Scéna.cz 

Sólisté Dánského královského baletu v Národním divadle

Baletní soubor Národního divadla v Praze přivítal 12. října 2008 významné hosty – první sólisty Dánského královského baletu, kteří vystoupili v hlavních rolích klasického baletu Augusta Bournonvilla na hudbu Hermana Severina von Løevenskjølda La Sylphide. Zcela zaplněné hlediště divadla si tak mohlo vychutnat tanečníky školené přímo v bournonvillovské technice. A je nutno podotknout, že pražské publikum nezklamali. Půvabná primabalerina Gudrun Bojesen předvedla v úloze Sylphidy stylově přesný a disciplinovaný výkon. Stejně jako Mads Blangstrup v roli Jamese. Bylo vysloveně potěšením sledovat dokonale dotažená gesta, techniku a přesnou pantomimu, která u Bournonvilla hraje poměrně důležitou roli a posouvá děj kupředu. Koordinace těla v náročných krokových a pohybových vazbách, které sice nejsou tak okázalé jako u francouzské a ruské školy, ale přesto velmi atraktivní, vyžaduje od tanečníků maximální soustředění. Pro Bournonvilla je také typické diagonální natočení horní části těla (tzv. épaulement). To, že si jako taneční partneři plně vyhovují dokázali Gudrun Bojesen a Mads Blangstrup především v duetech, ale ani při sborových scénách na nich nebyla patrná známka nervozity z jiného jeviště. Zasvěcený divák znalý pražského provedení pak mohl pozorovat i velmi jemné odchylky v krocích i některých gestech.

Oba zahraniční hosty pak svou vyspělou technikou s pochopením pro bournonvillovský styl skvěle doplnil Jiří Waňka, který zraje v úloze Gurna jako víno. Jeho perfektně propracovaná mimika má široký výrazový rejstřík - od vyjádření touhy po získání Effy, přes komické vyjádření zmizení Sylphidy, až k zapření nálezu Jamesova baretu. Charakterní roli čarodějnice Madge démonicky ztvárnila Nelly Danko. Na její adresu padá snad jen drobná výtka k častým hlasovým projevům – ďábelský smích na konci baletu inscenaci spíš uškodil. Jinak však svou roli zahrála bravurně. V dalších rolích se představili členové souboru baletu Národního divadla Zuzana Šimáková jako Effy – snoubenka Jamese, o jejíž ruku usiluje i Gurn, dále Karolína Pogatsová jako První Sylphida a Lenka Šnellerová jako Anna. Velmi dobře se uvedl i baletní sbor – především jeho dámská část ve druhém jednání. Operní orchestr řídil s jistotou Sergej Poluektov. Pohostinské vystoupení dánských umělců bylo jistě zážitkem, který dlouho zůstane v myslích diváků. Bournonvillova Sylphida se hraje na mnoha scénách v Evropě v podstatě ve své původní verzi. Možná by stálo za úvahu přitáhnout do Prahy i další významné zahraniční tanečníky, kteří mají role z tohoto baletu nastudované – a Sylphida se k tomu přímo nabízí. Znamenalo by to jistě obohacení nejen pro publikum, které by mohlo srovnat vysokou úroveň našich sólistů, ale i pro tanečníky samotné.