikat na zelené louce u obce Vítkovice v roce 1828, fungoval po desítky let jako výkonný organismus, kde důl dodával uhlí do koksovny, a ta napájela vysokou pec, kde se tavila ocel zpracovávaná následně v železárnách a rozvážená po železnici do celého světa. Právě dokonalá propojenost historického komplexu je vysoce hodnocena odborníky, stejně jako jeho technické řešení. Památkáři a urbanisté pak vyzdvihují také estetické kvality průmyslového areálu a také jeho výjimečnou roli v městském organismu Ostravy, kde panorama Dolní oblasti Vítkovice funguje jako nejvýznamnější dominanta a dá se říci "logo" Ostravy.
Dokument z cyklu Zrezivělá krása zachytí Dolní oblast Vítkovic v okamžiku významného přerodu. V lednu 2011 zde byl totiž zahájen projekt nejrozsáhlejší konverze průmyslového areálu ve Střední Evropě. Do budoucna se počítá s investicemi až ve výši 60 miliard...
Vysílání: 04.2., 14.10 hod., ČT2.

Zahrady světa s Audrey Hepburnovou (5/8)
Letní odpoledne, Summer Afternoon... Pro spisovatele Henryho Jamese, který miloval přírodu a zahrady, byla tohle dvě nejkrásnější slova v anglickém jazyce. Nejlepší místo, kde můžete být v letním odpoledni, je venkovská zahrada - kde si děti mohou hrát, a psi mohou běhat, a nikdo se nestará o to, že se pošlape tráva. V celé historii zahrad a zahradních stylů je venkovská zahrada nejpraktičtější. Na rozdíl od velkých formálních zahrad je venkovská zahrada příjemná - pro lidi a pro rostliny. Zahrady na venkově si představujeme jako tiché, příjemné, romantické místo, které nás omámí vůní, chutí i na dotek. Má svůj původ v tom nejpraktičtějším účelu. Lidé se nejdříve věnovali zahradnictví proto, aby se nasytili. Hojnost úrody byla pro zahradu opravdu měřítko jejího významu a dokonce i její krásy. Venkovská zahrada jakoby destilovala okolní venkovské prostředí - pozemský ráj, kde půda je doslova životadárná?
Vztah venkovana k jeho zahradě byl stejně blízký, jako původního amerického Indiána k jeho pláni, kde kultivace byla ušlechtilý čin propojený se zbožnou úctou ke slunci, dešti a půdě. Dnes je venkovská zahrada součástí svého okolí do té míry, jaké její menší městský protějšek nemůže nikdy dosáhnout.
Vytvoření a udržování venkovské zahrady zahrnuje daleko víc, než zahradnictví a ozdobnost. Je to záležitost hospodaření - zájem o záchranu a uchování přirozené výsadby a duše země.
Vysílání: 05.2., 13.20 hod., ČT2; Opakování: 07.2., ČT2., 09.2., ČT2.