Scéna.cz 

Zničené kostely severních Čech 1945 – 1989

Šokující výpovědí o "památkové péči" o církevní stavby za bývalého režimu je výstava v Národní knihovně v Klementinu nazvaná ZNIČENÉ KOSTELY SEVERNÍCH ČECH 1945 - 1989.

Organizátoři - Spolek pro obnovu památek Úštěcka a další instituce - sledují proměny krajiny na území dnešního Ústeckého a Libereckého kraje, ke kterým docházelo v zejména souvislosti s masovou povrchovou těžbou hnědého uhlí a jejichž obětí se stávaly nejen církevní stavby ale i celé obce.

Oblast severních Čech byla negativně postižena již odsunem německého obyvatelstva na konci druhé světové války, kdy některé vesnice zůstaly zcela opuštěné nebo v nich přežívalo pár obyvatel a jejich mnohdy staré a cenné kostely a kapličky ztratily svou funkci a začaly chátrat. Neutěšený stav se pak stal záminkou, aby byly zlikvidovány docela jako jednotlivé stavby nebo v rámci celých osad, které překážely postupu těžby . Paradoxně se s odstřelováním kostelů začalo na počátku 60. let, kdy z politického hlediska docházelo v celé společnosti k určitému uvolnění vrcholícímu v Pražském jaru roku 1968. Tak byl například zlikvidován celý středověký Most s pěti kostely a minoritským klášterem, - s výjimkou gotického kostela sv. Ducha, který byl nákladným způsobem přemístěn - jako divadlo pro svět a manifestace dobrých úmyslů tehdejších mocipánů. Zanikly vesnice Račice, Kralupy u Chomutova, Krtice, Bystřice a řada dalších, kvůli stavbě přehradní nádrže Nechranice zmizely z mapy mimo jiné obce Běšice, Dolany, Lomazice.

S utužováním poměrů za normalizace v sedmdesátých letech se k pragmatickým důvodům likvidace přidružily důvody ideologické. Církevní stavby byly odsouzeny k přirozenému zániku zcela bezdůvodně aniž by někde překážely jen politickým rozhodnutím o nepřidělení financí na opravy a údržbu a následným vyjmutím z památkového fondu. Takové rozhodnutí postihlo poutní kostel Nejsvětější Trojice a zároveň krajinnou dominantu ve Verneřicích, kostely ve Valkeřicích, Mukařově a na dalších místech. Ještě v roce 1987 padl návrh zbourat na Lounsku 14 kostelů a 18 předat k jinému využití (Libině, Oploty, Hořetice atd). Naštěstí se úřední procedury protáhly a návrh byl v roce 1989 zrušen dříve než se jej povedlo zrealizovat.

Fotografie a texty umístěné na panelech, kolem nichž se prochází takřka se zatajeným dechem, dokumentují případy některých obcí a církevních památek, ukazují jejich původní podobu a současnou tristní situaci. To nejsmutnější ale čeká na návštěvníky ve vedlejší místnosti, kde je promítána filmová smyčka zaznamenávající některé významné památky s architektonickými detaily i vybavením interiérů a posléze jejich odstřely.

Podobně chmurně působí statistické přehledy. V bývalém Severočeském kraji byla v rozmezí 1945 - 1989 zničena téměř polovina všech zlikvidovaných církevních staveb v celém Československu. V číslech to obnáší 575 sakrálních staveb! - 117 kostelů, 436 kaplí a další menší objekty jako kapličky, sloupy, kříže atd.

Pozoruhodný je také fakt, že i když náboženství jako fakultativní školní předmět nemělo nikde velký počet frekventantů, v Severních Čechách se nevyučovalo v 70. a 80. letech na žádné škole. Komunistickému režimu se v Severních Čechách povedlo narušit paměť historickou i paměť krajiny tak jako nikde jinde. Možná i proto k největším sociálním problémům dnes dochází právě tady. S otřesným svědectvím o poznamenané krajině Severních Čech se lze seznámit v Národní knihovně v pražském Klementinu do 31. ledna 2012.