Daniel Dvořák o festivalu Janáček Brno 2008
autor: Z webu
zvětšit obrázekNárodní divadlo Brno ve spolupráci s Filharmonií Brno, Moravským zemským muzeem a Janáčkovou akademií múzických umění pořádají od 6. listopadu festival Janáček Brno 2008. Termín začátku festivalu připomíná den světové premiéry Příhod lišky Bystroušky 6. listopadu 1924 v Brně. Janáčkovské listopadové dny doprovodí vedle koncertů také výstavy, filmové projekce i odborné přednášky a semináře - vždyť v Brně také uchovávají janáčkovský archiv.
Národní divadlo Brno myslí při příležitosti festivalu i na své budoucí diváky a vedle pestrých workshopů pro děti přichystalo i zajímavou festivalovou slevu. „Kromě standardních slev vycházíme vstříc všem mladým lidem do 26 let bez ohledu na to, zda studují, anebo ne. Máme pro ně speciální cenový balíček - za 160 Kč získají hned 4 vstupenky na vybrané programové body festivalu,“ dodává Daniel Dvořák. S potěšením dodává, že vedení města je exkluzivní přehlídce nakloněno. Uzrála doba, kdy svět dokáže hudbu Leoše Janáčka konečně docenit. A Brno chce splatit svůj dluh, vždyť velký skladatel věnoval rozvoji hudební kultury v tomto městě nejlepší léta svého života a vytvořil zde svá stěžejní díla.
Myšlenka na pořádání festivalu je staršího data. Dokonce již v roce 2004 proběhl osamocený pokus janáčkovské přehlídky. Ač byl bez kontinuity a neměl zvláštní přípravu, dopadl docela dobře. Právě na základě pozitivních ohlasů začalo město uvažovat o tom, že by festival mohl mít pokračování. Já sám jsem byl až u zrodu dnešní podoby festivalu, kdy se ustanovil koncept dvouleté formy – bienále, vždy v sudých letech. Hlavním pořadatelem je Národní divadlo Brno, spolupořadatelé jsou JAMU, Filharmonie Brno a Moravské muzeum. V užším výboru jsme dotvořili koncept festivalu včetně názvu, termínového ukotvení a rozsahu. Předcházelo tomu kolokvium, které jsem uspořádal na půdě Národního divadla Brno, kde se sešli odborníci, ale také představitelé města a dalších kulturních institucí. Výbor pracoval na základě výsledků tohoto kolokvia. Lze tedy říct, že festival vznikl z vůle města a na základě dohody a součinnosti všech rozhodujících aktérů.
Ne zcela. Rozhodující pro dramaturgii festivalu je skutečnost, že převaha Janáčkovy tvorby tkví v operní oblasti. V symfonické a komorní oblasti méně. Tím je dána obsahová stránka. Těžiště následujících ročníků by tedy mělo být v konfrontaci inscenačních přístupů a interpretačních přístupů k Janáčkovým operám. Plus interpretační konfrontace dalších, již neoperních Janáčkových děl. A také určité přesahy, aby byl Janáček prezentován v kontextu dobovém i na pozadí jiných umění.
To je také jedna z možností, kterou lze festival do budoucna obohatit: například lze hrát hru Karla Čapka Věc Makropulos, neboť na jejím základě si Janáček zpracoval stejnojmennou operu. Jednou z možností je tedy uvedení tohoto činoherního titulu, případně v konfrontaci s operou.
Hvězd bude celá řada: Anja Silja, Eva Urbanová, Štefan Margita, Melanie Diener, Peter Straka... Ale domnívám se, že vedle těchto hvězd, jejichž přínos asi publikum nejvíc ocení, je pro mě jako pro divadelníka nejzajímavější konfrontace janáčkovských inscenací. Budeme mít tři Jenůfy – z pražského Národního divadla, z budapešťské opery. A pozor – třetí Její pastorkyňa bude odlišná. Nejen proto, že ji nastudovali studenti Hudební fakulty JAMU. Je to totiž verze z roku 1904, verze vzniklá ještě před úpravami, které Janáček provedl v pozdější době. Takže to bude zcela jistě zajímavé – minimálně z uměleckohistorického hlediska. Ale předpokládáme, že se JAMU předvede i interpretačně v zajímavém světle.
Vídeňský Theater an der Wien provede Káťu Kabanovou koncertně. To vše bude v konfrontaci s inscenacemi, jež má na repertoáru Národní divadlo Brno, jehož operní soubor pro festival připravuje také Lišku Bystroušku, zbrusu novou. Studuje ji nový šéf opery dirigent Tomáš Hanus.
Já se kupodivu zúčastním festivalu v dresu pražského Národního divadla. Jsem totiž autorem scény pražské Jenůfy, která tehdy vznikla v režii Jiřího Nekvasila v koprodukci s operami v Rize a Dublinu. Je to evropský projekt, který jsme prezentovali na Sicílii. Je to tedy poměrně mezinárodně ostřílená inscenace a všude se líbila. Doufám, že bude mít úspěch i v Brně.
Festival netvoří jen koncerty a operní představení. Na programu je také odborné kolokvium – bude věnováno opět Janáčkovu dílu a osobnosti. Předpokládáme, že se zúčastní většina čestného výboru. Je sestaven na exkluzivní mezinárodní úrovni – předsedou je francouzský skladatel a dirigent Pierre Boulez – to myslím hovoří za vše. Chystá se i řada dalších doprovodných akcí – debaty a diskuse s umělci, interprety a inscenátory. Když už se nám daří tyto osobnosti do Brna přivézt, je dobré je také nechat promluvit o jejich práci, případně dát možnost zájemcům zeptat se na to, co je zajímá. Dále se připravují výstavy, publikační výstupy.
Pro děti chystáme speciální akce. Budou si moci kreslit výpravy, navrhovat kostýmy k Janáčkovým operám, prohlédnout si zákulisí. Postupně jim chceme odhalit svět opery, svět Janáčkova díla. Ostatně i samotná opera Příhody lišky Bystroušky, která vznikla na základě novinových komiksů, bývá dětmi dobře vnímána. Tak si vlastně vychováváme nastupující generaci pro příští ročníky.
Časopis 18 - rubriky
reklama
Časopis 18 - sekce
DIVADLO
Ježíš je na Tinderu poprvé v Česku
Městská divadla pražská uvedou v Komedii konceptuální dílo, které zvědavě zkoumá naši paralelní přítomnost ve celý článek
HUDBA
Sum 41 - Heaven: X: Hell
Zakládajícími členy skupiny Sum 41 jsou zpěvák a kytarista Deryck Whibley, kytarista Dave Baksh, baskytarista celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Fotografie Miloše Budíka v Praze
Muzeum města Prahy navazuje na výstavu Muzea města Brna Miloš Budík – Jsem fotograf, a představí hlavním celý článek
© Copyright 1998 - 2024 Scena.cz, z.ú. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu Scena.cz, z.ú. zakázáno