Scéna.cz 

Olomoucké baroko

Největší projekt v historii olomouckého muzejnictví. Tak lze bez nadsázky označit výstavu Olomoucké baroko / Výtvarná kultura let 1620–1780, pořádanou Muzeem umění Olomouc ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Olomouci. Bezmála pět set exponátů od více než šedesáti zapůjčitelů bude od 2. prosince do konce března příštího roku dokumentovat jedno z nejvýraznějších období kulturního vzepětí města hned ve třech muzeích: Muzeu moderního umění, Arcidiecézním muzeu a Vlastivědném muzeu. Výstavu doplní na sedmdesát doprovodných akcí. Projekt bude „expandovat“ i do samotného města, které se může chlubit barokními památkami světového významu.

Podle jednoho z autorů koncepce výstavy Ondřeje Jakubce z Muzea umění Olomouc je cílem projektu komplexní, mezioborové zpracování historie a zejména výtvarné kultury Olomouce a regionu v období baroka. „Město zažilo v 17. a 18. století tak intenzivní rozmach, že můžeme mluvit o specifickém fenoménu a odstínu olomoucké barokní kultury. Její podobu spoluutvářely vlivy z Itálie, Francie, Podunají a sousedních Čech i Slezska, ale zejména lokální specifika. Mezi klíčové protagonisty patřily zejména instituce olomouckého biskupství a jezuitské univerzity a široké duchovenské prostředí, ale na druhé straně také vlastní měšťanská komunita se svou kulturou a rovněž i složka vojenská, související s přeměnou Olomouce na moderní evropskou pevnost,“ uvedl.

Výstava je rozdělena do tematických celků, které upozorňují na konkrétní objednavatelské okruhy (biskupové, kapitula, premonstráti z Hradiska, jezuitská akademie, církevní řády) a vůbec náboženský aspekt zdejší kultury 17. a 18. století. Své místo má ve výstavních sálech i výtvarná reprezentace olomouckých světeckých patronů, náboženských kultů a svátků a také aktivity a umělecké zakázky náboženských bratrstev.
Vlastivědné muzeum se soustředí zejména na představení světského elementu měšťanské kultury. „Naší snahou je poukázat na každodenní život uvnitř městských hradeb a pestrou škálu výrobků místních cechů, které dokládají vysokou úroveň řemesel ve městě,“ uvedl kurátor výstavy Martin Zdražil. „Koncepce výstavy ve Velkém sále Vlastivědného muzea vychází z podoby olomouckého náměstí, kterému dominují orloj a Čestný sloup Nejsvětější Trojice,“ dodal. Velká část výstavní plochy bude věnována také předmětům souvisejícím s budováním a provozem olomoucké barokní pevnosti, která patřila v polovině 18. století k nejmodernějším vojenským celkům v Evropě. Zvláštní kapitolu pak představuje Expozice herbaria a měšťanských interiérů v prostorách prvního patra muzea. Zde bude v původní podobě představeno unikátní, kompletně dochované, barokní herbarium původem z olomoucké Krajinské lékárny a dále například soubor malovaných lékárenských „stojatek“ z poloviny 18. století. „Návštěvníci se také mohou těšit na interiér barokního bytu, v němž bude vystaven nábytek ze 17. a 18. století a ojedinělý soubor figurín malovaných na dřevo, tzv. tichých společníků, ze Státního zámku Velké Losiny, který bude vůbec poprvé představen veřejnosti,“ vysvětlil kurátor VMO Filip Hradil.
Projekt Olomoucké baroko / Výtvarná kultura let 1620–1780 však nespočívá jen v samotné výstavě. Připravený je totiž bohatý doprovodný program, který zahrnuje bezmála 80 pořadů pro školy, koncertů, workshopů, filmových představení, komentovaných prohlídek, přednášek, nebo besed. Chybět nebude ani vědecká konference Historická Olomouc XVIII, která se v souvislosti s výstavním projektem zaměří na obecnější problematiku barokní kultury v českých a moravských městech. Řada akcí přitom „expanduje“ z muzeí do města. Historici umění tak zájemce provedou některými významnými barokními památkami, například bazilikou na Svatém Kopečku, klášterem Hradisko, ale i centrem města, jemuž vévodí sloup Nejsvětější Trojice – památka UNESCO. Na skutečnost, že v případě Olomouckého baroka je výstavním prostorem i samotná hanácká metropole a její okolí, pamatovali pořadatelé při přípravě osmdesátistránkové brožury, která poslouží nejen jako průvodce po výstavních sálech, ale také jako bedekr po významných olomouckých barokních památkách, mezi nimiž nechybějí například sloup Nejsvětější Trojice, soubor kašen, kostel svatého Michala a další. Za pouhých 35 korun se bude prodávat v české a anglické mutaci v muzejních pokladnách i v informačním centru v podloubí radnice.
Výrazem úsilí po syntetickém zmapování tématu olomouckého baroka jako svébytného kulturního fenoménu bude i vícesvazková publikace, na níž se podílí více než osm desítek odborníků z různých oborů. „Vzhledem k rozsahu textů a řadě fotografií, kterým jsme chtěli nechat vyniknout, jsme byli nuceni publikaci rozdělit do tří svazků. V podobné míře dosud nebyly poznatky o dějinách, kultuře a výtvarném umění barokní éry v Olomouci shromážděny a interpretovány. Vedle shromážděných informací budou knihy jistě atraktivní i pro množství ilustrací, z nichž řada ukazuje ne zcela známé či vůbec nově představené umělecké předměty a záběry,“ sdělil editor publikací Ondřej Jakubec.