Scéna.cz 

Nad Prahou, Hradcem Králové a Brnem půlměsíc

Po loňském úspěchu 1.ročníku orientální kultury Nad Prahou půlměsíc, se pustilo občanské sdružení Komba, které již deset let pořádá v Čechách a na Moravě také festival TVŮRČÍ AFRIKA ANEB VŠICHNI JSME AFRIČANI, do ročníku druhého. Půlměsíc se tentokrát vyhoupne nejen nad Prahou, ale také nad Hradcem Králové a nad Brnem, a to ve dnech 20. - 28. října 2010.

První část festivalu bude patřit perské kultuře, přes víkend se pak program překlene směrem ke kultuře arabské. Na samý závěr zvou organizátoři k debatě na téma „Žena a islám“, která se uskuteční po představení Černé panny turecko-německé autorské dvojice Feriduna Zaimoglu a Güntera Senkela v Divadle Komedie.

Festival vznikl z potřeby zaplnit bílá místa, která máme vůči orientálním kulturám, zejména oblasti tzv. Blízkého východu. Reaguje nejen na vzrůstající zájem o ně, ale také na předsudky a klišé, které vůči nim a jejich nositelům chováme. Chce zároveň představit umělce z těchto zemí žijící v České republice a upozornit na tematicky příbuzné české projekty.

Letošním zahraničním hostem bude íránský básník a dramatik Parvíz Khazraï, jehož hru VZPOMÍNKY LOUTKY představí ve scénickém čtení, animovaném vzácnými exponáty tradičních íránských loutek, francouzská Compagnie Dominique Houdart et Jeanne Heuclin, a to jak v Praze v Café 35 Francouzského institutu, tak i v Divadle Drak v Hradci Králové. Loutkové divadlo je v Íránu jednou z nejstarších divadelních forem. Některá představení používají až sto loutek. Během tohoto perského večera uvidíte jen některé z nich. Rozhodně však mezi nimi nebude chybět Mobarak, což je takový íránský bratr našeho Kašpárka. Pokud jste chtěli něco vědět o Íránu a dramatických změnách, kterými země od šedesátých let prochází, a báli jste se dosud zeptat, pak vám velmi vtipnou odpověď na ně přinesou právě tyto loutky. Tvůrci spolu s autorem pak budou seriózně odpovídat na další vaše dotazy. Na divadelní vědě FF UK a na Univerzitě v Hradci Králové bude mít Parvíz Khazraï také přednášku o loutkovém íránském divadle.

„Perská část“ programu bude pokračovat v persko-indicko-flamenkových rytmech taneční inscenace choreografky Reny Milgrom PTAČÍ SNĚM na námět díla jednoho z nejvýznamnější ch perských mystiků a básníků 12. století, Attara. „Ptačí sněm“ je klenotem súfismu, staré mystické tradice islámu.

Druhým zahraničním hostem je francouzsko-alžírský herec a režisér Rachid Akbal, který přiveze svou zábavnou, dojemnou, snovou i krutou „one man show“ o muži, který lpěl na svobodě, snažil se s čistým štítem balancovat mezi dvěma různými kulturami, kabylskou a francouzskou, a stal se navzdory osudu hrdinou. Inscenace se jmenuje BABA LA FRANCE a uvidíte ji v Divadle Na Prádle. Všechny akce zahraničních hostů jsou samozřejmě tlumočeny do češtiny.

Do stejného divadla si přijďte také zatančit společně se skupinou Aliho Amiri, Amirante, která kombinuje perskou a arabskou muziku s jazzem i popem. Syrského básníka žijícího v Čechách Jaffara Heddara představí publiku, u příležitosti vydání jeho nové sbírky, hudebně-poetický večer s názvem LISTY A POEZIE LÁSKY v kulturně-společenském centru Casa Gelmi v Korunní ulici v Praze. Rodinám s dětmi nabídnou pořadatelé výtvarnou dílnu v Náprstkově muzeu, kde si společně s kurátorkou a výtvarnicí Janou Jirouškovou budete moci vyrobit zaručeně pravý maghrebský šperk a proniknete i do všech tajů, které taková výroba i nošení skrývá.

Podstatnou akcí celého festivalu bude komentovaná prohlídka pražské a brněnské mešity pojmenovaná „Pojďte s námi do mešity“. Každý z vás navštívil jistě nějaký český kostel či synagogu. O českých mešitách se toho však moc neví a jsou navíc pro mnohé z nás obestřeny tajemnou rouškou, jakoby šlo o nějaké třinácté komnaty z pohádky. Proto chce festival společně se Společností česko-arabskou a Islámskou nadací společně se všemi zvídavými zájemci o problematiku islámu a jeho nepředpojaté výklady a vnímání otevřít prostor pro vzájemný dialog a porozumění. To je ostatně základní myšlenka celého festivalu: Propojovat lidi různých kultur, různých vyznání, nikoliv mezi ně stavět bariéry strachu a nenávisti.