Scéna.cz 

První mapa Amazonky z českých rukou - České stopy v Brazílii

Brazílie, země s pátým největším územím a pátou největší populací na světě, země proslulá svou divokou přírodou a indiánskými populacemi, se představuje na výstavě na Pražském hradě z trochu nezvyklé stránky.
Brazílii začali kolonizovat Portugalci na počátku 16. století a od té doby zde začala vytvářet multikulturní společnost neboť k původnímu obyvatelstvu přibyli nejen Evropané, ale i Afričané a v nepatrné míře i Indové a Číňané z asijských území ovládaných Portugalci.

Lze říci, že paralelně s teritoriálním záborem postupovala i „kolonizace náboženská“, na níž se podílela také římskokatolická církev, především jezuité. Mezi nimi působili také čeští misionáři, kteří kromě misijní práce plnili i úkoly vědecké povahy.
Autorem první přesné a úplné mapy toku a povodí Amazonky byl například rodák z Trutnova Samuel Fritz (kopie této mapy je jedním z řady exponátů, které výstava představuje). Zhruba v téže době dále svými astronomickými pozorováními proslul moravský rodák Valentin Stansel, významná postava intelektuálního života v Bahíi, tehdejším hlavním městě Brazílie. Zvyky evropských jezuitů také jistě inspirovaly brazilské stavby v té době, jak ukazují představené fotografie; v tomto období rozkvétá baroko, obzvláště bohaté v Salvador da Bahia a Rio de Janeiro. A ve státě Minas Gerais bylo založeno město s názvem Sāo Joāo Nepomuceno.
Na počátku 19. století vyhlásila Brazílie nezávislost (7. září 1822). Rakouský habsburský rod proto zamýšlel posílit svou pozici sňatkem arcivévodkyně Leopoldiny s brazilským korunním princem Pedrem, který se následně prohlásil brazilským císařem.
S Leopoldinou byla vypravena velká expedice a v jejím doprovodu zaujímali významné postavení vědci, mezi nimiž opět byla řada českých a moravských rodáků (například J. E. Pohl nebo Jan Kristián Mikan). Krátce nato začala soustavnější emigrace obyvatel z Českých zemí do Brazílie. Mezi prvními přistěhovalci do Brazílie byl i Jan Nepomucký Kubíček, předek pozdějšího brazilského prezidenta Juscelina Kubitscheka, budovatele nového hlavního města Brasílie.

Po vlně emigrace z našich zemí vyvolané ekonomickými důvody ve dvacátých a třicátých letech minulého století následovala politická emigrace po roce 1948.
Čeští imigranti zapustili pevné kořeny a přispěli k rozvoji nové vlasti. Jejich potomci, jako například Jan Antonín Baťa, si nejen udržují povědomí o svém původu, ale dokonce jej posilují kontakty s vlastí svých předků.
České stopy v Brazílii můžete sledovat v Tereziánském křídle Starého královského paláce na Pražském hradě do 30. listopadu 2010.