Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 47. týden

Na hranici tradic Malováno v Tupesích
V dalším pokračování cyklu se vydáme za paní Zuzanou Hartlovou, která za svou tupeskou majoliku získala v letošním roce (2011) titul Nositel tradic lidového řemesla.
Paní Zuzana je dcerou známého keramika Oldřicha Úředníčka z Tupes. Vyrůstala v "keramické" rodině, která udržuje tradici slovácké dekorační keramiky zvané majolika. Výroba této keramiky je spojena s životem celé rozvětvené rodiny, protože pradědeček paní Zuzany měl 22 dětí a všichni byli nějakým způsobem do tajů vzniku keramiky zapojeni. Výtvarně nadaná Zuzana od dětství navštěvovala LŠU, po ukončení základní školy nastoupila do učebního oboru umělecký keramik a další teoretické znalosti získala ve Škole uměleckých řemesel v Praze.
Od roku 1999 je osobou samostatně činnou, zřídila si živnost na výrobu tupeské keramiky a splnila si tak svůj sen. Jako jedna z mála keramiků se zabývá do dnešních dnů výrobou tradiční majoliky, užitkové a dekorační keramiky. Vychází z tvarů, dekorů i barevné škály, navazující na rodinnou tradici, která od počátku respektovala znalost technologie přípravy kvalitní hlíny, bílé polevy i dalších ustálených barev vysokého žáru. K nejčastěji uplatňovaným dekorům patří tupeská růže s okvětím, slaměnkový dekor s využitím drobných žlutých nebo červených kvítků, ale především je specialistkou na zhotovení kopií či replik habánských motivů a starých západoslovenských dílen.
Keramika paní Hartlové je charakterizována jako tradiční slovácká dekorační keramika (majolika) a je vyráběna ručně na hrnčířském kruhu, z hrnčířské hlíny a je ručně zdobená dle tradičních vzorů typických pro oblast Slovácka.
Vysílání: 22.11., 14.33 hod., ČT2; Opakování: 29.11., ČT2.

Deset století architektury Protestanské kostely
V posledních letech svého panování vydal císař Rudolf II. svůj Majestát, kterým povoloval působení protestantské církve v Českých zemích. Ihned po vydání Majestátu se v Praze začaly stavět hned dva kostely - jeden na Starém městě a druhý na Malé Straně. Na Starém Městě vyrostl kostel svatého Salvátora a již v únoru 1615 se v kostele konaly první bohoslužby. Původní protestantské kostely na rozdíl od katolických byly svým pojetím jednoduché, prosté, ušlechtilé a neokázalé. Bitva na Bílé Hoře rozhodla o dalším osudu protestantských kostelů. Prázdný kostel svatého Salvátora převzal katolický řád Paulánů. Požár Starého Města v roce 1689 zničil střechu a obě boční věže kostela. Josef II. pak zrušil přilehlý klášter. Teprve od roku 1863 se kostel znovu používá jako modlitebna evangelíků a zároveň začaly nutné opravy kostela. Jednoduché pojetí fasády boční lodi připomíná v mnohém spíše měšťanský dům. O tom, jak vypadal původní portál, se můžeme přesvědčit u kostela svatého Rocha na Strahově, který v lecčems vykazuje nápadnou podobnost, snad obě stavby měly stejného architekta. Použitá dekorativní forma vlysu na korunní římse u kostela svatého Salvátora se překvapivě objevuje i na Petzoldovském domě na Malém náměstí.
Ve stejnou dobu byl pražskými německými protestanty položen základní kámen kostela Nejsvětější Trojice na Malé Straně. Zároveň s kostelem byla založena evangelická latinská škola. Kostel byl vysvěcen již v roce 1613. Po bitvě na Bílé Hoře kostel získali karmelitáni a jeho základní orientaci obrátili o 180 stupňů. Přestavěný kostel pak zasvětili Panně Marii Vítězné. Interiér je vyzdoben raně barokními oltáři, obrazy namaloval Petr Brandl. Průčelí kostela bylo dokončeno roku 1640 v barokním slohu. Vedle kostela je bývalý portál do boční lodě původní stavby. Vysílání: 23.11., 13.45 hod., ČT2; Opakování: 28.11., ČT2.

Výtvarnické konfese Aleš Lamr
Začátky umělecké tvorby Aleše Lamra spadají do období šedesátých let, kdy se jako jeden z prvních u nás věnoval české podobě pop-artu a op-artu. V období normalizace se jeho barevné vize oduševňují a jeho životní postoj se zásadně proměňuje. Nalézá cestu k víře - a jak sám o sobě prohlašuje - svou tvorbou oslavuje zázrak božího stvoření. Ilustroval nové vydání Bible, neúnavně tvoří nová a nová plátna, ve kterých gejzíry barev vyznává svůj vztah k životu, světu a vesmíru kolem sebe. Vysílání: 23.11., 15.15 hod., ČT2.

proStory
Architekt Josef Pleskot je jedním z nejrespektovanějších tvůrců posledního dvacetiletí. Vedle oceňovaného open space projektu areálu ČSOB v Praze-Radlicích je také autorem přírodní stezky Jelením příkopem a průchodu valu Prašného mostu v areálu Pražského hradu či budovy radnice v Benešově. Vysílání: 26.11., 21.50 hod., ČT2; Opakování: 01.12., ČT2.

Toulky za uměním
Malované opony českých divadel (4/7)
Čtvrtý díl cyklu je věnován dvěma oponám, mezi jejichž vznikem leží více než století, a přesto mají mnoho společného. Tou první je opona, kterou pro Národní divadlo namaloval Vojtěch Hynais a tou druhou variace na ni, kterou pro svůj zatím poslední Semafor vytvořil Jiří Suchý. Vysílání: 27.11., 09.15 hod., ČT2; Opakování: 30.11., ČT2., 02.12., ČT2.