Scéna.cz 

Je právě čas na KY-TIME

Každoroční hostování baletu Slovenského Národného divadla v Praze se stalo už dobrou tradicí. Tentokrát soubor přivezl komponovaný večer s názvem KY-TIME, pocta Jiřímu Kyliánovi. Jak už název napovídá v průběhu večera byly uvedeny dvě choreografie Jiřího Kyliána – Un ballo a Šest tanců. Vedle nich tvořily program choreografie Inšpirácia, 68 a Real time.

Večer otevřela nepříliš nápaditá choreografie Inšpirácia na hudbu klavírního koncertu č. 23 Wolfganga Amadea Mozarta, která je v podstatě jedním velkým duetem. Choreografem a režisérem je šéf baletu SND Mário Radačovský, který je i současně interpretem společně s Klaudií Bittererovou. Inšpirácia je jednou z choreografických prvotin Mária Radačovského, který se převtělil do postavy tvořícího a neustále hledajícího skladatele pod vedením Múzy-Inspirace.

Po Inšpirácii nastoupil Jiří Kylián a jeho choreografie Un ballo na hudbu Maurice Ravela. Sám Kylián popisuje svou choreografii jako „tanec na hudbu, nic víc“.Tím je řečeno vše. A tanečníci plně dokázali nároky choreografa splnit. V zábavném dílku vystoupili Viktória Šimončíková, Katarína Košíková, Silvia Najdená, Adrian Ducin, Roman Novitzky, Marko Čulen a sbor baletu.

V ostrém kontrastu ke Kyliánově choreografii se v geometricky ostře řezaných přímých liniích objevil příběh lidí v situaci, která změnila jejich životy. Ano, choreografie „68“ krutě připomíná události z historie Československa. Příběh muže a ženy, které rozdělila závora jak reálná, tak i ta metaforická. Přežijí odloučení a okamžiky, které jsou zkouškou vytrvalosti jejich vztahu, jejich vzájemné oddanosti? Sílu jim dává to, že se navzájem milují, protože nejdůležitější je pravda a jejich vzájemná oddanost. Mário Radačovský si vybral hudbu Johana Sebastiana Bacha a Wolfganga Amadea Mozarta. Dílo je dobře čitelné, mnohdy působí silně rušivě zvuky tanků a helikoptér, což asi bylo záměrem. I přes různorodé reakce publika je nutno vyzdvihnout ztvárnění postav Muže a Ženy Katarínou Košíkovou a Peterem Dedinským.

Následný Real time nás přivedl do současného konzumního života. Choreograf Lukáš Timulák si zvolil jako prostředí jeden den v supermarketu. Neotřelá koncepce s videodotáčkami zapůsobila jako blesk z čistého nebe. Nápad s prolínáním postav na plátně a jevišti je velmi dobrý, jen bohužel v některých pasážích působila choreografie už nudně a zdlouhavě. Nicméně originalita se upřít nedá a nečekaný závěr performance v podobě pomalu se stahující mříže diváky pobavil. Celkovému dojmu přispěla i moderní hudba (Gustav Santaolalla, Loituma a Peter Hajdin), která se mísila s šumem a hlukem supermarketu s neustálým pípáním pokladen. V této části se představilo celkem pět tanečníků: Katarína Košíková, Reona Sato, Barbora Kubátová, Peter Dedinský a Roman Novitzky.

V poslední částí večera bylo uvedeno známé veselé dílko Jiřího Kyliána na hudbu Wolfganga Amadea Mozarta: Šesť tancov. Osm tanečníků dokázalo zaplnit jeviště Národního divadla a splnit poslání Kyliánova baletu – zprostředkovat radost z tance publiku. Jmenovitě se jednalo o Viktórii Árvovou, Katarínu Kaanovou, Reonu Sato, Veroniku Hollou, za pány pak Daniela Slabého, Adriana Ducina, Marka Čulena a Juraje Žilinčára. Choreografie celý večer odlehčila a rozhodně navodila příjemnou atmosféru z hostování baletu SND. Je však nutno podotknout, že přivezené choreografie ukázaly velké rozdíly v autorské tvorbě. Ačkoli známé a publikem prověřené Kyliánovy opusy působily naprosto profesionálně, u ostatních choreografií bylo patrné tápání a hledání vlastního směru dalšího vývoje. Tomu odpovídaly i výsledné reakce publika. Nicméně hostování baletu SND bylo přínosné a nezbývá než se těšit na jeho další pohostinské vystoupení.

KY-TIME, pocta Jiřímu Kyliánovi. SND Bratislava. Inšpirácia: Hudba: W. A. Mozart; choreografie a režie: Mário Radačovský; scéna a kostýmy: Anik Bissonnette a Mário Radačovský. Un Ballo: hudba: M. Ravel; choreografie: Jiří Kylián; scéna: Jiří Kylián; kostýmy: Joke Visser; světelný design: Joop Caboort. 68: hudba: J. S. Bach, W. A. Mozart; choreografie: Mário Radačovský; scéna: Erik Ivančík; kostýmy: Martin Kotúček. Real time: hudba: Gustav Santaolalla, Loituma, Peter Hajdin; choreografie: Lukáš Timulák; scéna a kostýmy: Peter Biľak, Lukáš Timulák. Šesť tancov: hudba: W. A. Mozart; choreografie: Jiří Kylián; scéna a kostýmy: Jiří Kylián; světelný design: Joop Caboort. Psáno z představení 30.10. 2008.