Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Jiří Jůza: Ostrava je jedinečná svým zápasem o svoji existenci

autor: Z webu

Vystudoval dějiny umění na Univerzitě Palackého v Olomouci a doktorát složil na Masarykově univerzitě v Brně. Na místě kurátora v Galerii výtvarného umění v Ostravě působí od roku 1999 a od roku 2008 je ve funkci jejího ředitele. Ve své kurátorské práci se snažil o prezentaci významných výtvarných osobností mladší generace, kteří se zásadním způsobem prosadili v českém a mezinárodním kontextu /např. Jiří Surůvka, Petr Lysáček/. V období po roce 2008, kdy se stal ředitelem Galerie výtvarného umění v Ostravě, došlo k několikanásobnému zvýšení její návštěvnosti. Spolupodílel se na úspěšném výstavním projektu nazvaném SVÁRY ZŘENÍ. Mgr. Jiří Jůza, Ph.D. je také kurátorem výstavy kaVárna OSTRAVA, která probíhá do 10. září 2010 ve výstavní síni Mánes v Praze.

Jaká je koncepce výstavy kaVárna OSTRAVA?
V rámci prostor jsme vytvořili virtuální interiér města, v němž jsou prezentovány body Ostravy napříč stoletím. Jak je v podtitulu výstavy uvedeno, napříč stoletím je ukázána historie i budoucnost města. Návštěvník prochází modelem Dolní oblasti Vítkovic, která si činí ambice významného kulturního centra v industriální architektuře, a pokračuje dále přes období poválečné, které je zastoupeno důležitými soukromými kolekcemi, které vznikaly jako reakce na dogmatismus minulého režimu. V tomto období 70. a 80. let minulého století se Ostravsko stalo místem, kde bylo prezentováno progresivní současné umění, které jinde nemělo šanci na vystavení. Tyto aktivity zakazovaných výstav byly výsledkem neoblomné vůle několika statečných jedinců. V té době se také Ostrava stala jedinečnou křižovatkou české a slovenské kultury. V dalších částech výstava ukazuje hlavní událost Sympozia prostorových forem /konaného v letech 1967 a 1969/, kdy v Ostravě měli možnost uskutečnit své realizace domácí i světoví umělci. Toto Sympozium znamenalo zásadní podnět pro umělce působící v regionu. Takové mezníky druhé poloviny 20. století by se neudály bez nezanedbatelného kulturního zázemí, vytvořeného v období první republiky. Nebývalý rozkvět města a kultury v tomto období byl podmíněn také průmyslovým rozvojem od konce 19. století. Vedle mohutné stavební činnosti, která byla vedena slavnými architektonickými osobnostmi, byla zde také zásadní sběratelská činnost. Na výstavě je představena Galerie výtvarných umění v Ostravě, při níž působila řada skvělých osobností a současně sběratelů. Mimochodem, Galerie výtvarných umění patří dnes k nejvýznamnějším v České republice, každý rok ji navštíví 90 000 lidí. Výstava prezentuje skvosty soukromých a veřejných sbírek, významné architektonické milníky, zajímavé literární počiny a osobnosti. Součástí výstavy je i kaVárna, důležitý ostravský prvek, kde se návštěvník může nechat unést podmanivou atmosférou. Celkově nám šlo o netradiční instalaci, kdy interiér výstavní síně může být pro návštěvníka místem relaxace i místem intimního prožitku.

Výstava v Mánesu se skládá ze tří částí: Ostrava sběratelská, Ostrava architektonická a Ostrava šumná, jakou část považujete za umělecky nejpřínosnější?
Atraktivní je zde řada děl. Představí se tu hned několik známých zástupců výtvarného umění včetně velmi zajímavé kolekce děl Františka Kupky.

Co bylo na realizaci výstavy kaVárna OSTRAVA z kurátorského hlediska nejnáročnější?
Nejnáročnější byla selekce pro výstavní prostory síně Mánes, které jsou sice rozsáhlé, ale nebylo v nich možné představit celou šíři ostravské sbírky.

V částí výstavy Ostrava sběratelská se objeví mnoho kvalitních děl ze soukromých sbírek, neměli jste problém s jejich zapůjčením?
Důležitost této výstavy vnímali nejen organizátoři celé akce, ale i majitelé soukromých sbírek, kteří byli vstřícní a uvědomili si význam celé akce.

O Evropské hlavní město kultury 2015 usiluje i Plzeň, v čem si myslíte, že je Ostrava jedinečná?
Ostrava je jedinečná svým zápasem o svoji existenci. Tento zápas znamenal, že jednotlivé osobnosti, které vedly svůj zápas, stavěly nad rámec své lokální zájmy, byly vedeny širšími nadregionálními kvalitami a ve své tvorbě předvedly mimořádné výsledky.

Jaké máte další plány?
Plán z pozice ředitele Galerie výtvarných umění je jednoduchý. Rád bych pokračoval v trendu nastoleném v posledních dvou letech, kdy se ukázalo, že místní lidé rádi chodí do galerie a žijí uměním.

9.8.2010 12:08:09 Redakce | rubrika - Rozhovory

TIP!