Scéna.cz 

Petr Kvíčala „FLOW“

Výstavu svých nových obrazů nazval Petr Kvíčala FLOW představuje Galerie 5 do 21. listopadu 2009 . Slovo Flow má v angličtině mnoho významů jako podstatné jméno i sloveso. U všech se ovšem dostáváme do blízkosti čehosi tekutého, proudícího, obtékajícího, plynoucího.

Pro Galerii 5. patro Kvíčala vybíral z nejnovějších souborů Fine Stripes – Coded Ornaments a Flow. U prvního z nich skryl optickým trikem oblý ornamentální motiv za soustavu podélných čar, v druhém se naopak otevřeně oddal dynamice rudých ploch oddělených svíjejícími se liniemi. A zatímco první je spíše pokoušením autonomních kvalit malby a hranic vnímání, druhému předcházely kresebné přepisy „podivných atraktorů“ vod Pacifického oceánu a mračen. Tak výstava Flow obsahuje pro Kvíčalovu práci typická napětí mezi rozvíjením racionálních systémů a fascinací nepředvídatelnou skutečností, daným malířským řádem a krocenou nahodilostí, hledáním limitů zvolené malířské technologie a sklonem k sugestivnímu výrazu. Spojení obou souborů ovšem Flow odlišuje od jeho předchozích výstav tím, že tyto principy ukazuje v určité dualitě – téměř dokonale odpreparované a úhledně položené vedle sebe.

Petr Kvíčala (1960) žije a pracuje v Brně. Patří k významným osobnostem české abstraktní, nezobrazující malby. Objevil, že ornament může být velice nosným tématem obrazu, dlouhou řadu let jej zajímaly pouze možnosti jeho individuální, neopakovatelné artikulace "od ruky". Tím navázal jednak na problematiku serielního řazení, ovšem obohatil ji o nezaměnitelné charakteristiky ornamentu. V uplatnění ornamentu jako tématu se jistě reflektovala postmoderní doba - ornament odkazuje k jiným kulturním a historickým kontextům než byly kontexty modernistického umění. Vztahuje umělce ke kulturám vzdáleným v čase nebo v prostoru, ale také k naší domácí kultuře lidové. Jeho cesta ovšem nevedla přímým přisvojením si ornamentu z některé jemu vlastní kulturní sféry, ale přes témata rytmických opakování detailů v přírodě.
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let byl Kvíčala průkopníkem v objevování a prosazování ornamentu jako jedinečného fenoménu - zároveň ovšem díky tomu patřil k umělcům, kteří svou praxí stvrzovali smysl malovaného obrazu v době, kdy se velmi důrazně prosazovala nová média. Ve své generaci se také výrazně podílel na akceptování estetické kvality jako neodmítnutelné složky výtvarného poselství. Postupně se logicky začlenil do souvislostí aktuální malby v českém i širším kontextu. A protože navíc zkoumal jak se malba utváří v čase a jak je vymezena v prostoru, došlo k přirozenému posunu jeho tvorby směrem k práci na architektonických projektech, v rámci kterých spolupracoval s významnými českými i zahraničními architekty. Věnuje se také lektorské a pedagogické činnosti na Fakultě výtvarných umění v Brně , kde vede malířský ateliér.
Vloni shrnul svoji dosavadní práci velkou retrospektivou ve Wannieck Gallery v Brně.